Italský dluh: úroky vzrostou o 30 mld. EUR

Itálie očekává, že v roce 2029 zaplatí na úrocích z veřejného dluhu 117,2 mld. EUR, oproti 87,2 mld. EUR v roce 2025. Podle zprávy deníku Il Fatto Quotidiano o fiskálním plánu, který vláda 2. října předložila parlamentu, jde o nárůst o 30 mld. EUR (Il Fatto Quotidiano). Jde o prognózu citovanou novinami; s oficiální tabulkou jsme ji nekontrolovali, takže desetinná místa se mohou lišit. Podstatný je směr vývoje. Právě ten vymezuje prostor pro rozpočet na rok 2027, který nyní připravuje ministr financí Giancarlo Giorgetti.

Plán stanovuje víceletý rámec pro příjmy, výdaje a úroky. O tom, na co se skutečně peníze vydají, rozhodne až pozdější rozpočtový zákon (AGI). Giorgetti při schválení plánu mluvil o obezřetnosti v náročnějších podmínkách (To Brief).

Proč úroky ze starého dluhu rostou pomalu, ale vytrvale

Výši úroků, které stát platí, určuje spíš historie jeho dluhu než dnešní situace na trzích. Když investoři požadují za nákup nových dluhopisů vyšší výnos, stávající dluhopisy s pevnou sazbou dál nesou úrok dohodnutý při jejich vydání.

Vyšší náklady se projeví až ve chvíli, kdy ministerstvo financí nahrazuje dluhopisy po splatnosti nebo si půjčuje na pokrytí nového schodku. Tomuto procesu se říká refinancování. Podle italského nezávislého Parlamentního rozpočtového úřadu (UPB) činila na konci roku 2025 průměrná zbývající doba splatnosti italského dluhu 7,9 roku (UPB). Každý rok tak část levněji úročeného starého dluhu nahrazuje nový, jehož cenu určují tehdejší sazby.

Nové sazby tlačí vzhůru situace v celé eurozóně, nikoli zvláštní pochybnosti o Itálii. Bazický bod je setina procentního bodu. Evropská centrální banka (ECB) v šestém Ekonomickém bulletinu roku 2026 uvedla, že změna očekávání ohledně jejích budoucích sazeb vysvětluje přibližně 37 bazických bodů z celkového růstu výnosů desetiletých dluhopisů v eurozóně o zhruba 45 bodů. Rozdíly mezi náklady na půjčky jednotlivých zemí přitom zůstaly celkově stabilní (ECB). Itálie tedy platí víc hlavně proto, že se půjčování prodražilo všem, nikoli proto, že by si ji investoři vybrali jako zvláštní riziko.

Dluhový poměr klesá, úrokový účet roste

Italský dluh má podle prognózy dosáhnout vrcholu kolem 138,5 % HDP v roce 2027 a do roku 2029 klesnout přibližně na 136,6 % (Agenparl, Il Mattino). HDP vyjadřuje hodnotu toho, co ekonomika za rok vyprodukuje. Poměr dluhu k HDP klesá, protože ekonomika měřená v běžných cenách, tedy bez očištění o inflaci, roste rychleji než dluh.

Nižší poměr ale neznamená, že Itálie dluží věřitelům méně. Podle prognózy vzrostou úrokové výdaje mezi lety 2025 a 2029 z 3,8 % na 4,6 % HDP (Il Fatto Quotidiano). Větší část národního důchodu tak připadne věřitelům a nezbude na důchody, nemocnice nebo školy.

Co by přineslo další zadlužení

Vláda požádala parlament, aby jí vedle rámcového plánu povolil půjčit si nad výdajový strop dohodnutý s EU podle unijních fiskálních pravidel. Peníze navíc by v letech 2027 a 2028 pokryly výdaje na energetiku a obranu, celkem zhruba 29 mld. EUR za oba roky (AGI, Agenparl).

Zveřejněná zpráva neuvádí, zda prognóza úroků už toto další půjčování zahrnuje. Jakmile si Itálie půjčí, bude za nové dluhopisy platit sazby platné v době jejich vydání. Úroky pak poběží po celou dobu, kdy budou dluhopisy v oběhu.

Komu peníze pomohou, zatím není rozhodnuto. Evropská komise doporučuje, aby se energetická výjimka zaměřila na renovace budov a zvyšování jejich účinnosti, nikoli na slevy z účtů nebo snížení daně z pohonných hmot (European Commission). Pokud se Řím tímto doporučením bude řídit, peníze půjdou spíš majitelům, kteří si mohou dovolit renovaci, a stavebním firmám než nájemníkům. Jde o odhad podle doporučení, nikoli o schválené rozdělení peněz.

Schválení půjček podléhá přísné podmínce. Článek 81 italské ústavy pro půjčování nad rámec plánu za mimořádných okolností vyžaduje nadpoloviční většinu v obou komorách parlamentu (Italian Senate). Hlasování se očekává 13. října (Corriere della Sera).

Prognóza počítá s tím, že roční úroky porostou až do roku 2029, přestože dluh v poměru k ekonomice klesne. Obojí souvisí s kalendářem splatnosti dluhopisů, který vznikal v minulosti, a se sazbami v celé eurozóně. Řím nemá pod kontrolou ani jedno. Údaje je ještě třeba ověřit podle oficiální tabulky. Než poslanci o půjčkách rozhodnou, ministerstvo financí jim musí jasně říct, zda prognóza úroků s novým zadlužením už počítá.