Macron a Merz chtějí blokovat zahraniční firmy

Emmanuel Macron a Friedrich Merz požádali Evropskou komisi o pravomoc reagovat na zahraniční praktiky, které narušují hospodářskou soutěž v Evropě. V krajním případě by mohla firmám z dané země odepřít přístup na jednotný trh (Reuters, francouzsko-německý neoficiální dokument). Návrh nechává otevřené dvě klíčové otázky: co by zásah spustilo a co přesně by Brusel mohl zablokovat. Žádnou zemi nejmenuje, média však nástroj představují jako odpověď na Čínu (Euronews).

Právě 8.–9. října bude unijní komisař pro obchod Maroš Šefčovič jednat s Pekingem (Politico).

Širší záběr, známý způsob hlasování

Macron a Merz poslali předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen podepsaný dopis a nezávazný dokument. Jádrem návrhu je nástroj pro případy, kdy jiná země ve velkém narušuje trh EU. Představme si jednoduchý případ: zahraniční vláda dotuje továrny, aby vyráběly víc, než dokáže domácí trh odebrat. Ty pak mohou v Evropě prodávat za cenu nižší, než jakou potřebuje evropský konkurent k pokrytí nákladů, a evropská továrna přichází o zakázky.

Podle francouzsko-německého neoficiálního dokumentu by o odpovědi rozhodovala Komise. Její rozhodnutí by platilo, pokud by proti němu nehlasovalo alespoň 15 vlád zastupujících 65 % obyvatel EU. Odpůrci opatření by tak museli sestavit početnou blokující koalici. To je mnohem těžší než několik hlavních měst, která opatření potichu stáhnou z pořadu jednání.

Tento způsob hlasování není nový. Už se používá v případech obchodní obrany: při vyšetřování dovozu, který se prodává pod cenou nebo je podporován zahraničními dotacemi. Nový je rozsah nástroje. Mohl by pokrýt celé odvětví místo jediného výrobku a vést až k vyloučení z trhu namísto dalšího cla.

Dnešní pomalejší postup

Případ elektromobilů z roku 2024 ukazuje, jak dnešní systém funguje. V říjnu 2024 stanovila Komise po vyšetřování čínských dotací jednotlivým výrobcům cla ve výši 7,8 až 35,3 % na elektromobily vyrobené v Číně (Evropská komise). Šlo o vyrovnávací cla, tedy dodatečná cla, která mají kompenzovat dopad dotace. Celé řízení se týkalo pouze jednoho výrobku.

Macron a Merz tvrdí, že při převaze jedné země v celém výrobním řetězci je takový postup příliš pomalý (Reuters). Chtějí, aby Komise mohla zahajovat řízení z vlastní iniciativy, zkoumat celá odvětví a jednat rychleji.

Kdo ponese náklady, pokud Brusel nástroj použije

Každé vyloučení má dvě strany. Omezení přístupu levného dodavatele pomáhá evropským firmám, které s ním soutěží. Zároveň zdražuje vstupy evropským továrnám a zboží domácnostem, které od něj nakupovaly. Pak přichází riziko odvety. Autoři ho berou v potaz návrhem zmapovat, kolik by čínská protiopatření stála jednotlivé členské státy (neoficiální dokument).

Rozdílné zájmy německého byznysu ukazuje průzkum obchodních a průmyslových komor: 60 % firem chce omezit závislost na Číně, ale omezení přístupu na trh podporuje jen 36 % (DIHK). Většina firem chce snížit svou expozici vůči Číně, mnohem méně z nich však chce, aby Brusel kvůli tomu zavíral dveře. Také průmyslový svaz BDI dává přednost cílenému využití nástrojů, které už EU má (BDI).

Některé vlády naopak aktivně usilují o čínské investice. Plánované španělské továrny na baterie s čínskou účastí představují investice za téměř 15 mld. EUR (Expansión). Tato částka nevyjadřuje ztrátu. Ukazuje objem plánovaných investic, které by obchodní spor mohl ohrozit, a vysvětluje, proč má Madrid jiné důvody než Paříž.

Zatím z toho není zákon. Obchodní předpis podle článku 207 smlouvy o EU vyžaduje návrh Komise a následné schválení Evropským parlamentem i vládami členských států (EUR-Lex). Komise označila dokumenty za „cenný příspěvek“ a unijní lídři o nich budou jednat na summitu 15.–16. října (Euronews).

Podepsané dokumenty nestanovují, jaké důkazy by měly prokázat „systematické“ narušování trhu. Neuvádějí ani seznam toho, co by Brusel mohl zablokovat (neoficiální dokument). Paříž a Berlín navrhují pravomoc se širokým dosahem a určení podmínek jejího použití i jejích mezí nechávají na Komisi. Právě tato pravidla rozhodnou, zda s ní budou souhlasit firmy nakupující čínské vstupy i vlády, které doufají v čínské továrny.