Irský návrh krátí rozpočet EU o 141 miliard

V návrhu dlouhodobého rozpočtu EU na roky 2028–2034 počítá Irsko s výdaji nejvýše 1,622 bilionu EUR v cenách roku 2025. Oproti požadavku Evropské komise je to asi 141 miliard EUR, tedy o 8 % méně (Council negotiating box, CAP Reform). Návrh chrání peníze pro zemědělství a regiony, výrazněji ale krátí výzkum, bezpečnost a výdaje mimo EU. Lídři se jím budou zabývat na summitu 15. a 16. října, který začíná dnes (Irish presidency).

Návrh připravilo Irsko jako země, která nyní předsedá Radě EU, kde o rozpočtu jednají národní vlády. Předsednická země může předložit konkrétní čísla, rozhodnutí ale náleží vládám. V titulcích se objevují různé celkové částky, protože některé započítávají předpokládanou inflaci. S ní vychází irský rozpočtový strop na zhruba 1,826 bilionu EUR (Brussels Signal).

Zemědělství ztrácí méně, bezpečnost a výzkum více

Oproti plánu Komise se zmenšuje každá hlavní rozpočtová kapitola, ale různou měrou. Peníze na zemědělství a podporu chudších regionů klesají o 3,4 %, na konkurenceschopnost a bezpečnost o 12,8 %; výdaje mimo EU se krátí nejvíc (Euronews). U jednotlivých programů zůstává podpora příjmů zemědělců zhruba na 261 miliardách EUR, zatímco Horizon Europe, unijní fond na výzkum, klesá ze 154,882 miliardy na 140 miliard EUR (Council table).

Takové rozdělení odpovídá požadavku 17 lídrů z dopisu z 2. října: zachovat peníze pro zemědělství a kohezní politiku, tedy podporu chudších regionů. Iniciativu vedli italská premiérka Giorgia Meloniová a rumunský prezident Nicușor Dan (Politico). Od té doby se odpor proti škrtům rozšířil; psali jsme o tom tento týden (To Brief).

Německé požadavky jdou proti sobě

Německo chce nižší celkový rozpočet. Kancléř Friedrich Merz 10. října prohlásil, že objem návrhu nedává základ pro dohodu. Německo a dalších pět vlád požadují škrty v řádu stovek miliard eur (German government, six-government declaration).

Merz zároveň chce dát přednost bezpečnosti a konkurenceschopnosti. Právě tyto oblasti Irsko omezilo nejvíc, aby zachovalo peníze na zemědělství. Nižší celkový rozpočet s vyššími výdaji na bezpečnost by proto znamenal znovu otevřít otázku peněz pro zemědělství a regiony, které se 17 vlád zavázalo hájit.

Podobný rozpor je vidět i ve Finsku. Premiér Petteri Orpo chce menší rozpočet, zároveň ale nesouhlasí se škrty v obraně a výzkumu (Finnish government).

Evropský parlament prosazuje opačný přístup a bez jeho souhlasu rozpočet neprojde. Ve stropu je už zahrnuto 149,296 miliardy EUR na splácení unijních půjček na obnovu po pandemii; tato částka nefinancuje žádný nový projekt (Council negotiating box). Hlavní vyjednavači Parlamentu tvrdí, že po započtení splátek a inflace plán nabízí méně než současný rozpočet (European Parliament).

Rozpočet může zablokovat každá vláda

Rozpočet musí schválit všech 27 vlád; europoslanci ho mohou odmítnout, nemohou však měnit jeho podobu. Nové zdroje příjmů EU vyžadují jednomyslný souhlas a ratifikaci ve všech členských státech (Article 312, Article 311).

Podoba příjmů určuje, kdo účet zaplatí. Irsko v návrhu ponechává pět navržených unijních odvodů, mimo jiné z tabáku a dovozu s vysokou uhlíkovou stopou, které by vynášely asi 55 miliard EUR ročně (Irish presidency). Jejich výnos by státní pokladny členských zemí nemusely dorovnávat. Francouzský ministr pro Evropu Benjamin Haddad říká, že Paříž nepodpoří žádný rozpočet bez výrazného balíku nových příjmů (BFMTV). Mluvčí německé vlády v srpnu uvedl, že škrty jsou nutné bez ohledu na nové příjmy (German government briefing).

Návrh také vyčleňuje až 88,869 miliardy EUR na přistoupení Ukrajiny k EU a její obnovu, mimo běžné rozpočtové stropy; položka zatím zůstává nerozhodnutá (Council negotiating box). Jiná debata ukazuje, jak se právo veta přenáší mezi tématy. Slovenský premiér Robert Fico 14. října prohlásil, že Slovensko bude usilovat o výjimku z případné další půjčky EU Kyjevu. Zároveň odmítl, aby se účast na ní stala podmínkou pro podporu slovenských požadavků při vyjednávání o rozpočtu (TASR). U této půjčky zatím není stanovena částka ani právní podoba, takže ji s rozpočtem formálně nic nespojuje. Fico ji přesto používá jako vyjednávací páku.

Irsko a António Costa, předseda Evropské rady, který řídí summity unijních lídrů, chtějí dosáhnout politické dohody do konce roku 2026 (Irish presidency). Irský návrh ukazuje, co v praxi znamená menší rozpočet chránící zemědělství a regiony: náklady nesou bezpečnost a výzkum. Německo chce ještě nižší strop a současně ochranu výdajů na bezpečnost, veřejně však neřeklo, kde hledat další úspory. Při irských číslech lze oba požadavky splnit jen tehdy, pokud je Berlín připraven sáhnout na peníze pro zemědělství a regiony.