Hormuz zdražuje evropskou energii

Hormuzským průlivem prochází zhruba 20 milionů barelů ropy denně, tedy asi pětina světové spotřeby ropných produktů (EIA). Tankery tudy dál plují. Náklady na každou cestu se ale už propisují do evropských cen energií: podle červencového rychlého odhadu Eurostatu byly ceny energií v eurozóně meziročně vyšší o 10,0 % (Eurostat). Evropa tak neřeší nedostatek paliv, ale jejich dostupnost pro domácnosti a firmy.

Proč levnější ropa nezlevňuje tankování

Cena ropy Brent, mezinárodního měřítka pro obchod s ropou, klesla výrazně pod jarní maxima. Za normálních okolností by to mělo být vidět i na čerpacích stanicích. Tentokrát se to nestalo.

Rozdíl vysvětlují hlavně dvě položky. První je pojištění válečného rizika, tedy přirážka, kterou rejdaři platí za plavbu oblastmi s bezpečnostním rizikem. Klauzule z trhu Lloyd’s upozornila, že zaplacení navrhovaného íránského tranzitního poplatku by mohlo plavidlo zcela připravit o pojistné krytí. Trasa by tak sice zůstala technicky průjezdná, pro pojištěný obchod by ale byla prakticky nepoužitelná (GCC Freight).

Druhou položkou jsou rafinační marže. Jde o rozdíl mezi cenou, za kterou rafinerie nakupují ropu, a cenou, za kterou prodávají naftu a benzin. Evropská centrální banka, která určuje úrokové sazby v eurozóně, 31. července potvrdila, že rafinerie k už zvýšeným cenám ropy přidaly vyšší marže. Cenový šok se tak zesílil ještě předtím, než se palivo dostalo ke spotřebitelům (ECB).

Další vrstvu přidávají náklady na dopravu a kontroly související se sankcemi. V celé EU byly v červnu ceny pohonných hmot pro osobní dopravu meziročně vyšší o 13,7 % (Eurostat). Italské spotřebitelské sdružení Assoutenti rozdíl popsalo na konkrétním příkladu: i když byl Brent na úrovni srovnatelné se začátkem března, italská nafta stála stále o 0,38 € za litr více než při stejné ceně ropy před několika měsíci (Assoutenti). Zlevnila ropa. Nezlevnil řetězec mezi barelem a řidičem.

Kdo platí a kdo vydělává

První platí řidiči. Spotřebitelská organizace Codacons odhadla, že italští motoristé během prvního srpnového cestovního víkendu utratili o 370 milionů € více než v roce 2025. Běžné natankování nafty podle ní vyšlo asi o 22 € dráž (ANSA). Řím reagoval snížením daně z nafty a daňovým kreditem pro dopravce.

Jako další platí vlády, protože se kvůli zmírnění dopadu vzdávají daňových příjmů. V Irsku stojí padesátilitrová nádrž nafty asi o 9,50 € více než na začátku července. Taoiseach, tedy irský premiér Micheál Martin, spočítal, že zrušení současné třiceticentové úlevy na spotřební dani by cenu posunulo zhruba na 2,25 € za litr (RTÉ). Ministr financí Jack Chambers uvedl, že pokud ceny zůstanou vysoko, vláda by mohla úlevy prodloužit (Irish Examiner). Každý měsíc takové podpory ale znamená pro Dublin méně peněz na bydlení nebo zdravotnictví.

Ne všichni jsou na straně poražených. Chorvatský provozovatel ropovodu JANAF uzavřel s maďarskou skupinou MOL smlouvu typu take-or-pay, podle níž MOL platí za kapacitu ropovodu bez ohledu na to, zda ji plně využije. V roce 2026 má jít o přepravu 2,05 milionu tun ropy (HRT). Jadranská cesta do střední Evropy má větší cenu ve chvíli, kdy přeprava z Perského zálivu nese vyšší riziko. Vydělávat mohou i rafinerie s širšími maržemi, byť zároveň nesou vyšší riziko dražších vstupů.

Proč ceny zůstávají vysoko i při zásobách

Evropě paliva nedojdou. Právo EU vyžaduje nouzové zásoby ropy nejméně na 90 dní čistého dovozu (směrnice Rady 2009/119/ES). Saúdské a emirátské ropovody navíc dokážou mimo Hormuz přesměrovat asi 2,6 milionu barelů denně (EIA).

Zásoby ani objízdné trasy ale samy o sobě neurčují cenu. Podle společnosti Rystad Energy výpadek v nejvyšším bodě odebral z trhu 14,5 milionu barelů denně, a nouzová uvolnění tyto mezery plně nenahradila (Rystad Energy). Katarský LNG, tedy zkapalněný zemní plyn chlazený a přepravovaný tankery místo potrubím, žádnou pozemní objízdnou trasu nemá. EIA minulý týden varovala, že narušené obchodní trasy se na úroveň před konfliktem nemusí vrátit dříve než začátkem roku 2027 (EIA).

Evropská centrální banka 23. července ponechala sazby beze změny a ceny energií označila za „vysoce kolísavé“ a „výrazně nad úrovní před konfliktem“ (ECB). Pro ECB je podstatné, zda tento cenový skok, způsobený narušením nabídky a ne silnější poptávkou, zůstane jednorázovým posunem, nebo se přelije do mezd a širších nákladů. Samostatná analýza ECB ze 7. srpna upozornila, že velké energetické otřesy se stávají trvalejšími ve chvíli, kdy změní způsob, jak firmy stanovují ceny a zaměstnanci vyjednávají mzdy (ECB).

Průliv zůstává otevřený. Přirážka, kterou Evropa za jeho používání platí, ale jen tak nezmizí.