Hormuzské pojistné po zásahu lodi stouplo na 4%

Dne 25. června zasáhl neznámý projektil můstek kontejnerové lodi Ever Lovely plující pod singapurskou vlajkou Hormuzským průlivem (DW, Channel News Asia). Nikdo nebyl zraněn a loď zůstala schopná plavby. Jenže Ever Lovely se pohybovala po trase doporučené UKMTO, britským úřadem koordinujícím obchodní lodní dopravu v konfliktních oblastech. Během několika hodin se tak rozpadla důvěra, která se po nedávném diplomatickém otevření mezi USA a Íránem pomalu vracela.

Mezinárodní námořní organizace, agentura OSN odpovědná za bezpečnost světové lodní dopravy, poté pozastavila svůj evakuační koridor z Hormuzu. Do té doby přesunula z Perského zálivu 115 lodí a zhruba 2 500 námořníků; více než 500 plavidel dál čeká (UN News, Al Jazeera). Íránské Revoluční gardy nejistotu ještě zvýšily prohlášením, že bezpečný průjezd je možný jen po trasách určených Íránem. Koridor vedený ománskou stranou odmítly.

Americké centrální velení následně udeřilo na íránská raketová, dronová a radarová stanoviště a zásah lodi označilo za útok íránským dronem (CENTCOM). Teherán odpovědnost popřel. Neutrální námořní úřady mluvily o „neznámém projektilu“ a útočníka nejmenovaly (ICIS).

Pro Evropu je méně podstatné, kdo vystřelil. Důležitější je, co se poté stalo na pojistném trhu.

O plavbě rozhoduje pojištění, ne dělostřelectvo

Hormuzským průlivem běžně prochází zhruba 19,8 milionu barelů ropy denně (BNP Paribas). Aby Evropa pocítila škodu, nemusí být průliv fyzicky uzavřen. Stačí, když se pojištění stane příliš drahým.

Po zásahu lodi zůstalo pojištění válečného rizika, tedy dodatečná přirážka za plavbu nebezpečnými vodami, formálně dostupné. Cena ale vyskočila přibližně na 3 až 4 % hodnoty trupu, zatímco před konfliktem se pohybovala kolem 0,25 % (S&P Global). U supertankeru za 100 milionů dolarů to znamená zhruba 2 až 3 miliony dolarů, obnovované každých sedm dní (Caixin).

K evropským spotřebitelům se tyto náklady nedostávají přes prázdné terminály, ale přes sazby za přepravu a energetické benchmarky. Evropská komise uvedla, že bezprostřední riziko pro dodávky nevidí, a připomněla, že může koordinovat nouzové zásoby ropy prostřednictvím Mezinárodní energetické agentury (European Commission). Prezidentka ECB Christine Lagardeová popsala hranici měnové politiky přímo: centrální banka „nemůže znovu otevřít Hormuzský průliv“ (ECO). Evropa umí tlumit cenový šok. Nemůže ale poručit pojišťovnám, rejdařům a klasifikačním společnostem, aby trasu považovali za použitelnou.

Kdo pošle lodě a podle jakých pravidel

Tři členské státy EU s významným námořnictvem zatím nabízejí tři různé odpovědi.

Francie prosazuje námořní misi s mandátem OSN. Chce mezinárodní právní rámec, aby případné nasazení nemohlo být vykládáno jako připojení k americké bojové operaci proti Íránu (Arab News). Italský ministr obrany Guido Crosetto naznačil podmíněnou připravenost k odminování nebo doprovodu lodí, zároveň ale trvá na tom, že jakékoli nasazení musí schválit vláda a parlament (Adnkronos). Německo svazuje zákon o účasti parlamentu na zahraničních nasazeních Bundeswehru, takže rychlá role Berlína je nepravděpodobná. Ministr obrany Boris Pistorius očekávání drží nízko (tagesschau).

Nejkonkrétnějším nástrojem na úrovni EU je operace ASPIDES, obranná námořní mise, která nyní chrání lodní dopravu v Rudém moři před útoky Húsíů. Diplomatická služba EU podle Internazionale/Reuters navrhla, aby ASPIDES převzala hlavní roli při odminování Hormuzu. Změna mandátu mise společné bezpečnostní a obranné politiky EU však vyžaduje jednomyslný souhlas všech 27 členských států. Při rozdílných domácích právních omezeních Francie, Německa a Itálie takový konsensus zatím nevznikl.

Ever Lovely zásah přežila a pokračovala v plavbě. Těžší otázka zní, zda Hormuzský průliv zůstane otevřený v námořních mapách, ale zavřený v pojistných tabulkách: právně průjezdný, obchodně zamrzlý.