Magyar míří na daně kvůli EU fondům

Nový maďarský premiér Péter Magyar tento týden představil daňový balíček, který mění fungování maďarské finanční správy NAV a otevírá prověrku toho, jak velké nadnárodní firmy odvádějí daň z příjmů právnických osob (24.hu). Doma jej vláda prodává jako otázku férovosti. V pozadí ale leží zhruba 10 miliard eur z unijního fondu obnovy, k nimž se Budapešť dostane jen tehdy, pokud do konce srpna 2026 splní reformní podmínky (Council, European Express). Daňový balíček proto není jen o daních. Je to pokus dodat Bruselu důkaz, že se stát skutečně mění.

Schváleno neznamená vyplaceno

Dne 10. července schválila Rada Ecofin, tedy ministři financí členských států EU, upravený maďarský plán obnovy v rámci RRF. Jde o unijní fond po pandemii covidu, z něhož se peníze vyplácejí až po splnění předem dohodnutých milníků. Samotné schválení je politicky důležité, ale ještě neznamená převod peněz. Rada výslovně uvedla, že výplaty zůstávají „výkonnostně vázané“: Budapešť musí doložit splnění jednotlivých milníků, ne pouze změnu politického směru (Council).

Podmínky, které Brusel do maďarského plánu skutečně zapsal, se týkají protikorupčních pojistek, transparentnosti veřejných zakázek, nezávislosti justice a zapojení dotčených skupin do rozhodování (European Commission). Reforma NAV, maďarské finanční správy, mezi samostatnými podmínkami není. Otevřené výběrové řízení na její vedení může pomoci ukázat, že úřad dokáže stíhat daňové úniky bez politického zadání. Nenahradí ale pravidla, která může Evropská komise přímo vymáhat.

Cena zdržení je konkrétní. Podle Centre for European Reform zůstávalo Maďarsku na začátku roku 2025 v různých unijních nástrojích pozastaveno asi 19 miliard eur a 1 miliardu eur už země definitivně ztratila (CER). Polsko ukázalo, co může věrohodná politická změna odblokovat: po nástupu vlády Donalda Tuska na konci roku 2023 se Varšava k penězům z fondu obnovy dostala během několika měsíců. I Polsko ale dál závodí s časem, protože musí upravit technické ukazatele před uzavřením vlastních lhůt pro proplácení výdajů (CER). Politický restart otevře dveře. Projít jimi pořád znamená dodat dokumenty, čísla a splněné procedury.

Co prověrka nadnárodních firem znamená pro německé továrny

Část Magyarova balíčku, která přesahuje maďarské hranice, je prověrka firemních daní. Daň z příjmů právnických osob je politicky citlivá ne kvůli maďarské nominální sazbě, ta je nízká, ale kvůli efektivní sazbě: tedy tomu, kolik firmy skutečně zaplatí po odpočtech, pobídkách a převodních cenách uvnitř koncernů. Maďarsko svou investiční nabídku postavilo na levnější práci a vstřícných daňových podmínkách. Německé automobilky na ni slyšely. Mercedes rozšířil závod v Kecskemétu na největší evropské výrobní místo firmy. BMW investovalo zhruba 2 miliardy eur do nové továrny na elektromobily v Debrecínu (Handelsblatt, Tagesschau).

Pokud Maďarsko zpřísní vymáhání pravidel, dopad na tyto firmy je poměrně přímočarý: vyšší efektivní daň sníží čistý výnos z továren postavených za starých podmínek. Firmy mohou odložit plánované rozšiřování výroby nebo požadovat nové investiční záruky. Neexistuje důkaz, že by některá konkrétní společnost platila méně, než měla, a dostupné podklady neobsahují auditní data na úrovni jednotlivých firem. Výrobní stopa je ale natolik velká, že i mírná změna ve vymáhání daní může změnit ekonomický výpočet. Pokud by navíc prověrka působila selektivně nebo politicky řízeně, Komise by ji mohla číst spíše jako problém správy státu než jako reformu. Tím by Magyar oslabil právě tu důvěryhodnost, kterou pro uvolnění unijních peněz potřebuje (European Commission).

Tři publika, jedna lhůta

Magyarův balíček míří současně do několika sálů. Maďarští voliči slyší, že velké zahraniční firmy zaplatí spravedlivý podíl a pět menších domácích daní zmizí. Vlády čistých plátců do rozpočtu EU, například Nizozemsko a Rakousko, v něm vidí test důvěryhodnosti: buduje Budapešť instituce, které Brusel dokáže ověřit, nebo jen převléká příjmová opatření za reformu? Evropská komise mezitím posuzuje jeden díl širšího spisu, do něhož patří také 2miliardová kapitálová injekce do maďarské státní rozvojové banky MFB. Tu Komise schválila s pravidly, která mají zabránit tomu, aby státní pomoc nespravedlivě zvýhodnila jednoho věřitele nebo sektor (European Commission, Brussels Times).

Nejvíc v sázce přitom mají maďarští občané, pro které má plán obnovy financovat infrastrukturu, bydlení a úvěry pro malé podniky. Systém podmíněnosti nevymysleli a selhání správy státu, kvůli nimž vznikl, nezpůsobili. Náklady zdržení ale nesou oni.

Magyar může daňovým oznámením vyhrát domácí politiku. Peníze dostane až ve chvíli, kdy Komise dokáže reformu zkontrolovat. Šest týdnů je na proměnu jednoho v druhé málo.