Itálie chce půjčit dalších 29 miliard EUR

Italská vláda chce získat souhlas, aby si v letech 2027 a 2028 mohla půjčit zhruba 29 mld. EUR nad rámec dohodnuté rozpočtové trajektorie. Peníze mají jít na obranu a energetické projekty (Teleborsa, ANSA). Zatím se nic neutratilo. Souhlas musí dát parlament i ministři financí EU. Ani poté nepůjde o dotaci: Řím si každé euro půjčí a zaplatí z něj úroky.

Kabinet 2. října požádal o možnost zvýšit v každém z let výdaje na energetiku o 0,3 % HDP a o stejný podíl na obranu, celkem zhruba o 14 mld. EUR ročně (AGI). Ministr financí Giancarlo Giorgetti původně počítal s prostorem pro půjčky ve výši asi 36 mld. EUR (Teleborsa).

Celé snížení plánovaného zadlužení se týká obrany. Giorgetti původně počítal s možností půjčit si na ni v roce 2028 částku odpovídající 0,6 % HDP. Nová žádost tuto hodnotu snižuje na 0,3 %, tedy zhruba o 7 mld. EUR (Primapagina News). Ministr plán označil za obezřetnou odpověď na složité ekonomické a mezinárodní prostředí (AGI). Žádný zveřejněný dokument neuvádí, zda rozhodly koaliční poměry, náklady na půjčky, nebo tlak z Bruselu. Krok navazuje na srpnové rozhodnutí Říma požádat o menší část unijních půjček na obranu, než na jakou měl nárok (To Brief).

Jak další půjčky ovlivní veřejný dluh

Poměr italského dluhu k HDP se počítá z hodnot v běžných eurech, tedy včetně inflace. Závisí proto na tempu růstu ekonomiky v peněžním vyjádření, ale také na úrokových nákladech a schodku v každém roce, tedy rozdílu mezi výdaji a příjmy. Reálný růst, očištěný o inflaci, má podle vládních prognóz zůstat slabý: v roce 2026 má dosáhnout 1 % a v roce 2027 pak 0,8 % (La Repubblica, ANSA).

Při tak pomalém růstu se nový dluh jen obtížně vyrovnává růstem ekonomiky. Zprávy médií se v odhadu jeho vrcholu mírně rozcházejí a oficiální tabulky zatím nejsou zveřejněné. Podle jednoho z odhadů dosáhne dluh v roce 2027 138,4 % HDP (Sky TG24).

Kdo musí souhlasit

Italská ústava vyžaduje, aby si vláda před půjčkami nad rámec běžných cílů v mimořádných situacích zajistila absolutní většinu v obou komorách parlamentu (Senato). Brusel rozhoduje zvlášť. Pravidla EU umožňují zemi dočasně překročit dohodnutou výdajovou trajektorii, ale až poté, co ministři financí EU schválí doporučení Evropské komise (EUR-Lex).

Tento souhlas ovlivní, jak EU Itálii posoudí. Země stále podléhá unijnímu postupu při nadměrném schodku, který se týká vlád se schodkem nad 3 % HDP. V roce 2025 dosáhl italský schodek 3,1 % (Pagella Politica). Giorgettiho prezentace uváděla pro rok 2027 schodek 3,5 % (Adnkronos).

Giorgetti tvrdí, že pokud Brusel při výpočtu nezapočítá povolených 0,6 procentního bodu výdajů na obranu a energetiku, vykázaný schodek klesne pod 3 % (La Repubblica). Změnilo by se tím hodnocení Itálie podle unijních pravidel, nikoli její účetnictví. Vykázaný schodek zůstane stejný a dluh i úroky ponese italská státní pokladna.

Peníze na zateplování, ne na letošní účty za energie

Pokud jde o energetiku, pravidla jsou přísná. Pokyny Evropské komise omezují výdaje na posílení odolnosti a transformaci energetiky, například na renovace budov a zvyšování jejich účinnosti. Vylučují snižování daní z paliv, pevně stanovené ceny i přímé kompenzace účtů za energie (Build Up).

Kabinet zatím neřekl, kdo peníze dostane. Z pokynů vyplývá, že mezi prvními příjemci by nejspíš byli ti, kdo mohou renovace zajistit: majitelé nemovitostí, firmy, které si na ně najímají, a podniky s volnými prostředky na investice do vybavení. Nájemníci a domácnosti, které letos v zimě těžko zvládnou platit účty, by potřebovali zvláštní pomoc financovanou podle běžných pravidel.

Návrh rozpočtového zákona, který stanoví konkrétní daně a výdaje, se očekává kolem 20. října (Corriere della Sera). Ukáže, jak Řím rozdělí prostor pro dodatečné výdaje na energetiku mezi domácnosti, firmy a veřejné budovy.

Pokud Brusel žádost schválí, získá Itálie možnost zvýšit výdaje, nikoli peníze. Zateplení i nové vybavení zaplatí z půjčených eur a úroky ponesou italští daňoví poplatníci. Z této výjimky na energetiku letos v zimě domácnostem účty za energie neklesnou.