Maďarsko otevřelo cestu k €16.4 billion

Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal protikorupční balík a pravidla pro větší transparentnost, jimiž chce vláda premiéra Pétera Magyara uvolnit 16,4 mld. EUR ze zmrazených unijních peněz (Telex, Portfolio). Parlament balík schválil o tři dny dříve poměrem 142 ku 39.

Domácí část procesu tím skončila. Žádné peníze se tím ale automaticky neuvolňují. O tom rozhoduje Evropská komise, tedy výkonný orgán EU, který kontroluje, zda státy plní slíbené reformy. U části peněz budou mít poslední slovo také vlády členských států v Radě EU.

Tři balíky, tři rozhodovací místa

Částka 16,4 mld. EUR není jeden balík peněz. Právě v tom je podstata celé věci: každou část hlídá jiný právní režim a jiný rozhodovací mechanismus.

Zhruba 10 mld. EUR připadá na Nástroj pro oživení a odolnost, tedy unijní postcovidový investiční fond. Ten vyplácí peníze až po splnění dohodnutých reformních milníků. Pokrok nejprve posuzuje Komise, poté o schválení platby hlasují vlády v Radě EU (stránka Komise k RRF).

Dalších 4,2 mld. EUR bylo pozastaveno podle nařízení o podmíněnosti právním státem. Tento nástroj z roku 2020 umožňuje EU omezit financování, pokud ústup od demokratických pravidel ohrožuje unijní rozpočet. Ke zrušení pozastavení je potřeba kvalifikovaná většina v Radě EU, tedy systém hlasování, v němž mají větší státy vyšší váhu a žádná země nemůže rozhodnutí sama zablokovat (EUR-Lex, CER).

Zbývajících 2,2 mld. EUR z fondů regionálního rozvoje závisí na tom, zda Komise potvrdí, že Maďarsko splňuje podmínky týkající se akademické svobody a správy veřejných institucí (Euronews, Brussels Signal).

Co zákon mění a co musí Komise ověřit

Změny nejsou jen symbolické. Zákon upravuje zhruba 30 dosavadních právních předpisů. Maďarskému Úřadu pro integritu dává silnější pravomoci zasahovat do podezřelých veřejných zakázek, kriminalizuje nepravdivá majetková přiznání a ruší veřejně prospěšné nadace známé jako KEKVA, přes které se veřejný majetek dostával k politicky napojeným správním radám (DW). Právě tyto kanály patřily mezi hlavní důvody, proč EU peníze zmrazila.

Přijetí zákona ale není totéž co jeho vymáhání. Komise teď stojí před rozhodnutím, v němž už jednou nepostupovala přesvědčivě: zda jí bude stačit text zákona, nebo bude chtít důkaz, že nová pravidla skutečně fungují.

V roce 2023 Komise uvolnila část peněz pro Maďarsko Viktora Orbána ještě před plným dokončením reforem. Generální advokát Soudního dvora EU v únoru uvedl, že tím Komise patrně překročila své pravomoci, a doporučil soudu dřívější uvolnění peněz zrušit (European Relations, NDFR). Pokud se soud s tímto názorem ztotožní, budoucí platby budou vyžadovat ověřené provedení reforem, ne jen legislativní sliby. Rozhodnutí se čeká ještě letos.

Časový tlak je přitom značný. Podle maďarských médií musí být u největší části peněz z fondu obnovy splněny všechny podmínky do konce srpna a žádosti o platbu mají následovat v září (Telex). Komise tak má zhruba dva měsíce na posouzení, zda protikorupční úřad s novými pravomocemi dokáže zastavit podezřelé tendry a zda se majetek nadací KEKVA opravdu vrátil pod veřejnou kontrolu. Rozpočtový kontrolní výbor Evropského parlamentu si na 14. července naplánoval slyšení s komisaři, od nichž chce odpovědi (Euronews).

Precedens za hranicemi Budapešti

Výsledek bude důležitý i mimo Maďarsko, protože ukáže, jak vážně EU bere výměnu reforem za peníze. Polský příklad nedávno ukázal, že Komise umí přejít od plošné blokace k postupným platbám, když nová vláda začne reformy skutečně zavádět (Bankier). Maďarský případ je složitější: nejde o jeden nástroj, ale o tři různé právní režimy. Tlak na Komisi zvýší i srovnání se Slovenskem, kde vláda Roberta Fica oslabila nezávislost prokuratury právě ve chvíli, kdy se ji Maďarsko snaží posílit (Denník N, IBA).

Protože se současně vyjednává příští dlouhodobý rozpočet EU, budou všechny vlády sledovat, co Brusel uzná za skutečnou reformu. Pokud bude stačit podepsaný zákon, model „peníze za reformy“ přežije, ale ztratí část své síly. Pokud bude Komise trvat na tom, že nové instituce musí nejprve prokazatelně fungovat, riskuje, že potrestá vládu, která se opravdu snaží rozebrat systém zděděný po předchůdcích. Do konce srpna si Komise bude muset vybrat mezi rychlostí a věrohodností. Obojí najednou dodat nemůže.