Maďarští špioni uvnitř mise EU

Podle společného zjištění Direkt36, Der Spiegelu, Der Standardu a De Tijd vedli maďarští zpravodajci několik let operaci z vlastního zastoupení Maďarska při EU v Bruselu a zaměřovali se na zaměstnance Evropské komise. Komise kvůli podezřením zahájila prověřování, později ho ale podle investigace pozastavila, údajně proto, aby v Budapešti nepřilévala k protiunijní náladě (Direkt36).

Jádro případu Komise veřejně neuzavřela. V květnu 2026 očistila bývalého eurokomisaře Olivéra Várhelyiho, maďarského nominanta do Komise, od podezření z osobního zapojení. Nezodpovězená ale zůstává otázka, zda maďarští zpravodajci skutečně sbírali informace o unijních úřednících a spisech (Euronews).

Špionáž zevnitř místnosti

Podezření je vážné hlavně proto, odkud měla operace vycházet: ne zvenčí, ale z prostoru, kde se připravuje unijní legislativa. Stálé zastoupení Maďarska při EU není klasická ambasáda, která sleduje dění přes ulici. Národní diplomaté tam sedí v Coreperu, tedy Výboru stálých zástupců, který připravuje rozhodnutí Rady EU, a v desítkách pracovních skupin, kde členské státy vyjednávají právní předpisy řádek po řádku (Council). Pokud z této mise pod diplomatickým krytím působili zpravodajci, byli přímo u mechanismu, jímž v EU vznikají pravidla.

Podezření sahají do roku 2013, kdy měl maďarský Informační úřad začít mapovat maďarské občany pracující v unijních institucích. Od roku 2015 se podle zjištění operace zostřila a zpravodajci měli usilovat o citlivé unijní dokumenty. V roce 2017 byl údajně odhalen jeden z důstojníků, čímž se narušila širší síť (Direkt36). Vedle toho měly maďarské služby sledovat i vyšetřovatele OLAF, unijního úřadu pro boj proti podvodům, kteří prověřovali firmu napojenou na Orbánova zetě (EUNews).

Evropský parlament v listopadu 2025 přijal usnesení, v němž Komisi vyzval, aby rychle předložila závěry a v případě potvrzení podezření vyvodila důsledky (European Parliament). O osm měsíců později nepřišel žádný veřejný soudní ani institucionální závěr.

Kde končí moc EU

Evropská unie umí trestat rozpočtové podvody, porušování unijního práva i zásahy do právního státu. Vůči Maďarsku tyto nástroje už použila: Rada na konci roku 2022 kvůli problémům s právním státem zmrazila miliardy eur z maďarských kohezních fondů, tedy peněz určených na vyrovnávání rozdílů mezi regiony (CER). Od roku 2018 navíc proti Maďarsku běží řízení podle článku 7, unijní mechanismus pro případy systematického oslabování demokracie.

Zpravodajská činnost diplomatů členského státu ale leží na hranici, za níž unijní pravomoci slábnou. Smlouva o EU vyhrazuje národní bezpečnost členským státům (Article 4 TEU). Unijní analytické centrum INTCEN může vyhodnocovat hrozby, nemá však pravomoc vyšetřovat ani konat (EEAS). Belgie jako hostitelský stát má územní jurisdikci, diplomatická imunita jí ale omezuje možnosti zasahovat uvnitř stálého zastoupení bez souhlasu dotčeného státu.

Aby EU mohla reagovat tvrději, musela by se údajná špionáž právně přepsat do jiné kategorie: uplácení unijních úředníků, zneužití unijních peněz nebo širší případ porušování právního státu. Samotné shromažďování zpravodajských informací pod diplomatickým krytím do žádné dostupné kolonky příliš nezapadá.

Kdo má největší obavy

Nejsilněji případ rezonuje ve státech, které dlouhodobě sledují ruský vliv. Polská média řadí Orbánovo Maďarsko mezi vnitřní unijní rizika spojená s Ruskem (Onet). Estonští představitelé zase vnímají vnitřní spory EU o sankce proti Rusku jako strategické riziko, nikoli jen jako procedurální komplikaci (ERR). Pro tyto státy z toho plyne praktická otázka: kolik citlivých debat o sankcích, obraně a Ukrajině lze vést v místnostech, kde má místo každý členský stát?

Po Orbánovi začala maďarská vláda Pétera Magyara části staré zpravodajské architektury rozebírat. Maďarský parlament nedávno odhlasoval zrušení Úřadu na ochranu suverenity, instituce z Orbánovy éry, kterou Brusel dlouhodobě kritizoval (Le Monde). Politická změna může vyřešit maďarský problém. Neřeší však problém unijní. Žádný spis Komise, žádné belgické soudní rozhodnutí ani žádná institucionální reforma zatím neřekly, co se má stát příště, když členský stát využije své místo u jednacího stolu ke sběru informací o lidech, kteří vyjednávají unijní právo.