Legální firmy kryjí 85 % zločineckých sítí EU

V nejnovějším mapování hrozeb Europol zjistil, že 85 % nejnebezpečnějších zločineckých sítí v EU využívá legální podnikatelské struktury (Europol, European Sting). Nejde hlavně o schránkové firmy v daňových rájích. Často jde o registrované společnosti, které přes skutečné přístavy vozí skutečné zboží, vystavují skutečné faktury a fungují uvnitř jednotného trhu.

Agentura napočítala 731 vysoce rizikových sítí s více než 400 000 členy ze 118 národností (Europol, Euronews). Proti hodnocení z roku 2024 počet klesl z 821, samotný pokles ale klame: cílené operace odstranily 76 % dříve sledovaných sítí a na jejich místo nastoupilo 533 nových (Europol, La Razón). Organizovaný zločin v Evropě se tedy nezmenšuje. Obnovuje se.

Legální kanály, kriminální náklad

Příklady se objevují napříč kontinentem. V Antverpách celníci zabavili několik tun hašiše ukrytého v kontejneru, který byl deklarován jako síran vápenatý (Transport Online). V Nizozemsku stanuli před soudem ředitelé legálního překládkového terminálu kvůli podezření, že své přístavní zařízení zpřístupnili pašerákům drog (NPO Radio 1). Na Slovensku prokuratura obvinila deset firem; podle vyšetřovatelů společnosti registrované přes bílé koně přesouvaly téměř 20 mil. EUR (Denník N).

Vzorec je podobný všude. Zločinecké sítě si nestaví paralelní infrastrukturu. Využívají tu legální. Italská jednotka finančního zpravodajství za rok 2025 evidovala přibližně 162 000 hlášení podezřelých operací a tato hlášení se promítla do více než poloviny návrhů na zabavení majetku, které připravilo tamní protimafiánské ředitelství (Banca d'Italia). Právě v legálních peněžních tocích se kriminální infrastruktura stává viditelnou. Německé ministerstvo financí označilo majetek a podnikatelské struktury za „životní mízu“ mafiánských sítí (BMF).

Brusel může koordinovat. Zatýkat nemůže.

Evropská komise 24. června navrhla reformní balíček, který má posílit Europol, tedy unijní agenturu podporující policejní spolupráci, a Eurojust, orgán pro justiční spolupráci. Součástí návrhu je společný policejní datový prostor, kanceláře Europolu přímo v členských státech a zdvojnásobení rozpočtu na 3 mld. EUR pro období 2028 až 2034 (DG HOME, ECO).

Návrh naráží na základní právní hranici. Podle unijních smluv Europol národním policiím pomáhá, sám ale nemůže nikoho zatknout ani vést trestní stíhání (článek 88 SFEU). Nový Úřad pro boj proti praní peněz (AMLA) se sídlem ve Frankfurtu začne s přímým dohledem až v roce 2028 a zpočátku se zaměří jen na omezený okruh vysoce rizikových přeshraničních finančních institucí (AMLA). Obchodní rejstříky, přístavní správy, místní státní zastupitelství i celní úřady zůstávají v národních rukou.

Jedna zločinecká síť může použít kyperskou nastrčenou firmu, belgický přístav, slovenský bankovní účet a italský fakturační řetězec. Vyšetřování pak vyžaduje spolupráci čtyř jurisdikcí, z nichž každá má vlastní státní zástupce, vlastní pravidla pro přístup k datům a vlastní tempo. Brusel může zlepšit sdílení dat a zvýšit rozpočty. Nemůže nahradit vymáhání práva v členských státech. Skutečná moc zůstává u národních policií, prokuratur a celníků, kteří si při přeshraničních zásazích dál musejí navzájem otevírat dveře.

Rozšíření datových pravomocí Europolu zároveň nese rizika. Návrh Komise, už třetí změna mandátu Europolu za šest let, by rozšířil možnosti agentury shromažďovat data. Kampaň Protect Not Surveil tvrdí, že by tím oslabil dohled Evropského inspektora ochrany údajů (Protect Not Surveil). Rychlejší policejní výměna dat a dostatečné pojistky jdou proti sobě zvlášť ve chvíli, kdy se právní rámec rozšiřuje takovým tempem.

Mezera, na které záleží

Balíček Komise je legislativní návrh, ne platné právo. Čeká ho vyjednávání mezi Evropským parlamentem a Radou, kde sedí vlády členských států; takový proces obvykle trvá roky. Číslo 85 % ukazuje rozsah infiltrace, veřejně dostupný rozpad podle sektorů, zemí nebo typů právnických osob ale zatím chybí.

Evropský jednotný trh vznikl kvůli hladkému obchodu, jednoduchému zakládání firem a přeshraničnímu financování. Zločinecké sítě tuto otevřenost používají jako provozní infrastrukturu. Zboží, peníze a data se pohybují volně. Policie, prokurátoři a soudci se zastavují na národních hranicích. Sítě se naučily fungovat přes hranice jako firmy. Vyšetřovatelé, kteří je dohánějí, pořád pracují jako 27 oddělených států.