Maďarských €16.4 billion závisí na Fideszu

Ve čtvrtek oznámili Péter Magyar a Ursula von der Leyenová politickou dohodu, která má Maďarsku otevřít cestu k 16,4 mld. EUR zmrazených unijních peněz. Brusel je vládě Viktora Orbána zadržuje od roku 2022 kvůli korupci a porušování zásad právního státu. Evropská komise tím zatím nejvýrazněji vsadila na to, že změna vlády může ospravedlnit obnovení plateb. Přichází to ve chvíli, kdy hlavní unijní nástroj proti erozi demokracie čelí současně právnímu sporu, politickému tlaku i nepříjemnému precedentu.

27 milníků a jeden problém s vetem

Za částkou 16,4 mld. EUR stojí několik právních režimů: peníze z fondu obnovy po pandemii, kohezní prostředky zmrazené podle unijního nařízení o podmíněnosti, tedy zákona z roku 2021, který umožňuje Bruselu zastavit platby, pokud nedostatky v právním státu ohrožují ochranu rozpočtu, a zvláštní balík blokovaný kvůli nadacím, které převzaly univerzity a nemocnice a vyvedly je z demokratické kontroly. Účetní členění je ale méně důležité než politická podstata. Aby se jakákoli část peněz uvolnila, musí Maďarsko začít rozebírat systém institucionálního ovládnutí, který Fidesz budoval čtrnáct let.

Do 31. srpna má Budapešť splnit 27 „supermilníků“: vstoupit do Úřadu evropského veřejného žalobce, tedy unijní instituce vyšetřující přeshraniční podvody, posílit Úřad pro integritu, kriminalizovat nepravdivá majetková přiznání a začít rozebírat systém veřejných svěřenských nadací (Infostart). Komise má každý milník ověřovat zvlášť, teprve poté se mohou peníze pohnout. Žádný z formálních kroků potřebných ke skutečnému vyplacení, včetně hlasování Rady EU o upraveném maďarském plánu obnovy, zatím neproběhl. Dohoda je politická, nikoli platební příkaz.

Slabé místo je zřejmé: Magyar má v parlamentu jen 68 ze 199 křesel. Ke změně ústavy, bez níž nelze systém veřejných svěřenských nadací rozmotat, potřebuje dvoutřetinovou většinu, a tedy hlasy Fideszu. Strana, která ovládnuté instituce vytvořila, tak drží veto nad jejich demontáží. Magyarova vláda může část milníků splnit běžnými zákony nebo exekutivními kroky, ale reformy, na nichž Bruselu záleží nejvíce, narážejí přímo na Orbánův parlamentní blok.

Polský precedens

Stejný vzorec se objevil už před dvěma lety. Po zvolení Donalda Tuska v roce 2024 uvolnil Brusel Polsku 137 mld. EUR a spokojil se s reformními sliby. O dva roky později zůstává polský Ústavní tribunál ochromený. Tuskova vláda ani prezident Duda nechtějí zveřejňovat justiční rozhodnutí druhé strany a Evropský soud pro lidská práva v květnu 2026 rozhodl, že polský proces jmenování soudců dál porušuje základní práva. Reformy, které měly uvolnění peněz odůvodnit, se nikdy neuskutečnily.

Místopředsedkyně Evropského parlamentu Katarina Barleyová to označila za „polskou chybu“ a prosazuje postupné vyplácení místo jednorázového uvolnění velkého balíku. Maďarská dohoda sleduje stejnou logiku: nová vláda, rychlá politická dohoda, peníze odblokované dříve, než je ověřeno splnění podmínek. Rozdíl je v tom, že Magyarova parlamentní matematika je slabší, než kdy byla Tuskova.

Ještě před srpnovým termínem mohou do věci zasáhnout soudy. Generální advokátka Tamara Ćapetová ve stanovisku z února 2026 ve věci C-225/24 uvedla, že dřívější částečné uvolnění 10,2 mld. EUR pro Orbánovo Maďarsko by mělo být zrušeno, protože splnění podmínek nelze posuzovat jen podle textu zákona, ale podle „účinného provádění“ v širším ústavním prostředí (eucrim). Soudní dvůr EU zatím nerozhodl. Pokud rozsudek přijde před 31. srpnem, může na dohodu, kterou Komise právě oslavila, dopadnout přísnější právní standard.

Tlak na zrušení mechanismu

Dohoda mění politiku podmíněnosti daleko za hranicemi Budapešti. Den před jejím oznámením přijala italská Poslanecká sněmovna rezoluci požadující zrušení finančních sankcí za porušování právního státu v příštím rozpočtovém období EU od roku 2028. Šest severních a baltských států tlačí opačným směrem: Rakousko, Německo, Nizozemsko, Švédsko, Estonsko a Finsko v neformálním dokumentu ze 14. května požadují „silnější a důslednější“ vymáhání podmíněnosti a navrhují, aby sankce platily automaticky, pokud jejich zrušení neschválí kvalifikovaná většina vlád, tedy systém, v němž mají větší státy vyšší váhu a žádná země nemůže rozhodnutí sama zablokovat.

Na Slovensku vyzvala rezoluce Evropského parlamentu z 20. května, schválená poměrem 347 ku 165 hlasům, Komisi, aby stejné nástroje použila proti vládě Roberta Fica. Slovenská média přitom maďarské roky se zmrazenými penězi nepopisují jako model, ale jako varování před ekonomickou stagnací.

Mechanismus podmíněnosti tak čeká rozhodnutí soudu, které může zpřísnit pravidla pro vyplácení peněz, tlak evropské pravice na jeho úplné zrušení a polská zkušenost, podle níž se sliby bez provedení snadno stanou běžným nastavením systému. Maďarsko mělo být pro tento nástroj nejpříznivější zkouškou: nová vláda vstřícná k Bruselu a Komise ochotná odměnit demokratickou změnu. Jenže termín 31. srpna stojí na tom, že Fidesz pomůže zrušit struktury, které sám vytvořil. Právě na to Brusel vsadil.