Maďarsko blokuje ukrajinské tržní rozhovory

Na neveřejném jednání úředníků EU pro rozšíření 17. července Maďarsko podle European Pravda, která cituje diplomatické zdroje, odmítlo souhlas s posunem ukrajinských přístupových rozhovorů. Veřejný záznam Rady EU tuto výměnu nepotvrdil. I podle dostupných informací ale případ ukazuje slabé místo celého procesu: každý krok k členství v EU vyžaduje jednomyslnost a jediná vláda může z běžné procedury udělat páku.

Nešlo o veto ukrajinského členství v EU. Šlo o dřívější a techničtější fázi. Maďarsko zablokovalo schválení výsledků screeningu, tedy posouzení, nakolik je ukrajinské právo sladěné s právem EU. Bez tohoto kroku nemůže Kyjev předložit vyjednávací pozice ke dvěma tematickým blokům týkajícím se vnitřního trhu a pravidel konkurenceschopnosti (European Pravda, Komise). Ukrajina už otevřela dva ze šesti vyjednávacích bloků. U zbývajících čtyř musí s každým posunem souhlasit všechny členské státy. Článek 49 Smlouvy o EU, který upravuje přijímání nových členů, vyžaduje jednomyslnost v každé rozhodující fázi (EUR-Lex, Le Monde). Žádný smluvní mechanismus, který by rozhodování o rozšíření převedl na hlasování většinou, dnes neexistuje.

Argument Budapešti a bilaterální páka

Premiér Péter Magyar krok popsal jako otázku férovosti, nikoli odporu. Tvrdí, že EU by neměla Ukrajinu posouvat zrychleně, zatímco kandidátské země západního Balkánu čekají déle než deset let (RFE/RL, The New Union Post).

Konkrétnější páka je ale bilaterální. Maďarský dlouhodobý spor s Kyjevem o postavení etnických Maďarů v ukrajinské Zakarpatské oblasti už dříve oddálil otevření vyjednávacích bloků, dokud Ukrajina nepřislíbila konkrétní kroky (Euronews, European Integration). Tato stížnost dává Budapešti opakovaně použitelný nástroj: při každé bráně vyžadující jednomyslnost může znovu otevřít otázku menšinových práv a donutit Ukrajinu k bilaterálnímu vyjednávání dříve, než se pohne samotný unijní proces.

Moldavsko platí za cizí spor

Méně viditelným poškozeným je Moldavsko. Ukrajina a Moldavsko jsou právně samostatní kandidáti, EU je však politicky spojila od chvíle, kdy obě země po ruské plnohodnotné invazi získaly kandidátský status (Komise). Maďarsko podle dostupných zpráv podporovalo samostatný posun moldavského spisu. Ostatní členské státy odmítly obě trajektorie rozdělit, takže zůstaly zmrazené obě (Ziare).

Moldavská prezidentka Maia Sanduová varovala, že okno pro rozšíření nemusí zůstat otevřené natrvalo (Europa Liberă Moldova). Rumunsko, které s Moldavskem spojují jazykové vazby i občanství části obyvatel, podepsalo na summitu v Kyjevě společnou deklaraci vyzývající k otevření zbývajících bloků „co nejdříve“ (Moldpres). Spojení obou kandidatur mělo posílit jejich váhu. Nyní znamená, že Moldavsko nese zdržení, které samo nezpůsobilo.

Varováním je Polsko

Maďarsko není jedinou zemí, kde přístupová politika vůči Ukrajině tvrdne. Polská opoziční strana PiS předložila v Sejmu návrh usnesení, který vyzývá vládu, aby Ukrajinu blokovala v každé fázi vyžadující jednomyslnost (TVN24). Vláda Donalda Tuska ukrajinskou evropskou cestu dál podporuje, zároveň ale požaduje přechodná období pro zemědělství a ochranná opatření u obilovin, drůbeže a řepky (WP, CER). Vstup Ukrajiny by přeskupil zemědělské výdaje EU v celé střední Evropě. Pokud domácí zemědělské lobby získají dostatečnou sílu, Varšava může sáhnout po stejné brzdě, kterou už použila Budapešť.

Německo a Francie po společném zasedání ministrů 17. července vyzvaly k postupnému přistupování založenému na zásluhách, do něhož má být zabudována institucionální reforma (Élysée, Bundesregierung). Podle FAZ diplomaté říkají, že za Budapeští se schovávají i jiné vlády: Maďarsko na sebe bere vinu, zatímco tišší odpor trvá jinde. Pokud je to přesné, musí francouzsko-německý tlak na reformu odpovědět na konkrétní otázku: znamená „postupné přistupování“ změnu procesu tak, aby ho jedna metropole nemohla zastavit, nebo jen dává zdráhavým vládám více času najít důvody k odmítnutí?

Maďarsko ukázalo, že přístupový proces lze zastavit dlouho před samotným rozhodnutím o členství. Polsko ukazuje, proč tato páka nemusí zůstat maďarská. Proces rozšíření funguje, pokud jednomyslnost nutí kandidáty plnit podmínky. Rozpadá se ve chvíli, kdy se z ní stane nástroj domácí politiky a způsob, jak vynutit ústupky nesouvisející s připraveností kandidáta. Budapešť tuto hranici překročila. Berlín a Paříž se musí rozhodnout, zda reformou myslí opravu procesu, nebo jen zdvořilejší žádost, aby kandidáti čekali trpělivěji.