Maďarský parlament sesadil Sulyoka

Maďarský parlament v neděli poměrem 139 ku 6 schválil změnu ústavy, která odstraňuje z funkce úřadujícího prezidenta a mění podobu soudní moci (Le Figaro, Reuters). Fidesz Viktora Orbána jednání bojkotoval. Premiér Péter Magyar tak začal rozebírat instituce, které Orbán čtrnáct let stavěl. Používá k tomu stejný nástroj, který Orbán dovedl k dokonalosti: přepis ústavy vládní supervětšinou, tedy většinou dostatečnou k tomu, aby sama měnila základní pravidla moci. Brusel teď musí řešit nepříjemnou otázku, zda se standardy právního státu uplatňují stejně i tehdy, když je porušuje proevropská vláda.

Co novela ruší

Balík míří na osoby a instituce, které po sobě Orbán zanechal. Přechodné ustanovení ukončuje mandát prezidenta Tamáse Sulyoka, jmenovaného v orbánovské éře, a dává mu pět dní na podpis textu, než začne proces jeho odvolání (Reuters). Nový věkový limit 70 let pro soudce Ústavního soudu odstraňuje čtyři jeho členy včetně předsedy soudu (Euronews, CMS). Právě tento soud může novou vládní agendu zablokovat nebo potvrdit, a proto na jeho složení záleží.

Novela zároveň vrací soudu pravomoc přezkoumávat rozpočtové zákony, tedy pojistku, kterou Orbán dříve odstranil. Do ústavy také zakotvuje úřad pro vymáhání majetku, jenž má dohledávat zneužité veřejné prostředky a peníze z fondů EU (CEAC Law, Frankfurter Rundschau).

Náprava, nebo opačné ovládnutí státu

Důvody pro zásah nejsou slabé. Orbán dosadil loajalisty do prezidentského úřadu, soudů i státní televize a zároveň odstranil brzdy, které je mohly omezovat. Kdyby tento systém zůstal beze změny, poražená politická síť by si nad novou vládou udržela reálnou moc (CER).

Stejně vážná je ale i námitka proti zvolenému postupu. Pravidlo napsané pro jednoho konkrétního prezidenta není neutrální pravidlo. Je to ústavní nástroj namířený na jednu osobu. Zpětně uplatněný věkový limit, který odstraní předem identifikovatelné soudce, připomíná přesně ten typ politického přeskupování soudů, jemuž mají evropské standardy právního státu bránit (CMS). Le Monde označil Magyara za proevropského politika, ale samotný postup za „sporný“. Le Figaro varovalo, že obnova právního státu neopravňuje k opuštění právních pojistek (Le Monde, Le Figaro).

Sulyok novelu napadl ještě před hlasováním. Obrátil se na Benátskou komisi, poradní orgán Rady Evropy pro ústavní právo, jehož stanoviska sice vlády právně nezavazují, ale v Evropě mají značnou váhu. Požádal ji, aby posoudila, zda ustanovení napsané k ukončení jeho mandátu odpovídá principům právního státu (Budapest Times). Komise se jeho podáním začne zabývat až v říjnu (Telex). Magyarova většina hlasovala už v červenci. Vláda, která čeká na vnější posouzení, dává najevo ochotu ke korekci. Vláda, která rozhodne dřív, ukazuje, že rychlost dostala přednost.

Test bruselské důslednosti

Tři dny před hlasováním Evropská komise potvrdila, že se Maďarsko připojí k Úřadu evropského veřejného žalobce, tedy k instituci, která může vyšetřovat trestné činy proti rozpočtu EU. Právě před takovou vnější kontrolou Budapešť za Orbána své kauzy dlouho chránila. Ministři financí EU zároveň schválili upravený plán obnovy, který by mohl uvolnit zhruba 10 miliard eur vázaných na protikorupční milníky (Euronews, Telex).

Přistoupení k evropskému žalobci je silný signál. Signál ale není totéž co vyšetřování a odsouzení. Úřad pro vymáhání majetku už má místo v ústavě, jeho pravomoci, nezávislost i soudní kontrola však budou záviset na prováděcím zákoně, který zatím neexistuje. Komise může platby dál zadržovat, pokud Maďarsko milníky nesplní (CER). Podstatné bude, zda to udělá. Za Orbána Brusel používal podmínky právního státu jako páku vůči nepřátelské vládě. Magyar je spojenec. Převzal stát s obsazenými institucemi a jejich rozebrání je legitimní práce. Jenže na metodě záleží. Proevropský záměr nenahrazuje právně vynutitelnou obnovu právního státu.