Maďarsko odblokovalo dvě kapitoly přístupových jednání

Všech 27 vlád EU se 12. října dohodlo, že otevřou další dva tematické okruhy přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Týkají se jednotného trhu a konkurenceschopnosti ekonomiky (oznámení Thomase Byrnea, DPA). Maďarsko svůj souhlas podmínilo tím, že ukrajinský parlament přijme zákon o výuce v menšinových jazycích. Hlasování se konalo ještě téhož dne. Formální jednání začínají dnes v Lucemburku.

Dohodu oznámil irský ministr pro evropské záležitosti Thomas Byrne. Irsko nyní předsedá Radě EU, tedy střídavě řídí jednání vlád členských států.

Jak si Maďarsko podmínilo souhlas školským zákonem

Každý krok v přístupových jednáních Ukrajiny vyžaduje jednomyslnost. Než se otevře tematický okruh, tedy soubor vyjednávacích kapitol k určité oblasti, musí s tím souhlasit každá vláda EU (vyjednávací rámec). Každá země tak má právo veta. Maďarsko ho znovu využilo v září, kdy zbrzdilo postup Ukrajiny (Euronews).

Budapešť má za svou výhradou konkrétní důvod. Benátská komise, skupina právních expertů při Radě Evropy, v roce 2017 kritizovala změny ukrajinského školství, které omezily výuku v menšinových jazycích na středních školách (Benátská komise).

Začátkem října Maďarsko uvítalo návrh zákona z Kyjeva, ale oznámilo, že bude souhlasit až po hlasování v parlamentu (Reuters). V našem tehdejším textu jsme tento krok popsali jako zrušení maďarského veta (To Brief). Ve skutečnosti velvyslanci EU 7. října pouze vyzvali obě kandidátské země, aby předložily své vyjednávací pozice (Kyiv Independent).

Ukrajinský parlament, Verchovna rada, přijal zákon 12. října 266 hlasy (záznam z jednání parlamentu). Zákon přiznává zvláštní postavení školám, kde se v jazyce menšiny, který je úředním jazykem EU, například v maďarštině nebo rumunštině, učí více než polovina žáků. Zároveň tuto výuku chrání při reorganizaci škol (Interfax-Ukraine).

Maďarská ministryně zahraničí Anita Orbánová uvedla, že hlasování umožnilo Budapešti dát souhlas. Dodala, že záleží také na provádění zákona a že jeho uplatňování bude Maďarsko sledovat spolu s menšinovými organizacemi v Zakarpatí, západoukrajinském regionu, kde žije maďarská menšina (Telex).

Moldavsko čekalo na spor, který se ho netýkal

Moldavsko se sporu o školství neúčastnilo. Jedná o členství samostatně a předkládá vlastní vyjednávací pozice. Jeho místopředsedkyně vlády pro evropskou integraci Cristina Gherasimovová 7. října potvrdila, že její vláda dostala výzvu k jejich předložení (MOLDPRES).

Moldavsko dostalo pozvánku ve stejný den jako Ukrajina, ve stejný den získalo souhlas a ve stejný den také zahajuje jednání. Nejjednodušší vysvětlení je, že vlády EU nechtěly posunout Moldavsko napřed, dokud bude Ukrajina zablokovaná. Spor mezi Budapeští a Kyjevem by tak určoval harmonogram třetí země. Zůstává to však jen odhadem: Kišiněv ani Bukurešť nezveřejnily důvod, proč oba harmonogramy držely pohromadě.

Co dnes začíná a co zůstává zablokované

Dnešní přístupové konference jsou formální jednání, na nichž vlády EU předkládají společné stanovisko; s každou kandidátskou zemí se konají zvlášť (Rada EU: Ukrajina, Rada EU: Moldavsko). Ukrajinská jednání navazují na otevření okruhu právního státu v červnu a okruhu zahraničních vztahů v červenci (Rada EU).

Na otevření nadále čekají dva okruhy: zelená agenda a oblast zemědělství, regionálních fondů a rozpočtu. Právě v ní se rozhoduje o penězích, které by po vstupu směřovaly k zemědělcům a chudším regionům. Vlády EU zatím nedohodly společný postoj k zemědělským opatřením (Agra).

Evropská komise 6. října navrhla, aby se o těchto mezikrocích rozhodovalo kvalifikovanou většinou, zatímco konečné přijetí do EU by nadále vyžadovalo jednomyslnost (otázky a odpovědi Komise). Kvalifikovaná většina znamená nejméně 15 z 27 států, které zastupují 65 % obyvatel EU (Smlouva o EU). Vlády, které dnes mají právo veta, by musely se změnou samy souhlasit. Při debatě o evropských záležitostech v nizozemském Senátu 29. září řečníci hájili zachování jednomyslnosti u důležitých rozhodnutí o rozšíření EU (záznam Senátu).

Dosavadní průběh ukazuje, že Maďarsko stanovilo cenu svého souhlasu: hlasování v parlamentu sousední země. Souhlas dalo ve stejný den, kdy byla podmínka splněna, a ponechalo si možnost sledovat, jak se zákon uplatňuje. Podle současných pravidel potřebují oba dosud neotevřené okruhy souhlas všech vlád (vyjednávací rámec). I plán Komise navíc zachovává právo veta při konečném přijetí do EU. Dostupné informace neukazují, kdo rozhodl, že Moldavsko má čekat spolu s Ukrajinou. Kišiněv i vlády EU, které mají právo veta, dluží vysvětlení.