Maďarsko shání €10 miliard na schodek

Maďarsku se v Bruselu otevřela největší možnost financování za několik let právě ve chvíli, kdy jeho veřejné finance začaly blikat červeně. Ministři financí EU schválili 10. července revidovaný maďarský plán obnovy, čímž Budapešti otevřeli cestu k přibližně 10 miliardám eur v grantech a levných úvěrech (CNN Portugal/Lusa, Evropská komise). V prvním čtvrtletí přitom maďarský rozpočtový schodek dosáhl 9,0 % HDP, tedy téměř dvojnásobku loňské hodnoty (Xinhua). Cesta je otevřená. Peníze ale zatím nepřišly. A celý program končí na konci roku 2026.

Smlouva, ne převod na účet

Nástroj pro oživení a odolnost, tedy unijní postpandemický investiční program, nefunguje jako běžný převod peněz. Vláda se s Evropskou komisí dohodne na reformním plánu, v němž přesně vypíše investice a politické změny, které provede. Brusel pak před uvolněním peněz kontroluje splnění každé podmínky zvlášť (nařízení o RRF, vysvětlení Rady EU). Z tohoto schválení proto Maďarsko zatím nedostalo ani euro.

Ministr financí András Kármán popsal časový plán jako závod: zbývající podmínky mají být splněny do konce srpna, žádosti o platbu podány v září a první peníze by mohly dorazit v posledním čtvrtletí roku 2026 (Visegrad Insight). Balík se dělí na 6,5 miliardy eur v grantech a až 3,5 miliardy eur v úvěrech se sazbami nižšími, než jaké by Maďarsko získalo na trhu (Hungarian Conservative, Evropská komise). Širší politická dohoda mezi Bruselem a Budapeští zvedá uváděnou částku až k 16,4 miliardy eur (Daily Finland/Xinhua), většina těchto peněz ale leží mimo rozhodnutí z 10. července a závisí na samostatných řízeních.

Rozpočet, který nemůže čekat

Maďarská fiskální situace z technického procesu dělá naléhavý problém. Konvergenční zpráva Evropské komise za rok 2026 uvádí, že země vykázala schodek 5,1 % v roce 2024 a 4,7 % v roce 2025, tedy v obou případech nad unijním limitem 3 %. Veřejný dluh podle Komise vzrostl na 74,6 % HDP (konvergenční zpráva Komise). OTP Bank pro celý rok 2026 odhaduje schodek 6,9 %, mimo jiné kvůli daňovým úlevám a předvolebním výdajům (OTP Bank).

Rozpočtová logika je jednoduchá. Unijní granty platí železniční, energetické a bytové projekty, které by jinak Maďarsko muselo financovat ze státního rozpočtu. Unijní úvěry jsou levnější než dluhopisy, které Budapešť prodává investorům. Pokud peníze přijdou, vláda může investovat bez dalšího rychlého navyšování dluhu. Pokud se zadrhnou, musí projekty odložit, předfinancovat je přes schodek už nyní vyšší než unijní limity, nebo si půjčit dráž. Každý měsíc zpoždění zhoršuje rozpočtovou aritmetiku.

Cena za splnění podmínek

Aby se k penězům dostalo, Maďarsko udělalo ústupek, který Brusel požadoval roky: vstoupilo do Úřadu evropského veřejného žalobce, instituce, která může vyšetřovat podvody a zneužívání unijních peněz (EPPO, Telex). Podle dostupných informací by jeho pravomoc mohla sahat i na činy spáchané od června 2021, kdy úřad začal fungovat (Spiegel). Část korupčních kauz by se tím dostala mimo kontrolu jakékoli maďarské vlády: vedli by je žalobci z Lucemburku, ne z Budapešti.

Úřad evropského veřejného žalobce ale bude v Maďarsku pořád potřebovat místní žalobce, spolupráci policie a funkční soudy. Právě tato praktická infrastruktura zatím neprošla zkouškou. Součástí plánu jsou také orgány pro dohled nad integritou a reformy veřejných zakázek. Zda obstojí pod tlakem srpnového termínu a rozpočtu v předvolebním roce, je hlavní test celé dohody.

Maďarsko si vybojovalo právní cestu zpět k unijním penězům. Samotné peníze ale ještě nezískalo. Země se schodkem blízkým 7 % HDP si nemůže snadno dovolit odejít od 10 miliard eur v grantech a levných úvěrech. Podmínky Bruselu jsou konkrétní: stíhání podvodů, reforma zakázek, dohled nad korupcí. Rozpočet zároveň dělá z odkladu drahou možnost. Právě tato kombinace je nejsilnějším nástrojem, který EU vůči Budapešti má: ne trest, ale fiskální potřeba, která drží Maďarsko u jednacího stolu.