Masivní ukrajinský dronový útok na Moskvu vyvolal politické otřesy v pěti evropských zemích

Ukrajina 17. května zasáhla Moskevskou oblast dosud největším dronovým útokem na ruskou metropoli. Podle The Moscow Times zemřeli čtyři lidé, poškozena byla ropná rafinerie a trosky dopadly i do areálu letiště Šeremetěvo. Během téhož týdne kvůli nezachyceným průletům dronů rezignovala lotyšská premiérka, Finsko přes noc uzavřelo letiště Helsinki-Vantaa, Maďarsko poprvé za deset let předvolalo ruského velvyslance a rakouský kancléř prohlásil, že neutralita už zemi nechrání. Dronová válka se tak stala vnitropolitickým tématem uvnitř členských států EU.

Útok, který spustil řetězovou reakci

Útok na Moskvu zapadl do už známého cyklu eskalace, tentokrát stlačeného do několika dnů. Trumpovo 72hodinové příměří se na začátku května rozpadlo téměř okamžitě. Rusko poté během 30 hodin vyslalo přes 1 600 dronů a raket, což byl jeho největší vzdušný útok od začátku války. Ukrajinská odpověď přišla o čtyři dny později.

Podle Air War Monitoru Konrad-Adenauer-Stiftung vypouštěla Ukrajina už v březnu 2026 více dálkových dronů než Rusko. Moskevská oblast se mezitím stala běžným cílem, ne výjimečnou epizodou.

Lotyšsko krizi neustálo, Finsko ano

Do lotyšského vzdušného prostoru 7. května vletěly tři ukrajinské drony, pravděpodobně odkloněné ruským elektronickým bojem. Jeden zasáhl prázdnou palivovou nádrž u Rēzekne. Nikdo nebyl zraněn. Lotyšský problém ale neležel v samotném dopadu, nýbrž v tom, že obrana nezachytila ani jeden z dronů.

Senzory první dron vůbec nezaznamenaly, varování civilistům přišlo až po zásahu a ministr obrany přišel o funkci. Když Progresivní strana opustila vládní koalici, premiérka Evika Siliňová 14. května rezignovala. Odhalená neschopnost stála vládu existenci.

Finsko čelilo stejnému technickému riziku, ale s jiným výsledkem. Úřady 15. května ve 3:49 vydaly varování pro region Uusimaa, na tři hodiny uzavřely letiště Helsinki-Vantaa a vyslaly stíhačky Hornet. Do finského vzdušného prostoru nakonec žádný dron nevletěl.

Poplach byl preventivní a spustily ho předběžné informace od spojenců v NATO. Finsko mělo včasné varování a dokázalo reagovat dřív, než vznikla škoda. Premiér Petteri Orpo sice připustil, že komunikace směrem k veřejnosti nechala příliš mnoho nezodpovězených otázek, politické následky z toho ale nevznikly.

Maďarsko a Rakousko provedly dlouho připravované obraty

Nová maďarská vláda vedená stranou Tisza, u moci teprve několik týdnů, předvolala ruského velvyslance poté, co ruské útoky dopadly poblíž Zakarpatska, kde žije maďarská menšina na Ukrajině. Premiér Magyar Péter útoky veřejně odsoudil (ATV, Reuters), čímž se rozešel s desetiletím orbánovského sbližování s Moskvou.

Podle dostupných informací se připravuje vyhoštění více než dvanácti ruských zpravodajců působících pod diplomatickým krytím. Za Orbána se podobné případy řešily tichým odchodem bez veřejného přiznání.

V Rakousku kancléř Christian Stocker řekl deníku Krone, že musí skončit „pohodlná nepravda, že nás neutralita chrání“. Jeho argument je technický: drony s doletem 500 kilometrů ruší smysl geografických nárazníkových zón.

Rakousko se připojilo k European Sky Shield Initiative, německy vedenému uskupení, v němž státy společně nakupují systémy protivzdušné obrany. Stocker tvrdí, že členství je slučitelné s neutralitou. FPÖ ho označuje za útok na rakouskou ústavní identitu.

Německo přijalo riziko eskalace

Berlín 11. května podepsal s Kyjevem program „Brave Germany“. Německo se v něm zavázalo ke společné výrobě dronů s doletem až 1 500 kilometrů, včetně 5 000 kusů řízených umělou inteligencí. Program má podporu 4 mld. EUR.

Ministr obrany Boris Pistorius při návštěvě východní Ukrajiny prohlásil, že Rusko je ve „fázi slabosti“. Moskva odpověděla tím, že tři německé výrobce dronů označila za „legitimní vojenské cíle“ (Handelsblatt). Německo předvolalo ruského velvyslance.

Německé bezpečnostní služby vyhodnotily fyzický útok na německém území jako „velmi nepravděpodobný“. Zbrojním firmám ale zároveň doporučily, aby přezkoumaly vlastní ochranná opatření.

Pět zemí, pět reakcí, žádný společný postup

Každý ukrajinský dálkový úder dnes vyvolává v Evropě vedlejší politické účinky. Jejich síla závisí na vzdálenosti od války, kvalitě varovných systémů a odolnosti domácí politiky. Lotyšsku chyběla detekční kapacita i koaliční soudržnost. Finsko mělo včasné varování a zareagovalo dřív, než vznikla škoda. Maďarsko a Rakousko využily situaci k veřejnému opuštění pozic, které už pro ně prakticky přestaly fungovat. Německo přijalo eskalační riziko vědomě.

Pro případy, kdy se dronová válka přelije přes hranice, Evropa společný protokol nemá. Během deseti dnů vzniklo v pěti zemích pět různých odpovědí. Příští incident ukáže, zda z toho vyroste koordinace, nebo hlubší roztříštění. Podstatná otázka zůstává stejná: když ukrajinský dron odkloněný ruským rušením překročí hranici NATO, kdo má nést odpovědnost za reakci?