Húsíové míří na ropu z Yanbu

Průliv Báb al-Mandab leží mezi Jemenem a Džibutskem. V nejužším místě má jen 29 kilometrů a v červnu jím procházelo zhruba 7,4 milionu barelů ropy denně, tedy asi 7 % světové těžby (Straits Times). Jemenské hnutí Húsíů 20. července oznámilo námořní blokádu saúdské lodní dopravy v tomto koridoru (Al Jazeera). Aby se to promítlo do cen paliv v Evropě, nemusí jít ke dnu jediná loď. Samotné riziko funguje jako nenápadná přirážka ke každému barelu, který oblastí proplouvá.

Oznámení dopadlo přesně na místo, kde je saúdská exportní logistika nejzranitelnější. Když se Hormuzský průliv, tedy úzký výstup z Perského zálivu, stal pro obchodní lodě příliš rizikovým, Saudi Aramco přesunulo část dodávek na záložní trasu: Východo-západní ropovod, který vede z východních ropných polí do Janbú, přístavu na pobřeží Rudého moře. Aramco podle dostupných údajů vytížilo ropovod na maximum, tedy na 7 milionů barelů denně (Arab News). Vývoz přes Janbú vzrostl přibližně na 4 miliony barelů denně, zatímco o rok dříve činil asi 973 000 barelů (Al Jazeera).

Saúdská Arábie tím vyřešila jeden úzký bod tak, že provoz přesunula do jiného. Pro Húsíe, kteří od konce roku 2023 v Rudém moři zaútočili na více než 100 plavidel, to znamená větší počet lodí, jimž mohou hrozit (The Deep Dive).

Jak se náklady přesouvají na sever

Ceny rostou ve vrstvách. Každá z nich se může propsat do evropských účtů za paliva ještě předtím, než z trhu skutečně zmizí jediný barel.

První vrstvou je pojištění. Válečná riziková přirážka, tedy příplatek za vplutí do oblasti konfliktu, se po oznámení blokády podle zdrojů zhruba zdvojnásobila: z 0,3 % hodnoty plavidla na přibližně 0,75 % (BoE Report, Forbes). Lodě, které se Rudému moři vyhnou úplně, musí obeplout mys Dobré naděje na jihu Afriky. Taková cesta přidává 10 až 20 dní a zároveň váže tankery, které by jinak převážely jiné náklady (Interactive Brokers).

Druhou vrstvou jsou samotné ceny paliv. Rafinérské marže u benzinu v severozápadní Evropě, tedy rozdíl mezi cenou nakoupené ropy a výnosem z prodeje paliva, se dostaly poblíž čtyřletého maxima, zhruba na 44,43 dolaru za barel (Investing.nl). Regionální napětí už předtím vytlačilo cenu ropy Brent, evropského cenového benchmarku, k 17. červenci na 88,10 dolaru za barel, což znamenalo růst o 4,59 %. Formální oznámení blokády pak k ceně přidalo další rizikovou složku (Investing.com).

Nejcitlivějším evropským místem je letecké palivo. V červnu prošlo systémem Suezského průplavu asi 94 % leteckého paliva, které směřovalo do Evropy z oblastí východně od Suezu (Cyprus Shipping News). Taková závislost na jediné trase činí evropské letectví zranitelným i při pouhém zvýšení rizika. Šéf Eni Claudio Descalzi upozornil, že skutečný problém leží v rafinovaných produktech: Itálie měla zásoby leteckého paliva jen na 46 dní a už v dubnu byly o 8 % nižší (Corriere, Marketscreener).

Kdo platí a co zůstává nejisté

Jako první nesou rizikovou přirážku rafinerie, které nakupují náklady na poslední chvíli. Po nich přicházejí aerolinky, protože letecké palivo patří k jejich největším provozním nákladům a evropské dodávky jsou téměř celé navázané na tento koridor. Další na řadě jsou nákladní doprava a zemědělství, tedy sektory závislé na naftě. Spotřebitelé dopad pocítí až nakonec, mimo jiné proto, že evropské daně z paliv tlumí pohyb cen u čerpacích stanic, a také proto, že některým firmám dočasně pomáhají zajišťovací kontrakty, tedy předem sjednané ceny paliv.

Podstatná výhrada zní: žádný nezávislý zdroj zatím nepotvrdil, že by byla blokáda fyzicky vynucována. Data o pohybu lodí do poloviny července neukazovala jasný pokles provozu (The Deep Dive, TankerMap). Nakládky saúdské ropy v oblasti sice během dvou týdnů klesly o 36 %, to ale podle dostupných informací odráží spíše obchodní opatrnost, tedy rozhodnutí přepravců volit jiné trasy, nikoli uzavřený průliv (The National).

Přepravci a pojišťovny už s rizikem pracují v cenách, a právě proto může být blokáda účinná i bez zadrženého tankeru. Každá objížďka, každé zdvojnásobené pojistné a každý týden navíc na moři přidává náklad, který se postupně přesouvá od lodních dispečinků přes rafinerie a letiště až k cestujícím. Zda Húsíové dokážou hrozbu udržet týdny či měsíce, závisí na vojenské kapacitě, kterou zatím nepředvedli. Cenový dopad ale na důkaz nečekal.