Skip to main content
EU_ECONOMICS07 / 08 · příběh dne3 min · 588 slov · 143 zdrojů

Itálie a Španělsko lákají čínské automobilky obejít 45% cla na elektromobily

Napsáno AIto brief AI · 16. května 2026, 09:57
Jak vznikl

A mountain of domestic labels rises to cover the foreign architecture of European industry.

Kompozice obrazu · tobrief
text · 3 min čtení

Na elektromobily dovezené z Číny vybírá EU cla až 45 % (EU Access2Markets). Itálie, Španělsko a Maďarsko přitom tytéž čínské výrobce zvou, aby stavěli továrny přímo v Evropě. Cla měla chránit evropský automobilový průmysl. V praxi pomáhají rozjet soutěž mezi státy o čínské investice, která začíná měnit mapu evropské výroby.

Dražba

Ve Španělsku je v pokročilé fázi nejméně devět čínských automobilových projektů. Jejich celková hodnota přesahuje 15 mld. EUR. Jen bateriová gigafactory CATL v Zaragoze za 4,1 mld. EUR má vytvořit 3 000 až 4 000 pracovních míst (La Vanguardia). V Maďarsku spustil BYD v lednu 2026 zkušební výrobu v závodě v Szegedu. Cílem je 150 000 aut ročně, později dvojnásobek (electrive.com).

Nejostřejší je italský případ. Závod Stellantisu v Cassinu jel v prvním čtvrtletí 2026 jen 17 dní z 90 a vyrobil méně než 3 000 aut. Celá Itálie v roce 2025 vyrobila 380 000 vozů, nejméně od roku 1955. Ministr průmyslu Adolfo Urso, který dříve bojoval za to, aby čínské automobilky zůstaly mimo italský trh, dnes říká otevřeně: „Dvě nebo tři čínské automobilky uvažují o investici v Itálii a jsou vítány.“ BYD potvrdil, že Itálie je na jeho „užším seznamu“.

Celní mezera

Vyrovnávací cla EU, tedy dodatečné poplatky nad standardní desetiprocentní dovozní clo, mají kompenzovat čínské státní subvence. Vztahují se ale na auta vyrobená v Číně. BYD platí přirážku 17 %, SAIC 35,3 %. Jakmile se stejné auto smontuje uvnitř EU z dovezených čínských dílů, tato přirážka mizí. V Unii zatím neexistuje jednotné pravidlo lokálního obsahu, které by pro celní účely určilo, co se ještě počítá jako „evropská výroba“. Baterie do elektromobilů, které tvoří 30 až 40 % hodnoty auta, přitom do EU vstupují jen s 1,3% clem.

Čínské značky tuto mezeru využily. Po zavedení cel zdvojnásobily svůj podíl na trhu EU, částečně i přesunem k plug-in hybridům, na něž se cla nevztahují. Jejich vývoz za rok vyskočil o +892 %. Rhodium Group popisuje hlavní taktiku jednoduše: čínské firmy v EU budují montážní provozy s „minimální stopou“, aby získaly evropskou nálepku bez skutečného přesunu technologií.

Kdo získává a kdo je pod tlakem

Regiony v jižní a střední Evropě, kde zůstaly prázdné továrny, získávají pracovní místa. Španělské odbory po letech nejistoty vítají Leapmotor jako „bod obratu“.

Německo čelí jinému tlaku a ten přichází z několika stran najednou. VDA, německý svaz automobilového průmyslu, odhaduje, že do roku 2035 zanikne 225 000 pracovních míst. Od roku 2019 už jich podle dostupných údajů zmizelo 100 000. Sám VDA ale říká, že hlavním důvodem není čínská konkurence. Tím je unijní regulace flotilových emisí CO2 pro rok 2035, která nutí automobilky přejít od spalovacích motorů k elektrickým a vodíkovým pohonům (VDA, Handelsblatt). Německá pracovní místa tedy neničí čínské továrny ve Španělsku. Ničí je přechod vynucený regulací. Čínská konkurence k tomu přidává ztrátu exportního trhu: VW, BMW a Mercedes měly v prvním čtvrtletí 2026 jen 1,6 % čínského trhu s elektromobily a provozní zisk Volkswagenu z Číny klesl na 83 mil. EUR, zatímco historický průměr býval nad 500 mil. EUR za čtvrtletí.

Francie se snaží mezeru zavřít. Ministr zahraničí Barrot varoval kolegy v EU, že Čína „nás rozděluje: jednomu říká, že dostane továrnu, druhému, že dostane přístup na trh“. Paříž podporuje navrhovaný Industrial Accelerator Act Evropské komise, který by u elektromobilů čerpajících státní podporu vyžadoval 70% podíl obsahu původem z EU. Pravidlo ale začne platit nejdříve v letech 2027 až 2028 a vztáhne se jen na dotovaná vozidla, nikoli na celní klasifikaci (chinaobservers.eu).

Datum, které teď soustředí pozornost, je 21. květen. Šéf Stellantisu Antonio Filosa tehdy představí nový průmyslový plán skupiny. Pokud Itálie dostane jen okrajový podíl výroby, přestanou být čínské investice záložní možností a stanou se průmyslovou strategií země. Nové unijní nařízení o prověřování přímých zahraničních investic, očekávané v létě 2026, má poprvé pokrýt i investice na zelené louce, nejen akvizice. Továrny se ale stavějí už teď.

How was this article?

Help us get better

Details about this article
Model:
claude-opus-4-6
Generated:
5/16/2026, 10:03:43 AM
Pipeline run:
eu_pipeline_20260516_075745
Watermark:
SynthID (Google's invisible watermark)
Human review:
None before publication
Learn more about our methodology