Maďarsko odemyká peníze EU tendrem na 700 MW

Instalovaný výkon maďarských větrných elektráren se od roku 2016 drží zhruba na 330 MW — v evropském měřítku jde o soubor tak malý, že se v mapě obnovitelných zdrojů skoro ztrácí (Telex). Ke změně Budapešť tlačí peníze z unijního fondu obnovy. Evropská komise 19. června schválila Maďarsku přibližně 10 mld. EUR, z toho více než polovinu na klimatické cíle (Euronews, Portfolio). Peníze ale nepřijdou samy od sebe. Podmínkou je, aby Maďarsko změnilo pravidla, podle nichž funguje jeho elektroenergetika.

Síť, ne turbíny

Dne 24. června oznámil ministr energetiky István Kapitány tendr nejméně na 700 MW nového větrného výkonu. Návrh podmínek má jít do veřejné konzultace v polovině července (444). Už toto jediné kolo by více než zdvojnásobilo současný maďarský větrný park. Delší cíl míří až ke 4 GW do roku 2030, maďarská média ale připomněla, že výkon větru znamená špičkovou výrobu za ideálních podmínek, nikoli stálý zdroj typu jaderného reaktoru (VG, 24.hu).

Bez sítě, která je zvládne připojit, jsou nové turbíny jen položkou v plánu. Ve stejném týdnu proto vláda vyčlenila 479,7 mld. HUF na modernizaci sítí a 53,3 mld. HUF na chytré elektroměry, tedy digitální měřidla, která sledují nejen kolik elektřiny odběratel spotřebuje, ale také kdy (Telex). Podle úřadů by modernizovaná síť mohla pojmout přes 4 800 MW nových obnovitelných zdrojů (Budapest Times).

Úzkým místem není v Evropě jen maďarská přenosová a distribuční infrastruktura. Polsko směřuje z energetického fondu o objemu 67,2 mld. PLN více než 61 mld. PLN do sítí, nikoli do nové výroby (GramwZielone). Rumunsko už z fondu obnovy získalo asi 12,97 mld. EUR, přesto dál naráží na vážné fronty při připojování nových zdrojů do sítě (European Commission Romania).

Co Brusel ve skutečnosti kupuje

Evropská komise nefinancuje jen kabely a rozvodny. Revidovaný maďarský plán vyžaduje také změny pravidel na trhu s elektřinou: úpravu síťových poplatků, tedy toho, kdo platí náklady na připojování nových zdrojů a údržbu sítě, a zavedení dynamických cen. Ty mění cenu elektřiny podle denní doby, takže odběratelé mají motivaci spotřebovávat proud ve chvíli, kdy nejvíce vyrábí vítr a solární elektrárny (Portfolio).

Celý mechanismus běží přes unijní Nástroj pro oživení a odolnost, známý jako RRF. Jde o postpandemický fond, z něhož vlády dostávají peníze až po splnění předem dohodnutých reformních kroků (ECA). Samostatná kapitola pro energetickou bezpečnost, REPowerEU, posílá na rozvoj sítí asi 704,5 mil. EUR, částečně financovaných z výnosů z dražeb emisních povolenek EU (European Commission). Žádná platba ale nemá odejít, dokud Budapešť nesplní milníky v oblasti boje proti korupci, transparentnosti veřejných zakázek a soudního dohledu (Euronews).

Prvními vítězi jsou provozovatelé sítí a developeři větrných projektů. Získávají financování kryté EU a příslib kapacity pro připojení. Domácnosti mohou vydělat později, ale jen tehdy, pokud jim chytré elektroměry, nové tarify a dodavatelé elektřiny skutečně umožní přesouvat spotřebu do levnějších hodin. Pokud se to nestane, náklady na posílení sítí se v účtech za elektřinu objeví dřív než úspory z obnovitelných zdrojů. Granty platí evropští daňoví poplatníci přes společné zadlužení EU; splácení půjček ponesou maďarští daňoví poplatníci.

První test přijde v červenci

Maďarsko ze své alokace v RRF zatím čerpalo jen minimum, výrazně pod průměrem EU. Samotné schválení plánu tuto mezeru nezavírá.

Jeden řídicí problém je zvlášť viditelný. Část peněz na sítě může protéct přes státní rozvojovou banku MFB jako jeden velký převod. Brusel by tak schválil jednu velkou platbu dříve, než uvidí, zda jsou jednotlivé projekty pod ní řízeny řádně (Hungarian Conservative). Taková konstrukce může oslabit kontrolu po jednotlivých projektech, kterou Komise podle vlastních slov vyžaduje.

Prvním konkrétním testem budou návrhy podmínek větrného tendru, očekávané v polovině července: kdo se bude moci hlásit, jak se rozdělí práva na připojení a zda bude mít nezávislý dohled skutečnou sílu. Unijní peníze posunuly Maďarsko na cestu, kterou deset let domácí politiky nepřineslo. Teď rozhodne, zda pravidla tendru a kontroly výdajů povedou ke skutečně postavené infrastruktuře, nebo jen umožní tok peněz bez odpovědnosti, která k nim měla být připojena.