Dron v Lipsku odkryl slabé místo letišť

Když 5. srpna našel pracovník letiště Leipzig/Halle v zabezpečené nákladní zóně dron s výbušninou, stál poblíž ukrajinských nákladních letadel Antonov. Němečtí pyrotechnici odstranili rozbušku a provoz se zastavil. Případ neukázal, že by Evropa neměla žádnou obranu proti dronům. Ukázal slabší místo, které zůstává nevyřešené: kdo má v několika minutách před příletem dronu k ranveji pravomoc zasáhnout (AP, MDR).

Co Německo ví a co zatím ne

Případ si od saských úřadů převzal německý spolkový státní zástupce pro bezpečnostní trestné činy, Generalbundesanwalt (GBA). Takový krok znamená, že vyšetřování překročilo hranici běžného incidentu a směřuje k podezření na ohrožení národní bezpečnosti. Neznamená ale, že Německo už ví, kdo zařízení vyrobil nebo vyslal.

Němečtí představitelé mluví o možném zahraničním nebo hybridním scénáři, pachatele však nejmenují (DW). Americké zpravodajské informace jdou dál a spojují zařízení s Ruskem (WSJ, CNN). Prokázat řízení státem je ale jiná úroveň důkazů: vyžaduje informace o operátorech, komunikaci a řetězci zadání. Nic z toho německá prokuratura veřejně nepředložila.

Podle dostupných informací bylo zařízení ovládáno přes mobilní síť, což vyšetřovatelům zanechává SIM karty a digitální stopy. Ministr vnitra Alexander Dobrindt mluvil o „novém scénáři hrozby“ (Al Jazeera). Německá veřejnoprávní média následně uvedla, že letiště Leipzig/Halle nemělo stacionární systémy pro detekci dronů a spoléhalo na mobilní jednotku spolkové policie, dostupnou jen na vyžádání (Tagesschau).

Kdo ztuhne a proč

Technika je jen část problému. Těžší mezera leží v pravomocích. Na civilním letišti může provozovatel zastavit lety. Policie může vyšetřovat trestný čin a v úzkých případech použít sílu. Armáda může zasáhnout proti nepřátelskému letounu, ale za jiného právního prahu a přes jiný velitelský řetězec. Aby se tito aktéři propojili během několika minut, ještě před možnou explozí, musel by existovat jasný předávací postup. Na většině evropských letišť není ustálený (EASA, Brussels Times).

Dvě země ukázaly různé části stejné mezery. Finské ozbrojené síly 4. srpna během několika minut omezily vzdušný prostor nad východní částí Finského zálivu kvůli podezření na přibližující se dron. Když do prostoru nic nevletělo, omezení zrušily (Yle). Bylo to rychlé, ale Finsko vyklízelo prázdnou námořní oblast u Ruska, ne čtyřiadvacetihodinový nákladní uzel plný letištního personálu.

Rumunsko při záchytu cílů u dunajské hranice vojenským radarem vysílá stíhačky F-16. Sestřel ale zůstává krajní možností a závisí na klasifikaci cíle i na riziku dopadu trosek (Digi24). Obě země tedy umějí detekovat. Ani jedna ale nezveřejnila model, který by na civilním letišti vedl od radarového kontaktu k rozhodnutí o zásahu za méně než pět minut.

Nejkonkrétnější krok udělalo Česko. Letiště Praha začalo německý případ vyhodnocovat s bezpečnostními složkami a ministerstva vnitra a dopravy poslaly do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona. Ten by vyškoleným zaměstnancům objektů kritické infrastruktury umožnil zasáhnout proti nepovoleným dronům ještě před příjezdem státních jednotek (Radiožurnál, Ekonomický deník).

Logistický koridor, o který jde

Polsko převedlo lipský incident do varování pro letiště Rzeszów-Jasionka, civilní letiště, přes které podle odhadu polského ministerstva obrany citovaného deníkem Rzeczpospolita prošlo až 95 % vojenské pomoci Ukrajině. Litevská rozvědka mezitím spojence v NATO varovala, že Rusko by mohlo útočit na baltskou energetickou a dopravní infrastrukturu pomocí ukrajinských nebo přestavěných dronů, aby ztížilo určení původu útoku (BNS, Verslo žinios).

Slabina vyplývá z toho, jak Evropa přesouvá náklad a vojenskou pomoc. Stejné ranveje, manipulační týmy a příjezdové cesty, které obsluhují civilní logistiku, tvoří praktickou páteř východního zásobování NATO. Levný dron může zavřít ranvej a okamžitě otevřít otázku, kdo rozhoduje o dalším kroku: letištní personál, policie, orgány národní bezpečnosti, nebo spojenecké vojenské velení.

Německá spolková vláda tvrdí, že buduje zvláštní protidronovou jednotku spolkové policie a společné centrum federace a spolkových zemí pro boj s drony. Zda bude takové centrum řídit zásahy v reálném čase, nebo jen koordinovat politiku, zatím jasné není (Bundesregierung). Dobrindtovo ministerstvo vnitra teď dluží časový plán, ne další popis hrozby. Totéž platí pro každou vládu EU, jejíž podpora Ukrajině závisí na letištní infrastruktuře, jejíž zranitelnost Lipsko připomnělo.