Magyar se 141 mandáty bourá Orbánův systém

Péter Magyar nastoupil do úřadu se stejným nástrojem, který si Viktor Orbán šestnáct let budoval pro sebe: dvoutřetinovou většinou v parlamentu. Tisza získala 141 ze 199 křesel při 53 % hlasů, a to ve volebním systému, který Orbán upravil tak, aby Fidesz prakticky nešlo porazit (Verfassungsblog). Zámek se teď otáčí proti svému tvůrci.

Magyarovi tato většina umožňuje přepsat maďarskou ústavu, zvrátit justiční nominace a rozebrat základy systému, který přesměrovával veřejný majetek k Orbánovým spojencům. Samotná ústavní pravomoc ale mnoho neznamená, pokud už důkazy skončily ve skartovačkách a evropské peníze dojdou dřív, než reformy začnou platit.

Skartovačky, flash disky a právníci na ministerstvech

V suterénu bývalého ministerstva výstavby našli Magyarovi lidé 15 až 20 pytlů skartovaných dokumentů. Ležely tam spolu s volebními materiály Fideszu, tedy ve vládní budově (Spiegel). Magyar podal trestní oznámení a spustil anonymní platformu pro oznamovatele. Podle maďarského Forbesu se na Tiszu obracejí úředníci z několika ministerstev s dokumenty na flash discích, patrně výměnou za příslib, že si udrží práci (Forbes Hungary).

Podle maďarských médií dosadil Magyar do čela klíčových ministerstev právníky s jasnými termíny: prověřit a rušit smlouvy z Orbánovy éry, včetně těch, jimiž stát převáděl majetek na politicky napojené nadace.

Maďarsko také oznámilo, že vstoupí do Úřadu evropského veřejného žalobce, tedy instituce EU vyšetřující podvody s evropskými penězi. Orbán to odmítal. Nastupující evropský nejvyšší žalobce Andrés Ritter vyzval k rychlosti: „Co rychle nezajistíte, důkazy i trestnou činností získaný majetek, to později získáte jen stěží“ (Sonntagsblatt). Pokud Maďarsko přizná úřadu zpětnou působnost od jeho vzniku v roce 2021, bude možné dotační podvody z Orbánovy éry stíhat i na evropské úrovni.

Tři měsíce na odblokování 10,4 mld. EUR

Za Orbánovy vlády zmrazila Evropská komise Maďarsku zhruba 19 mld. EUR z unijních fondů kvůli porušování zásad právního státu. U 10,4 mld. EUR z Nástroje pro oživení a odolnost, tedy postpandemického investičního fondu EU, běží tvrdý termín: všechny reformní milníky musí být splněny do 31. srpna 2026 (XpatLoop). Magyar má tři měsíce na splnění 27 „supermilníků“ v oblasti nezávislosti justice, protikorupčního vymáhání a transparentnosti veřejných zakázek. Do konce května chce dosáhnout politické dohody s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou (Euronews).

V Bruselu se teď vede spor o tempo. Šest členských států, Švédsko, Rakousko, Německo, Finsko, Nizozemsko a Estonsko, požaduje před uvolněním peněz tvrdé důkazy. Opatrnost má svůj důvod: když se v Polsku v roce 2023 ujal vlády Donald Tusk, Komise peníze uvolnila dřív, než byly justiční reformy skutečně dokončeny (Do Rzeczy).

Šéf Evropské lidové strany Manfred Weber už vyzval k zastavení řízení s Maďarskem podle článku 7, tedy nejsilnější unijní sankce za demokratický ústup, a to pouze na základě Magyarova volebního vítězství, ještě před provedením reforem (European Conservative). Pokud Brusel uvolní peníze kvůli výsledku voleb, a ne kvůli doloženým změnám, oslabí tím vlastní páku v příštích sporech o právní stát.

Odpor uvnitř systému

Nové poměry nepřijímají všechny maďarské instituce. Prezident Tamás Sulyok, Orbánův nominant s mandátem do roku 2029, odmítl Magyarovo ultimátum k rezignaci do 31. května. Tvrdí, že k jeho odvolání neexistuje ústavní důvod. Jeho funkce je převážně ceremoniální, může však posílat zákony k Ústavnímu soudu, kde mají stále většinu soudci jmenovaní Fideszem (ICONnect). K jeho odstranění je potřeba dvoutřetinové hlasování, které Magyar ovládá, a poté rozhodnutí téhož soudu. V praxi jde spíš o brzdu než o trvalou překážku.

První zahraniční cesty do Varšavy a Vídně měly ukázat snahu obnovit evropské vztahy po letech Orbánovy prokremelské izolace. V Polsku jednal Magyar s Donaldem Tuskem o přístupu k LNG a propojení plynovodů, které by snížilo závislost na ruském plynu (Rzeczpospolita).

Tisza přitom stojí na stejně vůdcovské logice jako Fidesz. Magyarova vláda zachovává Orbánovy postoje k dodávkám zbraní Ukrajině i ke společnému unijnímu zadlužování. Polští analytici mu říkají „maďarský Tusk“, jenže tato nálepka funguje oběma směry: i Tusk v Polsku čelil kritice, že se svým mandátem zachází selektivně. Magyar vládne se stranou postavenou kolem vlastní osoby, s ústavou, kterou může podle potřeby měnit, a se stejnou většinou, díky níž byl Orbán šestnáct let prakticky nedotknutelný. Nástroje pro opravu institucí a pro jejich ovládnutí jsou totožné.