Magyar vyměnil ukrajinské veto za €16.4 billion

Když Péter Magyar 2. června přijel do Berlína, přivezl s sebou nástroj, který dnes v EU nemá v ruce žádný jiný lídr: maďarské veto vůči ukrajinskému členství, zděděné po Viktoru Orbánovi a připravené k politickému použití. Německý kancléř Friedrich Merz ho přijal s vojenskými poctami a nového maďarského premiéra označil za „velké znamení naděje pro naši dobu“ (ZDF). Magyar teď Orbánovu blokovací sílu převádí na diplomatický kapitál a Brusel za vstup do hry platí.

Sled kroků, který prý nebyl dohodou

Magyar trvá na tom, že žádný obchod nevznikl. „Mezi uvolněním fondů a otevřením první kapitoly rozhovorů s Ukrajinou nebyla absolutně žádná souvislost,“ řekl 29. května serveru Euronews. Časová osa ale ukazuje přinejmenším těsnou návaznost. Dne 18. května maďarský ministr zahraničí oznámil expertní jednání s Kyjevem o právech maďarské menšiny v Zakarpatské oblasti (444.hu). Dne 29. května Evropská komise uvolnila 16,4 mld. EUR z maďarských fondů, které byly za Orbána zablokované kvůli porušování zásad právního státu. A 2. června diplomatické zdroje potvrdily, že Maďarsko nebude blokovat první vyjednávací klastr ukrajinského přístupového procesu, tedy krok, kterému Orbán bránil déle než dva roky (Eurointegration).

Tato výměna dává Magyarovi peníze, Kyjevu cestu vpřed a Bruselu důkaz, že rozšíření Unie není mrtvé. Magyarova podmínka, právně závazné záruky pro vzdělávání v maďarštině v Zakarpatsku, mu zároveň doma kryje záda proti obviněním Fideszu, že potichu ustoupil v migraci a protikorupčních reformách. Podle průzkumu ECFR očekává 73 % Maďarů, že Magyar dokáže přivést zablokované evropské peníze zpět do země (Népszava). Právě tento slib plní jako první.

Fico bez partnera

Nejvíce Magyarův obrat odkrývá pozici Bratislavy. Slovenský premiér Robert Fico a Orbán v EU dlouho fungovali jako blokovací dvojice: koordinovali hrozby veta u sankcí vůči Rusku, energetické politiky i přístupových jednání s Ukrajinou. Po Orbánově porážce v dubnových volbách se toto partnerství rozpadlo. Slovenští analytici popisují Ficovu vládu jako kabinet, který vychází z „chybných předpokladů“ o spiknutí Bruselu, zatímco skutečný problém spočívá v izolaci, kterou si Bratislava způsobuje sama (Aktuality.sk).

Ficovi veto zůstává. Přístupový proces EU vyžaduje jednomyslnost, tedy souhlas všech 27 členských států, v každé formální fázi. Samostatné použití veta by však neslo náklady, kterým Orbán ve dvojici nečelil. Slovenský ministr zahraničí sám připustil, že skutečným blokátorem přístupových rozhovorů byla Budapešť, ne Bratislava (STVR). Fico zatím samostatným vetem formálně nepohrozil, širší spolupráci s Ukrajinou ale podmiňuje obnovením toku ruské ropy ropovodem Družba.

Magyar zároveň Ficovi překresluje regionální mapu. Do rozšířeného visegrádského formátu, tedy středoevropské skupiny tradičně tvořené Maďarskem, Polskem, Českem a Slovenskem, pozval Rumunsko, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko. Summit má proběhnout 23. června (Digi24). Pokud se plán uskuteční, Fico bude stát před regionálním klubem přestavěným spíše kolem něj než s ním.

Červnový test

Magyarovu pozici prověří mezivládní konference v Lucemburku 15. a 16. června. Velvyslanci členských států se nejprve musejí shodnout na společné pozici v COREPERu, výboru, kde státy jednají před hlasováním ministrů. Poté ji formálně přijímá Rada pro obecné záležitosti (Carnegie Endowment). Cílem je otevřít klastr 1, který se týká právního státu, reformy justice a základních práv, a to pro Ukrajinu i Moldavsko.

K 2. červnu zůstávala formální pozice Budapešti otevřená. Magyar novinářům řekl, že je „velmi optimistický“ ohledně uzavření jednání o menšinových právech „tento týden“, a naznačil připravenost setkat se se Zelenským (n-tv, Euronews). Tentýž průzkum ECFR ale ukázal, že 54 % Maďarů stále odmítá otevření přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Na úrovni EU mohl Magyar blokaci odstranit. Vlastní voliči mu ji však zatím neodsouhlasili.