Lotyšská premiérka rezignovala poté, co pády ukrajinských dronů odhalily mezery v obraně NATO

Během jedenácti dnů zasáhly incidenty s drony pět zemí východního křídla NATO. V Lotyšsku padla vláda. Finsko uzavřelo část vzdušného provozu. Litevské radary vůbec nezachytily dron, který se zřítil na jeho území. Rumunsko evakuovalo civilisty poblíž trosek s výbušninou. Estonsko po Ukrajině žádalo automatické nouzové vypínače. Společný alianční postup pro takové případy přitom neexistuje.

Řetězová reakce

Sekvence začala 7. května, kdy dva ukrajinské dálkové drony vletěly z Ruska do lotyšského vzdušného prostoru a zřítily se u Rēzekne. Poškodily prázdné ropné nádrže a armáda připustila, že je senzory zachytily, ale nezasáhly, protože podle ní „nebyla splněna všechna bezpečnostní kritéria“. O tři dny později byl odvolán ministr obrany Andris Sprūds. Do 14. května rezignovala i premiérka Evika Siliņa.

Ve Finsku 15. května na několik hodin zastavilo provoz helsinské letiště kvůli hrozbám dronů a nad pobřeží Finského zálivu vzlétly stíhačky. O dva dny později se v litevském okrese Utena zřítil pravděpodobně ukrajinský vojenský dron. Litevská armáda potvrdila, že jej její radary vůbec nezaznamenaly.

Zatímco pobaltské státy braly každý přelet jako politickou krizi, Rumunsko už letos tiše zvládlo 14 incidentů s ruskými drony, z nichž tři nesly ostrou výbušninu. V dubnu útok dronu v Galați poškodil budovy a vynutil si evakuaci 515 civilistů. Mimo Rumunsko tomu evropská média věnovala jen omezenou pozornost.

Pět zemí, pět improvizací

NATO nemá závazný společný protokol pro případy, kdy se drony z války na Ukrajině dostanou nad území členských států. Alianční pravidla nasazení se nevztahují na národní armády operující na vlastním území. Každá vláda proto sama rozhoduje, zda bude zasahovat, varovat obyvatele, nebo žádat konzultace. Operace Eastern Sentry, spuštěná v září 2025, koordinuje síť senzorů a sdílení zpravodajských informací, neurčuje však společnou hranici, kdy dron sestřelit nebo kdy incident eskalovat.

Výsledkem je pět souběžných národních pokusů. Lotyšsko drony vidělo a nezasáhlo. Litva neviděla nic. Finsko uzavřelo civilní vzdušný provoz. Rumunsko opakované dopady zvládalo při testování protidronových systémů na aliančním cvičení Eastern Phoenix. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur zvolil jiný tlak: veřejně požadoval, aby Ukrajina do svých dronů zabudovala automatické nouzové vypínače, které stroj zničí při odchýlení z kurzu.

Summit B9, tedy devíti států východního křídla NATO od Rumunska po Estonsko, se sešel 13. května v Bukurešti. Společné prohlášení uznalo „naléhavou potřebu dále posilovat protivzdušnou a protiraketovou obranu NATO, včetně obrany proti hrozbám bezpilotních systémů“. Maďarsko naznačilo „konstruktivní zdržení se“, tedy odmítlo odsouhlasit dohodnutý jazyk. Text zůstal politickým záměrem, ne operačním návodem.

Kdo nese náklady

Ukrajina tvrdí, že ruské systémy elektronického boje její drony záměrně odklánějí směrem k území NATO. Lotyšská armáda i estonské zpravodajské služby toto vysvětlení v zásadě přijímají. Samotné přijetí ale problém neřeší. Drony dál přilétají a politické náklady dopadají na země, kde končí.

Lotyšská krize ukázala mechanismus velmi přesně. Expert na strategickou komunikaci NATO Jānis Sārts varoval, že odvolání ministra obrany kvůli incidentu s dronem „vysílá Rusku signál, že Lotyšsko lze snadno vyprovokovat“. Litevský prezident Gitanas Nausėda, který sledoval pád lotyšské vlády, předem vydal důrazná varování o suverenitě vzdušného prostoru pět dní předtím, než se dron zřítil i v Litvě.

Vojenskou slabinu mezitím potvrdilo švédské cvičení Aurora 26 na Gotlandu. Ukrajinští operátoři dronů v roli protivníka opakovaně přetížili švédské síly a ministr obrany Pål Jonson připustil, že Švédsko bylo „zcela přejeto“. Ukrajinští instruktoři označili švédské dronové technologie za nedostatečné, mimo jiné kvůli závislosti na systémech naváděných přes GPS, které v prostředí elektronického boje selhávají.

Pobaltské a severské státy nyní rozjíždějí nákupy protidronové obrany za více než 12 mld. EUR. Část peněz má jít přes unijní nástroj SAFE, novou nouzovou obrannou úvěrovou linku, která členským státům umožňuje půjčovat si na vojenské nákupy. Každá země si však pořizuje vlastní systémy, vlastním tempem a bez záruky, že spolu budou umět komunikovat. Jedenáct dnů incidentů s drony vytvořilo pět národních krizí. Společná odpověď z nich nevznikla.