Meridiam podpořil kyperský kabel

Kypr zůstává jediným členským státem EU, jehož elektrická síť není propojena s evropskou soustavou (Evropská komise). Podmořský kabel z Kréty by tuto izolaci ukončil. Dne 5. srpna podepsal francouzský infrastrukturní investor Meridiam dohodu, podle níž se má stát většinovým akcionářem společnosti Great Sea Interconnector (GSI), která projekt připravuje (Baird Maritime, Proto Thema). Projekt tím získal silného finančního sponzora. Závazný rozpočet na samotnou výstavbu ale stále nemá.

Co Meridiam koupil — a co ještě chybí

Meridiam získává podíl vyšší než 50 %. Řecký nezávislý provozovatel přenosové soustavy ADMIE projekt ovládal od října 2023, kdy jej převzal po dřívější vývojové struktuře. Nyní zůstává menšinovým partnerem: během přípravy má vést technickou část a po dokončení kabel provozovat (Iefimerida). Samostatná dohoda s francouzským výrobcem kabelů Nexans se týká průzkumů mořského dna, tedy práce, bez níž inženýři nemohou potvrdit trasu kabelu ani podmínky pro jeho položení (Newsit).

Na pořadí kroků záleží. Průzkumy předcházejí konečnému investičnímu rozhodnutí, v oboru označovanému jako FID, tedy okamžiku, kdy se investoři skutečně zavážou financovat plnou výstavbu. Vstup Meridiamu posouvá projekt do fáze průzkumů. Přes FID ho zatím nedostává.

Finanční podmínky zveřejněny nebyly. Baird Maritime uvedl, že detaily transakce publikovány nebyly (Baird Maritime). Jeden řecký server napsal o investici Meridiamu ve výši 250 mil. EUR, Meridiam však tuto částku veřejně nepotvrdil (in.gr). Přesný podíl, složení správních orgánů i kapitálový závazek tak zůstávají neznámé.

Část peněz už přitom v projektu je. Jak To Brief dříve napsal, do konce roku 2024 bylo společnosti Nexans zaplaceno 251,4 mil. EUR a vyrobeno 160 kilometrů kabelu, přestože plný pokyn k zahájení prací na kontraktu v hodnotě zhruba 1,43 mld. EUR bez DPH vydán nebyl. Nexans zároveň jednal o překlenovací objednávce, která by pokryla období zpoždění (Capital.gr).

Kdo kabel zaplatí

Úsek mezi Krétou a Kyprem má podle dostupných údajů stát přibližně 1,9 mld. EUR (Kathimerini, Evropská komise). Grant EU ve výši zhruba 657 mil. EUR pokrývá asi třetinu nákladů a pochází z unijního programu pro přeshraniční energetickou infrastrukturu (EUR-Lex). Zbývajících přibližně 1,24 mld. EUR musí přijít ze tří zdrojů: kapitálu investorů, bankovních úvěrů a poplatků připočtených k účtům za elektřinu.

Největší dopad má rozdělení nákladů na Kypr. Dohodnutý vzorec mu připisuje 63 % nákladů kabelu, zatímco na Řecko připadá 37 %. Kyperští regulátoři už během stavební fáze schválili 125 mil. EUR v poplatcích účtovaných odběratelům elektřiny (Kathimerini). Důvod spěchu je zřejmý: po roce 2029 může Kypr čelit výpadku výkonu kolem 750 MW, protože dosluhují starší zdroje v Dhekelii a Vasiliku. Plány přitom počítaly s tím, že kabel bude v provozu do roku 2030 (Cyprus Mail).

Připojení k síti ale samo o sobě neznamená levnější elektřinu. Investice do sítí se vracejí přes síťové poplatky, tedy pravidelné položky na účtech za elektřinu, které stanovují národní regulátoři. Irská zkušenost z roku 2026 ukazuje základní mechanismus: rozhodnutí o financování modernizace sítí tam zvýšilo účty domácností zhruba o 41 EUR ročně (The Irish Times). Kypr má menší trh s elektřinou a platí poměrně větší infrastrukturní projekt, takže náklad na jednu domácnost může být citelnější.

Evropský účetní dvůr upozornil, že přeshraniční síťové projekty v EU se často zpožďují i tehdy, když ekonomické a energetické důvody pro jejich výstavbu dávají smysl (Evropský účetní dvůr). GSI do tohoto vzorce zapadá. Sponzoři ukázali, že projekt znovu nabral pohyb. Dokumenty, které by prokazovaly jeho financovatelnost, ale zatím nezveřejnili.