Lecornuův rozpočet závisí na abstenci socialistů

Bez většiny v dolní komoře francouzského parlamentu může premiér Sébastien Lecornu udržet rozpočet na příští rok při životě jen tehdy, pokud ho dost odpůrců nepoloží hlasováním o nedůvěře. Socialisté si stanovili podmínku: návrh musí více zatížit majetnější daňové poplatníky. Zaměstnavatelé tlačí opačným směrem. Rozprava v Národním shromáždění začíná 13. října (AEF).

Co vláda navrhuje

Vláda chce snížit schodek z letošních odhadovaných 5,4 % HDP na 5,0 % v roce 2027 (francouzská vláda). I tak by Francie zůstala výrazně nad tříprocentním limitem EU (EUR-Lex).

Ministři 1. října představili nové úspory a daňová opatření v objemu 43 mld. EUR. Vláda mluví o úsilí za 54 mld. EUR, protože k tomu přičítá 11 mld. EUR z dřívějších opatření, která nyní začínají platit (francouzská vláda, To Brief).

Částky, jimiž vláda vyčísluje úspory, srovnávají návrh se scénářem, v němž by se příští rok nic nezměnilo. Skutečné výdaje se tedy o uvedené sumy nesníží. Jde o peníze, které se podle tohoto srovnání nevydají.

Kritika z obou stran

Patrick Martin, předseda zaměstnavatelského svazu Medef, odhaduje náklady pro firmy na téměř 20 mld. EUR a tvrdí, že rozpočet prohloubí ekonomické problémy Francie (Franceinfo). Medef nezveřejnil, jak k této částce dospěl. Jde proto o odhad zaměstnavatelů, nikoli o položku v návrhu zákona.

Některé dopady lze ověřit. Firmy dostávají slevy na odvodech z mezd. Pokud by se při výpočtu těchto slev zohlednily i platby zaměstnancům z podílu na zisku, stálo by to podniky přibližně 3,7 mld. EUR, uvádí BFMTV.

Socialisté vidí opačný problém: velké firmy podle nich platí méně. Mimořádná přirážka k dani ze zisku velkých společností v návrhu zůstává a v roce 2027 má přinést přibližně 5 mld. EUR. Vláda ale sama uvádí, že její výnos bude zhruba o třetinu nižší než v předchozích letech (francouzské ministerstvo financí). Daň tak může vynést miliardy, a přitom méně než dříve. Bez výpočtů Medefu nelze říct, jak jeho odhad celkového dopadu toto snížení zohledňuje.

Dne 2. října napsali představitelé socialistů v obou komorách parlamentu spolu s předsedkyní strany Johannou Rollandovou Lecornovi a požadovali změny „bez prodlení“ (Le Monde). Jejich dopis tvrdí, že náklady nejdříve ponesou důchodci, zatímco lidé s vysokými příjmy budou zasaženi méně, že podpora chudších lidí se zmrazí, kdežto dědictví získá daňovou úlevu, a že většina úspor dopadne na střední a nižší příjmové skupiny (Libération).

Ještě před začátkem rozpravy požadují takzvanou lettre rectificative — formální přepracování vlastního návrhu zákona vládou. Socialisté také tvrdí, že pomohli umožnit schválení rozpočtu na rok 2026. Bez změn by podle nich Lecornu mohl prosadit i letošní rozpočet jen s přinejmenším pasivní podporou krajně pravicového Národního sdružení. Před prezidentskými volbami by to označili za politickou i morální chybu (Libération).

Proč socialistům stačí zdržet se hlasování

Socialisté mohou pomoci svrhnout vládu, když podpoří návrh na vyslovení nedůvěry, nebo ji nechat přežít, když se hlasování zdrží. Návrh projde jen s 289 hlasy, tedy absolutní většinou z 577 poslanců Národního shromáždění. Hlasy těch, kdo se zdrží, se nezapočítávají (francouzská ústava). Socialisté nemusí hlasovat pro rozpočet. Stačí, když se nepřipojí k hlasům Národního sdružení a zbytku levice pro vyslovení nedůvěry. Konečný výsledek však závisí i na všech ostatních parlamentních skupinách.

Lecornu slíbil, že nepoužije článek 49.3, který vládě umožňuje prosadit zákon bez hlasování, pokud neuspěje návrh na vyslovení nedůvěry. Ještě před představením rozpočtu ale Le Figaro napsalo, že tato možnost zůstává záložním řešením.

Brusel spor rozhodnout nemůže. Francie je od 26. července 2024 v proceduře při nadměrném schodku, tedy v unijním postupu, který má přimět státy k nápravě příliš vysokých schodků. Jako termín nápravy má rok 2029 (Rada EU). Evropská komise posuzuje celkový vývoj výdajů, nikoli to, zda náklady ponesou důchodci, nebo firmy. O tom rozhoduje Paříž.

Situaci sledují také investoři. Rozdíl ve výnosech desetiletých francouzských a německých státních dluhopisů dosáhl 2. října přibližně 1,5 procentního bodu (Agefi). Ve stejném týdnu se ve velkém prodávaly státní dluhopisy od USA po Evropu (Corriere della Sera), takže samotný vliv rozpočtu od ostatních příčin nelze oddělit.

Otázku, kdo ponese náklady, učinili socialisté podmínkou pro to, že se zdrží hlasování o nedůvěře. Lecornu může jejich rozložení změnit, aniž by opustil cíl schodku 5,0 % (francouzská vláda). Každý ústupek ale musí vyvážit úsporami nebo vyššími daněmi jinde; jinak schodek vzroste. Před začátkem rozpravy musí socialistům odpovědět, zda návrh přepracuje. O tom, zda mu tato odpověď pomůže zůstat ve funkci, rozhodne také to, jak budou hlasovat poslanci, které dosud nemusel přesvědčovat.