Maďarsku běží lhůta na €16.4 billion

Do 31. srpna se ukáže, zda politická dohoda přinese Maďarsku skutečné peníze, nebo zůstane jen účetní položkou, která propadne. Maďarský premiér Péter Magyar se 29. května dohodl s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou na odblokování tří zmrazených zdrojů financování: 10 mld. EUR z RRF, tedy unijního fondu obnovy po pandemii financovaného společným dluhem, 4,2 mld. EUR z kohezních fondů určených na regionální rozvoj a zmrazených kvůli problémům s právním státem a 2,2 mld. EUR navázaných na akademickou svobodu. Každé euro závisí na tom, zda Maďarsko do konce léta přijme balík justičních a protikorupčních reforem.

Od podání ruky k převodu na účet

Ministr financí Kármán András popsal postup takto (Telex, HVG): v červnu má Komise schválit upravený maďarský plán obnovy, v červenci o něm budou hlasovat ministři financí členských států, v září Maďarsko provede reformy a podá žádosti o platby a poté bude mít Komise dva měsíce na ověření, zda podmínky skutečně splnilo. První peníze by tak mohly přijít nejdříve na konci podzimu 2026.

Tvrdou hranicí je 31. srpen. Podle nařízení o RRF musejí být všechny milníky do tohoto data splněny, nikoli jen slíbeny. Peníze, které nebudou vyplaceny do 31. prosince, definitivně propadnou. Maďarsko už takto přišlo o 2 mld. EUR, které vypršely na konci let 2024 a 2025, protože vláda Viktora Orbána odmítla splnit stanovené podmínky.

Deset milníků za devadesát dní

Z 27 „supermilníků“, tedy zvláštních podmínek, které Komise připojila k maďarskému plánu, Orbánova vláda splnila 17. Deset jich zbývá. Nejtěžší z nich zasahují do zákonů a institucí, které Orbán budoval déle než deset let: posílení nezávislosti justice, možnost soudního přezkumu u protikorupčních vyšetřování a zásadní změnu transparentnosti veřejných zakázek (Portfolio, Transparency International Hungary).

Dvě podmínky mají zvláštní politickou váhu. Maďarsko se musí připojit k Úřadu evropského veřejného žalobce, tedy unijnímu orgánu, který vyšetřuje podvody poškozující rozpočet EU. Zároveň musí zbavit provládní svěřenské nadace kontroly nad univerzitami, což vyžaduje změnu ústavy. Magyarova strana Tisza má dvoutřetinovou většinu, takže technicky to možné je. Ústavní změna ale zatím přijata nebyla.

Polský precedens

Brusel už podobnou situaci zažil. Po změně vlády v Polsku na konci roku 2023 Komise uvolnila peníze ještě před dokončením justičních reforem. O dva roky později polský ústavní tribunál reformy stále blokuje a Evropský parlament v květnu 2026 upozornil, že řada doporučení „zůstává nenaplněna“.

Na polský precedens navázal německý europoslanec Daniel Freund, který to shrnul přímo: „Magyar se dnes vrací domů se slibem, ne s kufrem peněz.“ Podle listu Handelsblatt chce nyní von der Leyenová „skutečné reformy, nejen prohlášení“. Německo a pět dalších čistých plátců do rozpočtu EU, včetně Švédska, Rakouska, Finska, Nizozemska a Estonska, prosazují přísnější podmínky pro veškeré unijní výdaje.

Soudní spor může změnit pravidla během hry

Nad celým procesem visí případ C-225/24 u Soudního dvora EU. Evropský parlament zažaloval Komisi kvůli tomu, že v roce 2023 uvolnila Maďarsku kohezní fondy, aniž podle Parlamentu skutečně ověřila splnění podmínek. V únoru 2026 generální advokátka, tedy vyšší právní poradkyně soudu, jejíž stanoviska soud následuje zhruba ve dvou třetinách případů, doporučila toto rozhodnutí zrušit. Rozsudek se čeká později letos.

Magyar má něco, co polský premiér Donald Tusk neměl: ústavní většinu a Komisi, kterou vlastní dřívější shovívavost dostala pod tlak. Může proto splnit všechny reformy ze seznamu. Pokud ale Soudní dvůr rozhodne, že samotný mechanismus, jímž Komise peníze uvolňovala, byl protiprávní, může Maďarsko projít všemi milníky a přesto zjistit, že peníze zůstaly v Bruselu.