Na lotyšské hranici přibývá přechodů, mizí kamery

Na lotyšsko-běloruské hranici se 5. října ozbrojení muži v maskách na běloruské straně podle lotyšské armády pokoušeli zatlačit skupinu migrantů do Lotyšska a vyhrožovali vojákům (TVNET). Později téže noci pronikli do Lotyšska maskovaní lidé a odnesli sledovací kamery. Úřady mluví o rostoucím tlaku na hranici, zatím ale neukázaly, kdo ozbrojený doprovod řídil ani zda kamery odnesli stejní lidé.

Co se stalo na hranici

Podle lotyšských ozbrojených sil hnali tři maskovaní a ozbrojení lidé k hranici skupinu nejméně 20 migrantů a vyhrožovali vojákům, kteří ji střežili (TVNET, LSM). Obě zprávy vycházejí z vyjádření armády. Muži zůstali na běloruském území.

Lotyšští vojáci přechodu zabránili. Armáda neuvedla, jaké zbraně muži měli, čím vojákům vyhrožovali ani kam migranti odešli.

Tato poslední nejasnost má právní význam. Soudní dvůr EU v případu týkajícím se mimořádných hraničních pravidel Litvy rozhodl, že samotný nelegální vstup nesmí člověka připravit o účinnou možnost požádat o azyl (CJEU). Zveřejněné zprávy neuvádějí, zda o ochranu požádal někdo z této skupiny.

Druhý incident následoval o několik hodin později. Ministr vnitra Jānis Dombrava uvedl, že maskovaní lidé vstoupili na lotyšské území, poškodili elektrickou rozvodnou skříň, odnesli kamery a vrátili se do Běloruska ještě před příjezdem hlídky. Šéf pohraniční stráže Guntis Pujāts potvrdil, že zmizely dvě kamery (Suspilne).

Úřady nezveřejnily podezřelé, záznam z kamer ani výsledky forenzního šetření. Žádný představitel veřejně nespojil narušitele s ozbrojeným doprovodem.

Úřady se neshodují, kdo ozbrojený doprovod tvořil

Armáda označila incident za hybridní tlak na hranici EU a NATO. Tento pojem popisuje situaci, kdy stát využívá migranty a obtěžování sousední země, místo aby sáhl k otevřenému násilí. V říjnu 2021 označili představitelé EU za hybridní útok využívání migračního tlaku ze strany Běloruska (European Council).

Pujāts nabídl méně jednoznačné vysvětlení. Maskovaní muži podle něj mohli být organizovaní zločinci, kteří jednali s vědomím či pomocí běloruských služeb, nikoli přímo běloruští důstojníci. Úloha Minsku tak mohla sahat od přihlížení až po aktivní podporu. Dosud zveřejněné informace mezi těmito možnostmi nerozhodují.

Kamery mizí dál

Pujāts uvedl, že přibývá poškozování kamer a další elektroniky na hranici, zatímco škod na oplocení ubývá. Veřejné zprávy k tomuto vývoji neuvádějí konkrétní čísla.

Představitel pohraniční stráže Artūrs Zīle popsal několik konkrétních případů. Kamery podle něj byly v poslední době znovu odmontovány nebo ukradeny, tlak během předchozích dvou týdnů zesílil a za čtyři týdny zadrželi čtyři lidi podezřelé z organizování těchto činů (Apollo).

Počty pokusů ukazují rozsah problému. Od ledna zabránili pohraničníci 11 925 pokusům o přechod, tedy téměř stejně jako za celý loňský rok, kdy jich bylo 12 046. Vláda 6. října prodloužila zvláštní operaci Vilkatis proti nelegálním přechodům do 31. prosince (LSM). Zprávy neupřesňují, zda prodloužení pohraniční stráži přináší nové pravomoci.

Tlak se podél hranice EU s Běloruskem rozkládá nerovnoměrně. Lotyšsko do poloviny září zaznamenalo 10 807 pokusů o vstup z Běloruska, Litva 1 477. Od července pomáhá Lotyšsku se střežením úseku Silene u Daugavpilsu 67 litevských policistů, včetně psovodů (VSAT).

Právě tato pomoc je nejzřetelnějším přeshraničním prvkem příběhu: jeden členský stát EU posílá hlídky na společnou vnější hranici, aby pomohl druhému. Na lotyšské straně přibývají lidé, kteří mohou hranici střežit. Zůstává však nezodpovězeno, kdo na běloruské straně organizuje vytlačování migrantů k hranici.

Zveřejněné informace dokládají užší závěr, než naznačuje označení armády. Lotyšské úřady popsaly opakované poškozování hraničního dohledu v době, kdy přibývá pokusů o přechod. Dosud ale neukázaly, kdo řídil ozbrojený doprovod ani zda měl něco společného s krádeží kamer. Ministerstvo vnitra vedené Dombravou a lotyšské bezpečnostní služby by měly objasnit také to, co se stalo s lidmi, které vojáci obrátili zpět.