Kh-101 odkryla polskou palebnou mezeru

Ve 3:40 ráno 30. července zachytili polští radaroví operátoři neidentifikovaný objekt, který se pohyboval jejich vzdušným prostorem směrem na západ. Do vzduchu vzlétl letoun F-16. Ve 3:46 objekt z obrazovek zmizel (TVN24, RMF24). V té chvíli už dopadl u obce Tarnawa-Kolonia v Lublinském vojvodství. Prokuratura později trosky označila za ruskou střelu s plochou dráhou letu Ch-101 (Rzeczpospolita).

Nikdo nebyl zraněn. Těch šest minut ale ostře ukázalo problém, který se táhne podél východního křídla NATO. Spojenecké systémy dokážou přilétající hrozbu zachytit. Převést tento záznam během několika minut do zákonného a takticky bezpečného rozkazu k palbě je ale pořád slabé místo.

Rozkaz k palbě závisel na tom, kam střela mířila

Polsko už bylo v pohotovosti. Během nočního ruského útoku na Ukrajinu aktivovalo operační velení stíhačky, pozemní protivzdušnou obranu, radary i letouny včasné výstrahy (MON). Ještě téže noci, kolem 3:29, se jiný objekt přiblížil na pět kilometrů od hranice a poté se stočil zpět na východ (Radio PiK). Systém tedy sledoval dění už předem. Narušení vzdušného prostoru přesto nezastavil.

Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v parlamentu uvedl, že velitel polských vojenských operací Ireneusz Nowak měl pravomoc nařídit sestřel, pokud by dráha letu ohrožovala obydlené oblasti (MON). Stejně argumentoval premiér Donald Tusk: pokud by střela pokračovala směrem k městům, byla by zničena (France 24). Dopadla ale do otevřeného terénu. Polská obrana proto nevystřelila.

Rozhodovací okno mohlo být ještě kratší než samotných šest minut. Podle náměstka ministra obrany Cezaryho Tomczyka, kterého citovala polská média, střelu pronásledoval ukrajinský pilot. Přibližně 20 sekund před polskou hranicí se ale otočil zpět, protože vstup ozbrojeného ukrajinského letounu do vzdušného prostoru NATO by mohl spustit reakci polské obrany (Interia). Varšava, NATO ani Kyjev tuto verzi samostatně nepotvrdily. Pokud je přesná, poslední možnost zničit střelu ještě před vstupem do Polska se uzavřela několik sekund před hranicí.

Rumunsko změnilo zákon. Jeho piloti začali vetřelce sestřelovat.

Polský problém není výjimečný. Rumunsko měsíce nacházelo úlomky ruských dronů v pohraničních polích, než jeho armáda začala proti narušitelům pálit. Změnu přinesl až zákon z února 2025, který ozbrojeným silám výslovně umožnil ničit drony nelegálně vstupující do rumunského vzdušného prostoru (Adevărul). Od té doby rumunské F-16 zasahovaly proti cílům u pobřeží Černého moře i ve vnitrozemí (AP, Ziarul Financiar). Ani jasnější zákon ale neřeší všechno. Rumunský náčelník generálního štábu připustil případ, kdy piloti dron Shahed vizuálně identifikovali, ale nemohli na něj zaútočit. Armáda nevysvětlila, která podmínka splněna nebyla (Bursa).

Ke stejnému závěru docházejí pobaltské státy. Mise NATO Baltic Air Policing, v níž spojenecké stíhačky rotují při ochraně vzdušného prostoru Estonska, Lotyšska a Litvy a startují k identifikaci neznámých letadel, se mění v plnohodnotnou protivzdušnou obrannou misi s širšími pravidly nasazení. Ta určují, kdy piloti smějí použít zbraně (ERR, LRT). Estonský ministr obrany Hanno Pevkur uvedl, že předběžná oprávnění omezí potřebu volat před zmáčknutím spouště do hlavních měst (ERR).

Německý analytik Nico Lange řekl ZDFheute, že průnik zhruba 95 kilometrů bez zachycení ukázal limity protivzdušné obrany na východním křídle (ZDFheute). Generální tajemník NATO Mark Rutte označil narušení za lehkomyslný důsledek ruské války a aliance v koordinaci s Varšavou aktivovala vzdušnou i pozemní obranu (Al Jazeera, Deutschlandfunk). Tato koordinace ale přišla až poté, co střela dopadla.

Polská interní prověrka má ukázat, zda pravidlo palby podle ohrožení měst chránilo civilisty, nebo zda zemi ponechalo závislou na tom, kam střela nakonec spadne. Rumunsko si podobnou otázku u dronů zodpovědělo změnou zákona. Pobaltské státy teď mění pravidla nasazení. Polsko by mělo spojencům stejně jasně říct, co se má stát během příštích šesti minut.