Maďarsko musí doložit €10 miliard

Evropskými médii se rozšířily zprávy, že Maďarsko je „na dobré cestě“ k získání zhruba 10 miliard eur z unijních peněz na obnovu. Ve veřejně dostupných podkladech je ale vidět užší skutečnost: Budapešť tvrdí, že dokončuje reformy. Evropská komise je zatím neposoudila, neobdržela žádost o platbu a neschválila k vyplacení ani euro (stránka Komise k Maďarsku, brífink Komise, 30. července).

Souhlas Rady otevírá dveře, neposílá peníze

Rada EU, v níž hlasují vlády členských států, schválila 10. července upravený maďarský plán obnovy (Rada EU). Tím se Budapešti otevřela cesta k přibližně 6,5 miliardy eur v grantech a 3,5 miliardy eur v půjčkách z Nástroje pro oživení a odolnost, tedy unijního fondu po pandemii, který státům vyplácí peníze až poté, co doloží splnění dohodnutých reforem (nařízení o RRF).

Mezi schválením plánu a skutečnou platbou ale stojí přesný postup. Do 31. srpna musí Maďarsko splnit 27 „super milníků“. Většina se týká korupce, transparentnosti a nezávislosti justice (Euronews, HVG). Poté má Budapešť do konce září podat formální žádost o platbu. Teprve po jejím doručení Komise posoudí, zda byly milníky skutečně splněny. Na brífinku 30. července to řekla výslovně: formální hodnocení nezačne, dokud žádost nepřijde (brífink Komise).

Maďarské ministerstvo dopravy a investic sdělilo serveru Euronews, že hotové jsou už zhruba dvě třetiny závazků. Může se ukázat, že je to pravda. Věta „dokončujeme“ je ale stanovisko vlády, nikoli závěr Evropské komise.

Skutečné reformy, neověřené pojistky

Vláda Pétera Magyara postupuje rychle. Maďarsko 7. srpna zveřejnilo přísnější pravidla auditu, která zavádějí povinné používání unijního nástroje ARACHNE+ pro odhalování podvodů u všech výdajů z fondu obnovy (Schoenherr). Úřad pro integritu, kontrolní instituce vytvořená Budapeští pod tlakem EU kvůli prověřování korupčních rizik ve veřejných zakázkách, spustil rejstřík firem vyloučených ze zadávání veřejných zakázek.

To jsou konkrétní kroky. Komise teď bude zkoumat, zda z nich vznikl ověřitelný protikorupční systém, nebo jen rychle sepsaná sada pravidel, kterou bude možné později nenápadně oslabit.

Tahle otázka má praktický význam, protože část právní konstrukce už čelí tlaku. Zákon XVIII z roku 2026, souhrnná norma spojující reformy v oblasti transparentnosti a energetiky, stále posuzuje ústavní soud (To Brief). Pokud maďarský ústavní soud některá ustanovení zruší dříve, než je Komise vyhodnotí, právní základ části milníků zmizí. Komise nekontroluje jen to, zda byla reforma přijata, ale také zda stále platí. Reforma schválená na papíře a později oslabená může při ověřování propadnout stejně jako reforma, která nikdy nevznikla.

Maďarsko není jedinou zemí, u níž se v závěru programu testuje vymahatelnost pravidel. Komise varovala Rumunsko, že zrušení už ověřeného dekarbonizačního zákona by mohlo mít finanční následky (Adevarul). Stejné měřítko se tak používá i jinde v regionu.

Ve hře je důvěryhodnost Komise

Na Brusel míří politický tlak z obou stran. Generální advokát Soudního dvora EU, tedy vysoký právní poradce, jehož stanoviska nejsou závazná, ale často ovlivňují rozsudky, už dříve dospěl k závěru, že Komise v předchozím sporu o podmíněnost uvolnila zmrazené maďarské peníze příliš brzy (Ouest-France). Evropský parlament kvůli tomuto rozhodnutí podal žalobu.

Pokud Komise pod tlakem termínů přijme slabé důkazy, začne fond obnovy vypadat spíše jako politická dohoda než jako systém plateb za splněné výsledky. Pokud bude trvat na standardu ověřitelnosti, posílí tím podmíněnost i vůči ostatním státům, které se snaží uzavřít své plány před vypršením programu.

Další věcná odpověď teď leží na Komisi a přijde nejdříve po září: prokázalo Maďarsko, že reformy fungují, nebo jen to, že byly schváleny?