Evakuace z Hormuzu zdražila tankery

Z Perského zálivu se přes Hormuzský průliv začalo vyvádět zhruba 11 000 námořníků a jejich lodě. Průjezd po jednotlivých plavidlech koordinuje Mezinárodní námořní organizace (IMO), tedy orgán OSN, který stanovuje globální pravidla bezpečnosti námořní dopravy (UN News, GMA News/Reuters). Pro evropské ceny energií je teď podstatná mezera mezi diplomatickým uvolněním a skutečně funkční obchodní trasou. Hormuz může být politicky označen za bezpečný dříve, než se jím začne normálně obchodně proplouvat. Právě toto úzké hrdlo vysvětluje, proč náklady na paliva v Evropě zůstávají vysoko i ve chvíli, kdy napětí polevuje.

Otevřená voda, stojící obchod

Vodní cesta může být politicky otevřená, a přesto obchodně paralyzovaná. Majitelé lodí, pojišťovny i posádky se musí shodnout, že podmínky jsou dost bezpečné. To se zatím neděje. Maersk, jedna z největších přepravních firem na světě, k 18. červnu neobnovil průjezdy Hormuzem a odmítl prodloužit nejméně jednu charterovou smlouvu (Marketscreener/Bloomberg). Německé zpravodajství popsalo překážky bez obalu: ve vodě zůstávají miny, pojistné podmínky nejsou vyřešené a spolehlivý systém doprovodu nebo konvojů neexistuje (tagesschau).

Podle Allianz uvízlo v Perském zálivu zhruba 1 150 lodí a běžný denní provoz se propadl z více než stovky průjezdů na jednotky až nízké desítky (Handelsblatt, t-online). Když se o stejný objem nákladu pere méně použitelných lodí, zdražuje přeprava. Denní sazby za tankery mimo Hormuz se přibližně zdvojnásobily a výnosy dosáhly asi 190 500 dolarů denně (in.gr, Dawn/Reuters). Přirážky za válečné riziko, tedy dodatečné pojištění při vstupu do konfliktní zóny, se pohybovaly zhruba na 7 až 10 % pojistné hodnoty trupu. Silněji zasáhly tankery na rafinované produkty než lodě převážející surovou ropu (Cyprus Shipping News).

Jak se tření v dopravě dostane na evropskou účtenku

Cesta od Hormuzu k evropské domácnosti vede přes několik vrstev a každá může přidat náklad. Vyšší charterové sazby a pojistné zvyšují cenu, za kterou se ropa a rafinované produkty dostávají k evropským rafineriím a obchodníkům s palivy. Ti pak rozhodují, zda náklad pohltí v marži, nebo jej promítnou do cen pro zákazníky.

Rotterdamský diesel, referenční cena pro trh se vznětovým palivem v severozápadní Evropě, v kulminaci krize vystoupal nad 1 500 dolarů za tunu. V polovině června klesl na 870 dolarů, pořád však zůstával výrazně nad zhruba 740 dolary z konce února (Le Monde). Francouzské ministerstvo financí upozornilo, že samotný pokles Brentu k 80 dolarům otázku spotřebitelských cen neřeší. Rozhodující vrstvou zůstávají rafinační marže a náklady na destiláty (Trésor).

Dopad nekončí u čerpacích stanic. Deutsche Bank upozornila, že německý Mittelstand, tedy středně velké firmy tvořící páteř průmyslové ekonomiky, závisí na vstupech jako kyselina sírová, hliník nebo hnojiva, které putují dodavatelskými řetězci navázanými na Hormuz (Deutsche Bank). Vyšší dopravní a energetické náklady tyto firmy zasáhnou dříve, než se přes obaly, potraviny a provozní náklady podniků dostanou ke spotřebitelům.

ECB tento šok sleduje v prostředí, kde už je cenový vývoj citlivý. Christine Lagardeová uvedla, že celková inflace v eurozóně v květnu činila 3,2 %. Energie přitom zdražovaly o 10,8 %, zatímco inflace bez energií byla na 2,4 % (ECB). Pokud se k tomuto rozdílu přidá dopravní šok, rozhodování ECB o úrokových sazbách se komplikuje.

Kdo získává, kdo ztrácí a co zatím nevíme

Majitelé tankerů, kteří mají volné lodě a jsou ochotni vyplout ve chvíli, kdy konkurenti čekají, si mohou říkat o prémiové sazby. Prvními poraženými jsou ale námořníci: oněch 11 000 lidí nese fyzické riziko dříve, než jakýkoli spotřebitel uvidí změnu ceny. Po nich přicházejí charterové firmy a rafinerie, které platí dražší přepravu. Domácnosti stojí až na konci řetězce a šok na ně dopadne hlavně tehdy, pokud potrvá dost dlouho.

Nemusí se to stát. Mezinárodní agentura pro energii snížila výhled poptávky po ropě pro rok 2026 o 700 000 barelů denně a analýza Banky pro mezinárodní platby upozorňuje, že přenos ropných šoků do cen slábne, když je poptávka měkká (CNBC, BIS). Nizozemský trh s plynem započítal úlevu po americko-íránském porozumění rychle: červencový kontrakt klesl ze 45,7 na 40,8 eurocentu za metr krychlový (Agro-Energy).

Žádný ze zdrojů zatím neumí spočítat, o kolik centů na litr tento dopravní šok zdraží paliva na evropských pumpách. Náklady na dopravu a pojištění jsou reálné a doložené. Zda se z nich stane širší inflace, závisí na tom, jak rychle se podaří odstranit miny, obnovit pojistné krytí a znovu rozpohybovat lodě. Diplomacie se pohnula první. Obchodní doprava se bude zvedat poslední.