Europoslanci podpořili návratová centra mimo EU

„Éra návratů“ dostala evropská pravidla. Zatím ale není jasné, zda podle nich půjde lidi skutečně vracet. Poslanci Evropského parlamentu po dohodě s vyjednavači Rady EU z 1. června 2026 schválili nařízení o návratech poměrem 418 hlasů ku 218, třicet se zdrželo. Podle Parlamentu text zavádí společná návratová rozhodnutí, přísnější povinnost spolupráce, širší možnosti zajištění, povolené prohlídky a také možné přesuny do center ve třetích zemích, pokud jiný stát souhlasí s převzetím dané osoby (European Parliament).

Návratová politika se tím posouvá z národního provizoria ke společným pravidlům EU. Pro členské státy je to podstatné proto, že nařízení je může přímo zavázat. Samotná práce však dál zůstane na vládách, soudech, policii, detenčních kapacitách a na dohodách se státy mimo Unii.

Brusel umí napsat pravidla

Právní změna je skutečná. Nařízení po přijetí a zveřejnění platí přímo, zatímco směrnici musí vlády převést do vnitrostátního práva. Při hlasování kvalifikovanou většinou, kde žádná země nemůže sama návrh zablokovat, mohou Francie nebo Španělsko nesouhlasit, aniž by tím celý předpis zastavily (Article 288 TFEU, Council voting rules).

Právě tady se ukazuje nové rozložení sil. Francie může odmítnout návratová centra využívat, ale širší legislativní spor přesto prohrát. Reuters, jejíž text převzal server Internazionale, popsala argument Emmanuela Macrona, podle něhož podobná centra nefungují a jsou v rozporu s evropskými principy (Internazionale). Španělsko návrh napadá ještě šířeji: vadí mu právní nejistota, provozní proveditelnost, dopady na vztahy se třetími zeměmi i možnost dlouhého zajištění (El País).

Odmítnutí Paříže a Madridu zužuje okruh vlád, které centra patrně využijí. Společná návratová pravidla tím ale neruší. To je hlavní posun: právo se přesouvá blíž k Bruselu, zatímco samotný aparát návratů zůstává roztříštěný.

Politický výnos je vidět už teď. Frakce ECR označila hlasování za začátek „éry návratů“, protože může tvrdit, že její tvrdší linie se propsala do práva EU (ECR Group). Podobný argument získává doma Dánsko: Politiken popsal hlasování jako právní základ, který dánské vlády hledaly před jednáním s možnými hostitelskými zeměmi (Politiken).

Kapacita leží jinde

Přijmout zákon je jednodušší než vybudovat systém. Dánský společný dopis uvádí, že vnější centra závisejí na spolupráci třetích zemí a musí být v souladu s právem EU i mezinárodními úmluvami (Danish Prime Minister’s Office). AFP, jejíž zprávu převzal Ahram, uvedla, že Řecko chce první dohody uzavřít v roce 2026 a zařízení uvést do provozu od roku 2027 (Ahram). To je časový plán, ne funkční model.

Vyjednávací páka se teď přesouvá ven z Unie. Potenciální hostitelské státy mohou žádat peníze, víza, diplomatické ústupky, dohled nad provozem i dohody o zpětném přebírání osob. Uvnitř EU se rychleji pohnou země se silnější správou, zatímco slabší systémy mohou narážet na delší zajištění, častější prohry u soudů a více nedokončených případů.

Právní spory půjdou za jednotlivými spisy. Listina základních práv EU dál chrání zásadu nenavracení, právo na účinnou nápravu i spravedlivé slyšení, zejména pokud by vyhoštění mohlo člověka vystavit vážné újmě nebo pokud jsou odvolací postupy slabé (EU Charter). Evropský hospodářský a sociální výbor varoval, že centra mimo EU mohou oslabit odpovědnost. HRRF zase popsala obavy lidskoprávních expertů, že části nařízení mohou být v rozporu s mezinárodní ochranou lidských práv (EESC, HRRF).

Itálie ukazuje rozdíl mezi politickým vítězstvím a provedením. Pagella Politica uvedla, že stanovisko generální advokátky Mediny ve sporu o italsko-albánský model nebylo plošným schválením externích center (Pagella Politica). Internazionale popsalo neúspěšná potvrzení zajištění i první incidenty v Gjaderu, kde se fyzicky existující zařízení rychle proměnilo v právní a administrativní problém (Internazionale).

Zkouška se přesouvá do spisů

Formální cesta ještě neskončila. Jak připomněla DW, proces musí završit přijetí v Radě EU a zveřejnění v Úředním věstníku EU (DW). Poté budou vlády potřebovat dohody s hostitelskými státy, rozpočty, kontrolní mechanismy, cesty pro stížnosti, přepravu, doklady totožnosti a spisy, které obstojí před soudci.

Vyjasnit se musí i rozpor ve zpravodajství. Parlament uvádí, že nezletilí bez doprovodu jsou z přesunů do center vyloučeni. RTE ale informovala, že nezletilí bez doprovodu, kteří v řízení neuspějí, by mohli být za určitých podmínek ochrany práv posíláni do třetích zemí (European Parliament, RTE). O tom, jak úzká tato ochrana bude, rozhodne až konečný právní text a praxe jednotlivých států.

Evropa si centralizovala pravidla návratů. Rozhodující práce teď leží ve smlouvách, soudních síních, detenčních zařízeních, letištních povoleních a jednáních s vládami, od nichž si EU jinak často drží odstup.