Europoslanci 347-165 žádají zmrazit peníze Slovensku

Když se Maďarsko dostalo pod tlak EU kvůli oslabování demokracie, mohl se Viktor Orbán spoléhat na Polsko a Slovensko, že dopady unijních kroků zmírní. Robert Fico takové krytí nemá. Evropský parlament poměrem 347 ku 165 vyzval Evropskou komisi, aby Slovensku zmrazila unijní financování kvůli systematickému rozebírání protikorupčních institucí (European Parliament, n-tv). Jde o nejostřejší střet EU s vládou členského státu kvůli právnímu státu od zmrazení maďarských peněz v roce 2022.

Co Fico zrušil

Rezoluce popisuje konkrétní zásahy do institucí. Slovensko zrušilo Úřad speciální prokuratury a Národní kriminální agenturu, tedy dvě instituce, které vyšetřovaly korupci ve vysokých patrech politiky a státu. Změny trestního zákoníku snížily tresty za korupci a počet korupčních stíhání prudce klesl. Vláda chce zároveň nahradit nezávislý úřad na ochranu oznamovatelů institucí, jejíž šéf by byl jmenován předsedou parlamentu (European Parliament, Aktuality.sk).

Evropský parlament vyzval Komisi, aby spustila mechanismus podmíněnosti, tedy nařízení z roku 2020, které EU umožňuje zmrazit peníze, pokud problémy s právním státem ohrožují unijní rozpočet. Zároveň žádá řízení o porušení povinnosti, formální právní postup proti státu, který podle Komise porušuje unijní právo. Německý europoslanec za Zelené Daniel Freund, který rezoluci vedl, označil zmrazení peněz za „účinnější zbraň“ než článek 7, politickou „jadernou možnost“ EU vyžadující jednomyslnost, která nikdy nebyla plně použita. Podporu mu dal i jeho kolega z CDU Niclas Herbst, čímž vznikla nezvykle široká zeleno-konzervativní shoda (EUobserver).

Bez spojenců

Od dřívějších sporů o právní stát se tento případ liší Ficovou izolací. Nový maďarský premiér Péter Magyar, který v dubnu porazil Orbána, hlasoval pro rezoluci. Jeho strana Tisza podmínila případné oživení Visegrádské čtyřky, tedy středoevropského bloku Maďarska, Polska, Česka a Slovenska, tím, že Fico splní požadavky týkající se práv maďarské menšiny na Slovensku (Telex). Maďarsko, dříve nejbližší spojenec Slovenska při blokování unijního vymáhání pravidel, nyní tlak na Bratislavu aktivně podporuje. Magyarovo vítězství odstranilo poslední vládu v regionu ochotnou za Fica politicky krýt záda.

Polský premiér Donald Tusk podporuje unijní vymáhání pravidel právního státu od nástupu do funkce v roce 2023. Čeští europoslanci z vládních stran hlasovali pro rezoluci, zatímco s Ficem se postavilo pouze opoziční ANO Andreje Babiše (ČT24). V4, která kdysi fungovala jako spolehlivý štít pro vlády oslabující demokratické instituce, se tak nyní obrací proti jednomu z vlastních členů.

Tah Komise

Rezoluce není právně závazná. Mechanismus podmíněnosti může spustit pouze Evropská komise a případné zmrazení musí schválit Rada EU, kde hlasují ministři členských států, kvalifikovanou většinou. To znamená, že Fica nemůže zachránit veto jediné země. Politické podmínky jsou pro spuštění mechanismu příznivější než během maďarského sporu: vlády, které by vymáhání nejspíše blokovaly, se změnily a tlak Evropského parlamentu je nyní výslovný.

Komise už podnikla první kroky. V listopadu 2025 zahájila řízení kvůli ústavním změnám a v lednu 2026 kvůli změnám v ochraně oznamovatelů (n-tv). Ke spuštění plného mechanismu se zatím nezavázala. Mluvčí uvedl, že Brusel „nebude váhat použít všechny nástroje“, což je formulace, která si nechává volné ruce, ale neslibuje konkrétní krok (Brussels Watch).

Maďarský precedens situaci komplikuje. Komise podle stejného mechanismu zmrazila velkou část maďarských unijních peněz, část z nich ale později sporně uvolnila bez ověřených reforem. Použití podmíněnosti vůči Slovensku proto ukáže, zda tento nástroj funguje konzistentně.

Finanční dopad by pro Slovensko mohl být výrazný. Země je silně závislá na kohezních fondech a penězích z nástroje obnovy. Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF už v květnu 2025 kvůli nesrovnalostem zkrátil slovenskou alokaci o 1,225 milionu eur; plné zmrazení podle mechanismu podmíněnosti by zasáhlo podstatně tvrději. Prezident Peter Pellegrini, Ficův koaliční partner, označil hlasování za „mezinárodní ostudu“, ale předpověděl, že peníze ve skutečnosti zmrazeny nebudou (Aktuality.sk).

Hlasování Evropského parlamentu dává Komisi politické krytí k akci. Zda ho využije, bude záležet na tom, jak vážně bere vlastní nástroje. Fico na rozdíl od Orbána v době nejsilnější visegrádské solidarity nemá nikoho, kdo by za něj vyjednával.