Lotyšsko zvažuje €4.9m pro Wolfram Europa

Dva bývalí vedoucí představitelé estonské agentury pro obranné zakázky nyní řídí projekt muniční továrny v Lotyšsku. Lotyšská státní rozvojová banka posuzuje možnost veřejné podpory. Lotyšské úřady projekt veřejně hájí, podklady pro své závěry však nezveřejnily.

Magnus-Valdemar Saar působil jako generální ředitel estonského Centra pro obranné investice (RKIK), tedy agentury nakupující vojenské vybavení. Katri Raudsepp byla jeho zástupkyní. Společně dohlíželi na zakázku, v níž stát vyplatil téměř 60 milionů eur na zálohách neprověřenému dodavateli dělostřelecké munice, která se nakonec na Ukrajinu nedostala (Riigikontroll). Do poloviny roku 2025 oba z RKIK odešli. V březnu 2026 už zastávali vedoucí pozice ve společnosti Wolfram Europa, která chce poblíž Jēkabpils na východě Lotyšska vybudovat závod na výrobu bojových hlavic a výbušnin (LSM, TVNET).

Co ukazují estonské dokumenty

Od srpna 2024 vyplácelo RKIK zálohy společnosti Datasel registrované v Itálii, která měla dodat munici pro Ukrajinu. Estonský nejvyšší kontrolní úřad později zjistil nedostatky u 71,6 milionu eur z celkových 72,1 milionu eur nevyúčtovaných záloh dodavatelům (Riigikontroll, Euractiv). Datasel přitom do té doby velkorážní munici nikdy nevyráběl.

RKIK především nedokáže doložit, proč vybral právě Datasel. Ze spisů není patrné, kdo prověřoval finanční situaci společnosti ani její výrobní kapacity. Agentura nedokáže zpětně určit ani to, kdo výběr schválil (ERR). Na Ukrajinu nedorazil jediný použitelný náboj. První záloha ve výši 15 milionů eur pocházela z Evropského mírového nástroje, mimorozpočtového fondu EU určeného k financování vojenské pomoci, a Estonsku nyní hrozí, že bude muset tyto peníze vrátit (ERR). Estonské úřady 10. září oznámily, že vyšetřování převezme Úřad evropského veřejného žalobce. Obviněn zatím nebyl nikdo.

Lotyšské instituce své prověrky neukázaly

Wolfram slibuje investici až 200 milionů eur a přibližně 200 pracovních míst (Dienas Bizness). Mezi tímto příslibem a zapojením veřejných prostředků stojí tři lotyšské instituce. Ani jedna zatím neukázala, z čeho při posuzování projektu vychází.

Státní správce lesů Latvijas valsts meži rozhoduje o právu stavět na zamýšleném pozemku. Není jasné, zda toto právo už formálně udělil, nebo žádost stále posuzuje. Lotyšská státní rozvojová banka ALTUM podle LSM hodnotí veřejnou podporu ve výši přibližně 4,9 milionu eur, financování však dosud neschválila. Lotyšské ministerstvo obrany sdělilo veřejnoprávní televizi, že po zveřejnění skandálu estonskou kauzu s představiteli Wolframu projednalo a nenašlo důvod měnit svůj příznivý postoj. Zda je toto stanovisko formální podmínkou rozhodnutí ALTUM, nebo pouze politickou podporou bez právních účinků, zůstává nejasné.

Žádná z těchto tří institucí neuvedla, zda se obrátila na estonské úřady, prověřila působení Saara a Raudsepp v RKIK nebo zjistila, kdo Wolfram vlastní a odkud mají pocházet jeho peníze. Zveřejněna nebyla žádná písemná zpráva ani prověrka původu prostředků.

Lotyšská dceřiná společnost vznikla v lednu 2026 se základním kapitálem 2 800 eur (Dienas Bizness). Wolfram dosud nejmenoval banku, která by mu poskytla úvěr, stavebního dodavatele, poskytovatele licence k technologii ani jiného investora, jenž by jeho záměr financoval. Ministerstvo obrany do projektu neinvestuje a nezaručilo se ani za odběr produkce (Resilience Media).

Dokud peníze nezměnily majitele

Podle Saara se estonský spor týká jeho někdejšího působení ve veřejné funkci a na lotyšský projekt by neměl mít vliv. Samotné angažmá obou bývalých úředníků nedokazuje, že Wolfram zopakuje selhání spojená s Dataselem. Neexistuje ani důkaz, že by obě společnosti měly propojené dodavatelské řetězce nebo finance. Právě proto však záleží na řádně zdokumentované prověrce: jedině ta může odlišit důvěryhodný projekt od opakování stejného způsobu jednání.

Před schválením podpory mohou lotyšské instituce tyto doklady stále vyžadovat. ALTUM může financování podmínit splněním průběžných cílů, poskytnutím záruk nebo vrácením peněz při nedodržení podmínek. Správce státních lesů může před definitivním přidělením stavebních práv požadovat zveřejnění vlastnické struktury. Rozhodnutí dosud nepadla. Jakmile však stát poskytne pozemek, dotace a politickou podporu, ochota klást nepříjemné otázky zpravidla rychle slábne.

Evropa vynakládá značné prostředky na obnovu výrobních kapacit pro munici a potřeba jednat rychle je skutečná. Estonská zkušenost ukazuje, co nastane, když rychlost vytlačí základní pravidla odpovědného zadávání zakázek. Lotyšské ministerstvo obrany, ALTUM i Latvijas valsts meži proto veřejnosti dluží doloženou odpověď na dvě jednoduché otázky: co prověřily a kdy?