Irský oxid hlinitý míří do Ruska

Volodymyr Zelenskyj tento týden vyzval Irsko, aby zastavilo vývoz oxidu hlinitého do Ruska (RTÉ). Rafinérie Aughinish v hrabství Limerick, označovaná za největší závod svého druhu v Evropě, zaměstnává 459 lidí (ALCircle) a významnou část produkce posílá do ruských hutí. Spor ukazuje slabé místo evropských sankcí: jak zacelit mezeru v pravidlech, aniž by EU zároveň poškodila průmyslovou kapacitu, kterou sama potřebuje.

Oxid hlinitý je prášek získaný rafinací bauxitu. Ruské hutě patřící společnosti Rusal z něj vyrábějí primární hliník, který se používá v automobilových dílech, konstrukcích letadel i pláštích raket. Investigace The Irish Times a OCCRP vystopovala dodávky z Aughinishe do hutí napojených na ruské zbrojní výrobce (Euronews). Podle ukrajinských diplomatických vyjádření dosáhl irský vývoz oxidu hlinitého do Ruska v roce 2025 hodnoty 318 mil. eur, zatímco v roce 2021 činil 196 mil. eur (RTÉ).

Každá vyvezená tuna je přitom legální.

Proč Irsko nemůže jednat samo

Sankce EU proti Rusku fungují přes seznamy konkrétních výrobků. Celníci kontrolují, zda klasifikační kód zásilky spadá do zakázaných příloh nařízení 833/2014. Oxid hlinitý se na tento seznam nikdy nedostal (Euromaidan Press). Obchodní politika navíc patří mezi oblasti, kde pravidla stanovuje EU, nikoli jednotlivé členské státy (článek 207 SFEU). Irsko proto nemůže vývoz jednostranně zakázat. Zboží může na sankční seznam přidat pouze Rada EU, a to na návrh Evropské komise.

Irský premiér Micheál Martin to formuloval přímo: Komise oxid hlinitý nikdy nezařadila na seznam zakázaných položek a Irsko nejprve probere výsledky vlastního šetření s Bruselem (Euronews). Estonsko navrhlo zákaz vývozu oxidu hlinitého už před více než osmnácti měsíci a otevřelo ho v šesti po sobě jdoucích sankčních balících. Pokaždé neuspělo (The Irish Times).

Politicky se tento obchod hájí obtížně. Právně ale zatím stojí na pevné půdě.

Rozsah obchodu a spor o čísla

Od dubna 2024 do března 2025 vyvezl Aughinish do hutí Rusalu, včetně závodu v sibiřském Krasnojarsku, více než 540 000 tun oxidu hlinitého v hodnotě přes 307 mil. dolarů (Euromaidan Press). Téměř veškerý oxid hlinitý vyrobený v EU, který míří do Ruska, pochází z tohoto jediného závodu.

Od roku 2020 podíl Ruska na vývozu rafinérie prudce vzrostl. O přesné číslo se vede spor: externí odhady ho kladou až k 68 procentům, zatímco firma uvádí, že v roce 2025 šlo o 45 procent (Irish Examiner). Směr vývoje ale zpochybněn není.

Co by zákaz skutečně stál

Pokud EU oxid hlinitý přidá na sankční seznam, Aughinish přes noc přijde o největšího odběratele. Závod nedokáže okamžitě přesunout půl milionu tun ročně k evropským zákazníkům, kteří zatím nemají uzavřené nákupní smlouvy. Bez náhradních příjmů mu hrozí omezení provozu nebo uzavření.

Důsledky by nekončily v Limericku. Evropa má jen málo rafinérií oxidu hlinitého a většinu dodávek dováží ze zahraničí. Aughinish představuje kapacitu, na níž závisejí výrobci v automobilovém, leteckém i bateriovém průmyslu. Její ztráta by zvýšila evropskou závislost na dovozu zpracovaných nerostných surovin právě ve chvíli, kdy se ji vlády snaží snižovat. Dublin už zkoumá možnost unijní podpory, která by rafinérii udržela v provozu, případně i pod upravenou vlastnickou strukturou (ALCircle).

Bez předem připravených evropských odběratelů by zákaz mohl zavřít irský závod, zatímco Rusko si oxid hlinitý obstará jinde.

I při zákazu vývozu by zůstal samostatný problém vymáhání pravidel. Evropské odvětvové sdružení European Aluminium upozorňuje, že sankcionovaný ruský hliník se může do Evropy dostávat přes třetí země s novým označením původu. Řešením má být podle sdružení celní pravidlo, které sleduje, kde byl kov skutečně vytaven, nikoli jen kde byl naposledy prodán (LME Insight).

Co stále nevíme

Irská vláda své šetření nezveřejnila. Veřejně dostupná není ani studie, která by vyčíslila náklady zákazu pro evropské uživatele hliníku. Důkazy spojující irský oxid hlinitý se zbrojní výrobou stojí na sledování dodavatelského řetězce, nikoli na prokázání, že konkrétní zásilky skončily v konkrétních zbraních.

Evropský parlament má hlasovat o rezoluci vyzývající k zákazu, sankce ale sám zavést nemůže (The Irish Times). Hlasování bude politickým signálem. Irsko zároveň drží rotující předsednictví v Radě EU, tedy v instituci, která sankce skutečně přijímá. S každým dalším týdnem, kdy obchod pokračuje, se hůř vysvětluje rozdíl mezi tím, co EU o tlaku na Rusko říká, a tím, co její sankční pravidla ve skutečnosti zakazují.