Údery na mosty přerušily metro přes Dnipro

Dva drony zasáhly 1. října oblast u pilíře Jižního mostu v Kyjevě právě ve chvíli, kdy po něm projížděla souprava metra (Kyiv Independent, DW Ukrainian). Další údery v následujících dnech zastavily provoz vlaků i aut na tomto mostě a poškodily druhý přechod přes řeku na severu města. Žádné mostní pole se nezřítilo. Vedení metra tvrdí, že je připraveno vlaky znovu vypravit, inženýři však dosud nezveřejnili posouzení stavu mostu.

Jak údery změnily dojíždění

Starosta Vitalij Kličko uvedl, že řidič ani cestující v první soupravě nebyli zraněni (Kyiv Independent). Samotný most utrpěl větší škody. Slouží totiž dvěma účelům: vede po něm šest silničních pruhů i zelená linka metra. Jeho uzavření tak odřízlo jednu silniční trasu a zkomplikovalo cestu do práce lidem, kteří nemají auto (Yle).

Další údery poškodily pilíř, vozovku i betonovou bariéru, která chrání koleje (DW Ukrainian). Zastavil se provoz metra i silniční dopravy a vypnulo se napájení kolejí.

Podle starosty zasáhly most další údery také 2. října (Reuters). Zprávy se v počtu zásahů rozcházejí. I proto zůstává stavební stav mostu nejasný.

U ostatních přechodů se provoz většinou omezil, nikoli zastavil. Na vozovce Metro mostu se 2. října jezdilo v jednom směru jen jedním pruhem a provoz na Patonově mostě byl na čas omezen na jeden směr (RBC Ukraine). Tvrzení, že bylo uzavřeno pět ze šesti kyjevských mostů, směšovala úplné uzavírky s omezením na jeden pruh, jednosměrným provozem a přerušením dopravy během leteckých poplachů (TSN, Defence24).

Železniční spojení přes řeku však nepřestalo fungovat úplně. Kyjevská okružní příměstská železnice oznámila, že 2. října projela celou trasu (ZN.ua).

Severní most zasáhly údery 3. října. Poškodily vozovku i trolejové vedení, které napájí trolejbusy. Autobusy se na své trasy vrátily, jezdily však se zpožděním (Tram News). Rzeczpospolita s odvoláním na starostu napsala, že most zasáhl další úder 4. října. Poškodil vozovku i zařízení tepelné infrastruktury a dva lidé při něm utrpěli zranění (Rzeczpospolita). Od tohoto útoku nebyl zveřejněn přehled stavu jednotlivých mostů.

Soupravy mohou vyjet, čeká se na posouzení inženýrů

Starosta informoval 2. října o situaci Radu obrany Kyjeva, městský orgán pro koordinaci za války. Podle jeho vyjádření vedení metra uvedlo, že je připraveno znovu vypravit vlaky přes Jižní most (Epravda). Nejprve však musí stavbu posoudit inženýři. Vědecké ústavy byly kvůli této práci osloveny prostřednictvím příslušného ministerstva.

Ve veřejně dostupných informacích chybí dokončený technický posudek i termín oprav. Není z nich patrné ani to, kdo formálně podepisuje pokyn k obnovení vlakového provozu. Dokud tyto informace nebudou k dispozici, nelze zvenčí určit, kdy zelená linka znovu povede přes řeku.

Co tvrdí Moskva a co říká mezinárodní právo

Ruské ministerstvo obrany zařadilo kyjevský most mezi cíle, které podle něj sloužily vojenským účelům. Reuters uvedla, že ministerstvo nepředložilo žádné důkazy, které by agentura mohla ověřit (Reuters).

Mezinárodní právo stanoví podmínky, za nichž lze takové tvrzení přijmout. Dodatkový protokol I k Ženevským úmluvám je smlouva, která chrání civilisty za války. Podle článku 52 se most může považovat za vojenský cíl jen tehdy, pokud účinně přispívá k vojenské činnosti a jeho zasažení přináší v danou chvíli konkrétní vojenskou výhodu (ICRC). Samotné pravidlo nerozhoduje, zda byly tyto konkrétní údery v souladu s právem. K jeho použití by bylo třeba znát, jak se mosty využívaly; nepodložené tvrzení Moskvy tyto informace nedokládá.

Poškození mostů sledují pozorně také zahraniční média. Finské, polské a německé redakce se tématu věnují proto, že potíže s pravidelným překonáváním řeky v hlavním městě ukazují, jak se ruské letecké útoky promítají do každodenního života.

Z dosavadních informací plyne, že opakované údery omezily možnost Kyjeva překonávat Dněpr, aniž by se některý most zřítil. Stav Jižního mostu po pozdějších zásazích však stále čeká na zveřejněný technický posudek.