Merz zrušil evropskou stíhačku za €100 billion

Partnerství, které mělo ukázat, že se Evropa dokáže vyzbrojit sama, se tento týden rozpadlo. Spolkový kancléř Friedrich Merz po devíti letech ukončil francouzsko-německo-španělský program FCAS. Výsledek: zhruba 4 mld. EUR utracených peněz, žádný létající prototyp a konec nejambicióznějšího obranného projektu na kontinentu. Dassault Aviation a Airbus se nedokázaly dohodnout, kdo bude mít hlavní slovo (aviospace.org, Euronews).

FCAS, tedy Future Combat Air System, odstartoval v roce 2017. Měl přinést stíhačku šesté generace, ozbrojené drony a takzvaný „bojový cloud“, který by je propojil do jedné síťové architektury bojiště. Odhadované náklady za celý životní cyklus činily 100 mld. EUR. Základní myšlenka byla jednoduchá: dvě největší ekonomiky EU si postaví vlastní zbraně bez závislosti na Spojených státech. Místo toho strávily téměř dekádu sporem o patenty, data a budoucí příjmy.

Jak průmyslová ega potopila strategickou vizi

Šéf Dassaultu Éric Trappier požadoval zhruba 80% kontrolu nad projektem a odmítal sdílet citlivá data s Airbusem, přestože původní dohoda dávala každému ze tří partnerů, tedy Francii, Německu a Španělsku, třetinový podíl (Euronews, EFE). Bezpečnostní analytik Frank Sauer to shrnul přímo: „Nakonec projekt stíhačky torpédoval Éric Trappier“ (n-tv.de).

Za firemním sporem ležel hlubší strategický rozpor. Francie potřebovala letoun schopný nést jaderné zbraně a operovat z letadlové lodě. Německo nikoli. V praxi jde o dvě odlišné vojenské doktríny, které se do jednoho stroje skládají jen obtížně. Merz smysl projektu zpochybňoval už v únoru, kdy tvrdil, že důležitější než pilotované letouny budou drony. Když se začátkem června pokusil o poslední rozhovor s Trappierem, podle Le Grand Continent to „nedopadlo dobře“ (Le Grand Continent).

Tři koleje místo jedné

Evropa se teď vrací přesně k roztříštěnosti, které měly společné obranné nástroje zabránit.

Francie bude pod výhradním vedením Dassaultu rozvíjet modernizaci Rafale F5 a bojový dron (Dassault Aviation). Německý Airbus během několika hodin představil „Team Gen 6“, tedy skupinu osmi firem navrhujících novou stíhačku pod německým průmyslovým vedením, pravděpodobně se švédským Saabem (Spiegel, Zeit).

Nejrealističtější německá záložní možnost, vstup do GCAP, britsko-italsko-japonského programu stíhačky šesté generace, sama stojí na nejistém základě. Překlenovací kontrakt za 686 mil. GBP vyprší 30. června a Londýn dosud nezveřejnil plán obranných výdajů, který by otevřel dlouhodobé financování. BAE Systems varoval, že bez navazující smlouvy bude muset přeřadit více než 4 000 inženýrů (National Security Journal). Německá hlavní alternativa k vlastnímu vývoji tak nemusí přežít ani léto.

Kdo platí a kdo jen pokrčí rameny

Evropská komise dopady mírnila. Její mluvčí Thomas Reignier trval na tom, že agenda přezbrojení „zůstává velmi živá“, a jako důkaz uváděl SAFE, plánovaný unijní úvěrový nástroj na obranu v objemu 150 mld. EUR (El Español). Představa Komise stojí na tom, že Brusel levnými půjčkami přiměje firmy ke spolupráci přes hranice, do níž by se samy nepustily. FCAS právě ukázal hranice této logiky: peníze nezacelily nedůvěru mezi Dassaultem a Airbusem a SAFE zatím nenabízí mechanismus, který by opakování stejného sporu zabránil.

Belgický premiér Bart De Wever označil rozpad za „naprostou hloupost“ taženou francouzsko-německou „arogancí“ (n-tv.de). Polsko zprávu přijalo spíše jako potvrzení své cesty: jeho první F-35 v květnu přistály na základně Łask, což Varšava může číst jako důkaz, že nákup americké techniky funguje lépe než evropské stavění od nuly (rp.pl).

Nejnevyváženější ránu dostalo Španělsko. Indra, španělský národní koordinátor FCAS, den před formálním oznámením ztratila na madridské burze 4,2 % (Cinco Días). Ministryně obrany Margarita Robles obvinila průmysl, že „stavěl své zájmy nad evropskou bezpečnost“. Španělsko ale do programu vstoupilo jako slabší partner a mělo jen omezenou možnost francouzsko-německému rozpadu zabránit (Europapress).

Jeden fragment přežívá: bojový cloud, tedy síťová architektura propojující letouny, drony a senzory. Obě vlády potvrdily, že v něm budou pokračovat. O řízení projektu se má rozhodnout na francouzsko-německé ministerské radě 17. července (Tagesschau). Smlouvy ani finanční rámec zatím neexistují.

Souběžný program MGCS, francouzsko-německý tank nové generace, mezitím nashromáždil vlastní dekádu zpoždění a také nemá žádný prototyp (Le Grand Continent). Německo si teď musí vybrat mezi Team Gen 6, pozdním vstupem do GCAP, nebo nákupem dalších amerických F-35 jako dočasným řešením (Defense News). Ani jedna z těchto cest nepřinese Evropě stíhačku šesté generace před padesátými lety.