Magyar odemyká Orbánovu ústavu

Péter Magyar chce rozebrat ústavní systém, který Viktor Orbán budoval třináct let. Hlasy na to má. Složitější otázka zní, zda nová ústavní většina dokáže odstranit Orbánovy pojistky, aniž by se k ústavě sama začala chovat jako ke kořisti vítěze.

Maďarský premiér tento týden předložil balík ústavních změn, který míří na tři mechanismy navržené tak, aby Orbánův systém přežil i volební porážku (24.hu, Euronews). Protože Tisza drží 141 ze 199 parlamentních křesel, nejde o gesto pro tiskovou konferenci. Návrh může projít.

Tři pojistky

Prvním a nejdůležitějším cílem jsou maďarské „kardinální zákony“: oblasti, které lze měnit jen dvoutřetinovou většinou parlamentu. Orbán za tuto hranici přesunul nezvykle široký okruh běžné správy státu, od pravidel důchodového systému přes dohled nad centrální bankou až po strukturu parlamentních výborů (24.hu). Benátská komise, poradní orgán Rady Evropy pro ústavní otázky, už v roce 2011 upozorňovala, že takový rozsah je nepřiměřený, protože jedné vládě umožňuje svázat nástupce i v rutinní politice (Venice Commission). Magyarův návrh by okruh těchto zákonů zúžil. Prakticky by tím vrátil část rozhodování do běžné většinové politiky a posílil význam dalších voleb.

Druhým cílem je Rozpočtová rada, orgán, jehož souhlas parlament potřebuje k přijetí státního rozpočtu. Pokud rada souhlas odmítne a rozpočet není schválen do 31. března, prezident může rozpustit parlament (Fundamental Law). Protože v radě sedí lidé jmenovaní ještě za Orbánovy éry, funguje tento mechanismus jako nevolená pojistka patu. Zrušení jejího veta by odstranilo další nástrahu, kterou po sobě předchozí režim zanechal.

Třetí krok se z principu obhajuje mnohem hůř. Magyarův návrh 17. dodatku by ukončil mandát prezidenta Tamáse Sulyoka den po vstupu změny v platnost, tedy několik let před koncem jeho funkčního období v roce 2029 (de.Euronews). Maďarský helsinský výbor k tomu formuluje přesnou námitku: předčasné odvolání úřadujícího prezidenta může být za určitých okolností obhajitelné, ale jen tehdy, když se opírá o objektivní kritéria právního státu, nikoli o neprůhledné politické rozhodnutí (Hungarian Helsinki Committee).

Právě tady se spor mezi nápravou a odplatou mění v konkrétní problém. Zúžení kardinálních zákonů vrací moc běžným většinám. Zrušení veta Rozpočtové rady odstraňuje protidemokratickou past. Odvolání konkrétního prezidenta bez formálního řízení už vypadá spíše jako použití ústavní moci k vyřízení politického účtu.

Polsko ukazuje, proč záleží na metodě

Polsko si podobným dilematem prošlo po roce 2023, kdy koalice Donalda Tuska vystřídala PiS. Rzeczpospolita popsala Orbánův model jako systém postavený na ústavním inženýrství, ovládnutých médiích a klientelistické korupci (Rzeczpospolita). Rakouská pravicovější média stejný vývoj rámují opačně: jako důkaz, že liberální síly používají jazyk právního státu k ospravedlnění čistek, přičemž Tusk jim slouží jako vzor (Kurier).

Polský případ ukazuje problém metody. Ovládnutý systém může vyžadovat aktivní demontáž. Pokud se ale nová většina opře o zpětně působící pravidla a personální odvolávání šité na míru, její odpůrci ji mohou věrohodně obvinit, že jen opakuje logiku vítěz bere vše, proti níž sama vystupuje.

Co udělá Komise

Benátská komise už vyslala experty do Budapešti, formální stanovisko ke klauzuli o Sulyokovi ale zatím nevydala (Telex). Dokud toto stanovisko neexistuje, je předčasné tvrdit, že ústavní autority změnu posvětily, nebo naopak odsoudily.

Evropská komise, výkonný orgán EU, má oddělenou a hmotnější páku: miliardy eur zadržených maďarských fondů, jejichž uvolnění závisí na splnění milníků v oblasti právního státu (iConnectBlog). Pokušení bude zjevné: brát Magyarovu politickou orientaci jako důkaz reformy. Slovenské zpravodajství už balík popisuje jako návrat Maďarska „do Evropy“ (ta3). Německé texty jsou opatrnější a oddělují rozpočtový restart od ústavní metody (taz).

Pro Komisi bude testem, zda dokáže hodnotit postup nezávisle na tom, zda jí vyhovuje vláda, která ho používá. Reforma kardinálních zákonů a zrušení veta Rozpočtové rady vypadají jako demokratická oprava. Odvolání Sulyoka míří jinam. Maďarsko tím otevírá otázku, zda lze opravit ovládnutý ústavní řád tak, aby se další dvoutřetinová většina nenaučila, že ústava je hlavně nástroj k odstranění dnešních protivníků. Vlastní mechanismus podmíněnosti Evropské komisi nenabízí čistý způsob, jak tyto dvě věci oddělit.