Maďarsko brzdí ukrajinský přístup na trh

Maďarsko 1. září zablokovalo v Radě EU posun dvou důležitých vyjednávacích balíků pro Ukrajinu. Neznamená to odmítnutí ukrajinské žádosti o členství. Budapešť udělala něco přesnějšího: zabránila tomu, aby se technické schválení Evropské komise proměnilo ve skutečná jednání o pravidlech unijního jednotného trhu (European Pravda, Euronews Germany).

Technickou část Ukrajina splnila. Politickou bránu zastavilo Maďarsko.

Brána, u níž musí souhlasit každá vláda

Vstup do Evropské unie není jedno hlasování. Je to několikaletý řetězec rozhodnutí, u nichž je potřeba jednomyslný souhlas všech 27 členských států. Ukrajina podala žádost v únoru 2022, status kandidátské země získala v červnu téhož roku a první klastr unijního práva, tedy tematický balík pravidel, která musí kandidátská země převzít, otevřela v červnu 2026. Druhý klastr následoval v červenci.

Než se jakýkoli klastr otevře, musí diplomaté všech členských států schválit screening Evropské komise, tedy technickou kontrolu souladu kandidátské země s unijními pravidly. Toto schválení probíhá v pracovní skupině Rady nazývané COELA. Komise dokončila screening Ukrajiny v září 2025 a dospěla k závěru, že země je technicky připravena postoupit dál. Sama však klastry otevřít nemůže. Souhlasit musí každá vláda. Maďarsko odmítlo. Do 2. září byly Ukrajina a Moldavsko podle dostupných informací staženy z příští agendy COELA.

Zablokované klastry nejsou okrajové. Klastr 2 se týká vnitřního trhu: volného pohybu zboží, pracovníků, služeb a kapitálu, ale také pravidel hospodářské soutěže a finančních služeb. Klastr 3 zahrnuje daně, sociální politiku, vzdělávání a celní unii (EUR-Lex). Dohromady jde o praktické sladění s jednotným trhem, bez něhož se budoucí členství připravit nedá.

Podmínka Budapešti a rumunská alternativa

Maďarsko svůj postoj vysvětluje právy menšin. Budapešť chce, aby Ukrajina prokázala viditelný pokrok při plnění bilaterální dohody z června 2026, která se týká vzdělávání, používání jazyka a politického zastoupení zhruba 100 000 etnických Maďarů v Zakarpatské oblasti (444, Budapest Times). Ukrajinský velvyslanec uvedl, že Kyjev začne první část dohody naplňovat v září, přičemž další body mají běžet až do května 2027 (ua.news).

Samotná obava není vymyšlená. Ukrajinský školský zákon z roku 2017 omezil vzdělávání v menšinových jazycích a Benátská komise, ústavněprávní poradní orgán Rady Evropy, v pozdějších reformách uznala pokrok, ale zároveň žádala další záruky. Maďarsko však posunulo měřítko: nestačí mu získat závazky, požaduje viditelné plnění ještě před otevřením dalšího klastru.

Selektivitu maďarského postupu ukazuje Rumunsko. Bukurešť má s Kyjevem vlastní spor o práva menšiny, konkrétně o vzdělávání v rumunštině. Zvolila však jiný nástroj: tlačí na Kyjev přes bilaterální strategické partnerství a obnovenou společnou menšinovou komisi, aniž by blokovala přístupová jednání v EU (Agerpres, DW România). Podobný typ stížnosti, jiné rozhodnutí. Rumunsko ukazuje, že Budapešť měla k dispozici i mírnější cestu: jednat s Kyjevem bilaterálně a nechat unijní proces běžet.

Maďarsko se zároveň pokusilo posunout dál moldavský klastr, zatímco ukrajinský chtělo ponechat zablokovaný. Většina členských států tento rozdělený postup odmítla (European Pravda). Takové zacházení oslabuje tvrzení, že Budapešť uplatňuje jednotný standard.

Obchvat neexistuje

Právní zkratka v tomto případě není. Článek 49 Smlouvy o Evropské unii, který upravuje přijímání nových členů, dává členským státům ústřední kontrolu nad procesem. Neexistuje ověřený mechanismus, který by 26 vládám umožnil otevřít ukrajinské klastry proti maďarské námitce (článek 49 SEU). Německý ministr zahraničí prosazuje omezení jednomyslnosti v EU, tato snaha se však týká rozhodování v zahraniční a bezpečnostní politice, nikoli rozšíření (Tagesschau). Litva vnímá blokaci jako geopolitické zdržení, které prospívá Moskvě (LRT). Polsko podporuje přísnou podmíněnost vstupu, zároveň však odmítá, aby jeden stát proměňoval bilaterální požadavky v celounijní brzdu (RMF24).

Maďarská blokace přichází ve chvíli, kdy Budapešť vyjednává také o vlastních unijních penězích. Dne 31. srpna tvrdila, že splnila všechny podmínky pro uvolnění zhruba 10 mld. EUR ze zmrazených prostředků z fondu obnovy. Veřejné důkazy, že by šlo o výměnu veta za peníze, nejsou. Každý diplomat u stolu ale vidí, že oba spisy leží otevřené současně.

Práva menšin do přístupových jednání patří. Problém Evropské unie je strukturální: její smluvní nastavení stále nenabízí odpověď na situaci, kdy jedna vláda promění legitimní standard ve veto nad tempem integrace země, která vede válku.