Merz zpřísňuje německý sociální stát

Friedrich Merz si zvolil politickou identitu: kancléře, který chce německou ekonomiku rozhýbat tlakem na nabídku práce. Koaliční balík zpřísňuje sociální dávky, omezuje nemocenskou a uvolňuje pravidla pro najímání. Logika je jednoduchá: když bude více lidí pracovat za přísnějších podmínek, růst se zvedne. Jenže hlavní slabinou Německa není počet odpracovaných hodin, ale produktivita, tedy hodnota, kterou ekonomika vytvoří za jednu hodinu práce. Pokud každá hodina přináší příliš málo, delší práce pod větším tlakem problém sama nevyřeší.

Tři páky, jedna teorie

Balík stojí na třech ekonomických pákách. První se týká dávek. Koalice nahrazuje Bürgergeld, tedy základní podporu pro nezaměstnané, novou Grundsicherung. Ta má příjemce rychleji tlačit k přijetí práce, dříve prověřovat jejich majetek a tvrději trestat nedodržení pravidel (Corriere d'Italia, Euronews PL).

Druhá páka míří na absence. Telefonické neschopenky, které zaměstnancům umožňují získat potvrzení od lékaře po konzultaci na dálku místo osobní návštěvy, mají skončit (DW). Vláda zároveň počítá s posunem důchodového věku nad 67 let.

Třetí změna se týká pracovního práva. Firmy mají snáze prodlužovat smlouvy na dobu určitou a ochrana před propuštěním má oslabit (Il Fatto Quotidiano, Al Jazeera). Nabídku doplňují daňové úlevy pro střední příjmy, financované vyšším zdaněním nejbohatších.

Podle jednoho tržního odhadu by reformy mohly zvednout dlouhodobé tempo růstu Německa zhruba z 0,4 % na 0,7 % (Biz Chosun). To není málo, ale ani proměna modelu. Číslo zatím nepotvrdila žádná nezávislá instituce.

Pracovní disciplína investiční mezeru nezaplní

Za reformami stojí učebnicová nabídková ekonomie: když stát odstraní překážky na straně výroby, růst se dostaví. Německý trh práce ale nevypadá jako ekonomika, které zjevně chybějí dostupní pracovníci. V květnu 2026 zaměstnanost meziročně klesla o 0,4 % (Destatis). Firmy tedy spíše propouštějí, než aby zoufale hledaly lidi.

Německo skutečně trpí nedostatkem pracovníků v péči, stavebnictví a řemeslech. Tyto mezery ale souvisejí hlavně s úzkými místy ve vzdělávání a s demografií, nikoli s příliš štědrými dávkami. Podstatnější problém leží jinde: podle BNP Paribas Economic Research rostly reálné firemní výdaje na výzkum a vývoj mezi lety 2020 a 2024 ve Spojených státech výrazně rychleji než v EU. Evropské zpomalení produktivity po covidu podle této analýzy odráží hlavně nedostatečné investice do technologií, ne pohodlný sociální systém (BNP Paribas).

Přísnější dávky samy o sobě nevytvoří lepší software, rychlejší stavební řízení ani levnější elektřinu. Pokud ekonomiku brzdí drahá energie, mezery v infrastruktuře a pomalá digitalizace, větší tlak na lidi bez práce vytváří napětí, ne nutně vyšší výkon.

Kdo získá, kdo ztratí

Nejpřímější zisk čeká zaměstnavatele v odvětvích náročných na práci: nižší náklady na absence, širší okruh uchazečů a snazší krátkodobé najímání (Finance Yahoo). Domácnosti se středními příjmy mohou získat na daňových úlevách, ale seriózní odhad čistého dopadu po započtení daní a dávek zatím zveřejněn nebyl.

Poražení jsou konkrétnější: příjemci dávek, na něž dopadnou tvrdší sankce, zaměstnanci s chronickými potížemi, kteří využívali telefonické konzultace, starší pracovníci, jimž se vzdaluje odchod do důchodu, a lidé na dočasných smlouvách, kteří ponesou více nejistoty (Aktuálně.cz). Existuje i makroekonomické riziko: pokud se dávky omezí ve chvíli, kdy je růst křehký, může slabší spotřeba domácností umazat část přínosu z vyšší nabídky práce.

Na co čekají sousedé Německa

Německo je největší ekonomikou eurozóny. Polské subdodavatele napojené na německý průmysl proto méně zajímá rétorika o dávkách a více to, zda se reformy promění ve skutečné investiční zakázky (Interia, Rzeczpospolita). Italští komentátoři upozornili na ironii: pokud Berlín sám kombinuje sociální disciplínu se státem podporovanou strategií pro automobilový průmysl a čipy, hůře se mu v Bruselu bude kázat o rozpočtové zdrženlivosti (Corriere).

Merz teď musí ukázat, že balík přinese investice, nejen přísnější pravidla. Němečtí sousedé, jejichž továrny závisejí na německých objednávkách, ten rozdíl poznají dříve než statistiky v titulcích.