Intel posílí irské čipy pro AI

Intel rozšiřuje svou továrnu na čipy u Dublinu. Do kampusu v Leixlipu vloží 5 miliard eur, aby tam mohl vyrábět pokročilejší serverové procesory (Intel, RTÉ). Pro Evropu je to skutečný průmyslový zisk: nejde o oznámení na papíře, ale o existující továrnu, která bude vyrábět reálné čipy. Zároveň ale ukazuje rozdíl mezi tím, když Evropa získá výrobní kapacitu, a tím, když má pod kontrolou celý řetězec, který výrobu umožňuje.

Továrna Fab 34 už stojí. Intel v ní modernizuje zařízení, aby mohl vyrábět více waferů technologií Intel 3 pro serverové procesory Xeon, používané v datových centrech pro umělou inteligenci a ve vysoce výkonných výpočtech (Irish Times). Wafer je tenký křemíkový kotouč, na němž se vytvářejí desítky až stovky čipů, než se rozřežou na jednotlivé kusy. Právě tato fáze, označovaná jako front-end výroba, patří v polovodičovém průmyslu k nejnáročnějším. Leixlip ji zvládá.

Jedno upřesnění je podstatné. Intel v Irsku nestaví evropskou odpověď na grafické čipy Nvidie, na nichž se dnes trénují největší modely umělé inteligence. Procesory Xeon v serverech fungují vedle GPU. Pro AI infrastrukturu jsou důležité, ale nejsou tou součástkou, která nynější investiční závod v umělé inteligenci žene nejrychleji (Intel, Reuters via Investing.com).

Proč peníze dostalo Irsko, a ne Německo

Srovnání s Magdeburgem vysvětluje velkou část příběhu. Plánovanou novou megatovárnu v Sasku-Anhaltsku, s celkovou investicí zhruba 30 miliard eur a výraznou německou podporou, Intel po finančním přehodnocení svých plánů odložil (Handelsblatt, upday). Postavit čipovou továrnu od nuly znamená vybudovat čisté prostory, energetické systémy, úpravu vody, tým vyškolených operátorů i síť dodavatelů. To vše v odvětví, kde se poptávka i výrobní technologie posouvají rychleji než běžný politický kalendář.

Leixlip je opačný případ. Kampus zaměstnává asi 4 900 lidí, funguje desítky let a Intel do Irska od roku 1989 vložil přibližně 30 miliard eur (RTÉ, Europa Press). Ani německé dotace nedokázaly změnit jednoduchou kapitálovou logiku: když už má firma funkční závod v Irsku, nová a drahá lokalita v Německu je v napjatém investičním cyklu hůře obhajitelná. Peníze teď míří tam, kde výroba už běží (n-tv).

Kapacita bez kontroly

Číslo, které Intel nezveřejnil, je počet dodatečných waferů měsíčně, které bude Fab 34 vyrábět. Bez něj nelze spočítat, jak výrazně projekt posouvá Evropu k cíli Aktu o čipech, tedy zvýšit evropský podíl na světové výrobě polovodičů zhruba z 10 % na 20 % do roku 2030 (European Commission).

Další členské státy přidávají vlastní díly skládačky. Česko s veřejnou podporou 450 milionů eur, schválenou Evropskou komisí, buduje kapacity pro výkonové čipy prostřednictvím americké společnosti Onsemi (Data Center Dynamics). Španělský program PERTE Chip v objemu 12,25 miliardy eur financuje hlavně návrh čipů a výzkum, nikoli masovou výrobu (El País). Každý z těchto projektů doplňuje část řetězce. Žádný z nich sám o sobě nepřináší nezávislost.

Mezera v evropské suverenitě se ukáže ve chvíli, kdy člověk sleduje, kdo skutečně ovládá jednotlivé články řetězce. Evropa získá větší výrobu waferů v Irsku, ale firemní kontrolu si drží americký Intel. Litografické stroje v továrně dodává nizozemská ASML, nejsilnější evropská polovodičová firma. Jenže i ASML závisí na americkém softwaru a na své americké dceřiné společnosti Cymer v San Diegu, která dodává světelné zdroje. Washington navíc od roku 2019 využívá americká pravidla pro technologie s americkým původem k tomu, aby nejpokročilejší stroje ASML nemohly mířit do Číny (Tech Policy Press, European Commission). Označení „vyrobeno v Evropě“ proto samo o sobě neznamená „pod evropskou kontrolou“.

Kdo získává, kdo platí

Nejprve získává Irsko: několik stovek stálých pracovních míst, tisíce stavebních pozic a ještě hlubší ukotvení modelu založeného na zahraničních nadnárodních firmách. Tento model má ale koncentrační riziko. Business Insider España s odkazem na španělskou fiskální analýzu uvedl, že téměř polovinu irských příjmů z daně z příjmů právnických osob vytvářejí jen tři firmy (Business Insider España). Intel si zároveň posílil vlastní pozici tím, že odkoupil zpět 49% podíl společnosti Apollo ve Fab 34 za 14,2 miliardy dolarů. Část transakce financoval novým dluhem ve výši zhruba 6,5 miliardy dolarů (Data Center Dynamics).

U této konkrétní fáze zatím nebyla zveřejněna žádná nová irská dotace ani podpora z evropského Aktu o čipech. Pokud se veřejné peníze objeví později, změní se i rozdělení rizika. Intel navíc dál závisí na tom, zda si zákazníci novou kapacitu skutečně koupí. Firma zatím nezískala velkého externího zákazníka pro zakázkovou výrobu a uvedla, že kapacity bude přidávat jen tam, kde bude zajištěna vnější poptávka (Data Center Dynamics).

Leixlip je vážný průmyslový úspěch. Evropský problém ale neleží jen v počtu továren. Spočívá v celé sadě nástrojů, softwaru, dodavatelů a právních pák, které umožňují vyrábět čipy bez toho, aby se Evropa musela ptát Washingtonu. Ani investice za 5 miliard eur tuto mezeru sama nezavře.