Merz váže rozpočet EU na financování Ukrajiny

Při vyjednávání o příštím dlouhodobém rozpočtu EU postavil německý kancléř Friedrich Merz financování Ukrajiny před jeho schválení. Unijním lídrům řekl, že rozpočet nebude možné dohodnout, dokud každý členský stát „bez výjimky“ nepřispěje spravedlivým dílem na potřeby Ukrajiny v roce 2027 (Financial Times, F.A.Z.). Zatím nic nevetoval. Protože ale rozpočet musí schválit všechny vlády, může Německo svůj souhlas využít jako páku. Státy, které se zdráhají přijmout nové půjčky pro Ukrajinu, už na Merzovu podmínku reagují.

Dopis poslal předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi, který předsedá summitům unijních lídrů. Na tiskové konferenci 10. listopadu Merz řekl, že dohoda o financování Ukrajiny je podmínkou pro uzavření rozpočtu. Odmítl také opakovat podobu současné půjčky pro Ukrajinu: připojilo se k ní 24 vlád, zatímco tři zůstaly stranou (přepis německé vlády). První ohlas dopisu jsme popsali včera (To Brief).

Kolik peněz je skutečně ve hře

Ve hře jsou dva finanční balíky, které se snadno zaměňují. První už existuje: půjčka až 90 miliard EUR na roky 2026 a 2027, zakotvená v právu EU (EUR-Lex). Podílelo se na ní 24 vlád. Ukazuje to, že EU může Ukrajinu financovat i bez účasti všech států (Rada EU).

Druhý balík je předmětem sporu. Ukrajina potřebuje nad rámec dosavadních plánů přibližně 70 miliard EUR (European Pravda). Právě tento schodek je bezprostředně ve hře. Komisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis řekl, že EU zvažuje, zda by se nepodílela zhruba 45 miliardami EUR. Evropská komise, výkonný orgán EU, zatím žádné možnosti nepředložila.

Příští rozpočet tuto mezeru včas nezaplní. Zvláštní rezerva pro Ukrajinu v něm začne fungovat až v roce 2028 (EUR-Lex).

Kdo může koho zablokovat

Příští dlouhodobý rozpočet, který stanoví limity výdajů EU na roky 2028 až 2034, musí schválit všechny vlády (EUR-Lex). Dohodu tak může zdržet Německo stejně jako kterýkoli jiný stát. Případný pat by chod EU nezastavil: podle smlouvy by do uzavření dohody dál platily limity výdajů z posledního roku předchozího rozpočtu.

Slovenský premiér Robert Fico využil toho, že stejnou páku mají všechny státy. Merzův postup označil za „vydírání“ a řekl, že pokud Německo zablokuje rozpočet, aby všechny přimělo k půjčce pro Ukrajinu, Slovensko ho zablokuje také (TASR). Fico svou hrozbu podmínil tím, že jako první zakročí Berlín. Zatím ale žádná strana veto neuplatnila.

Bulharský prezident Rumen Radev zvolil opačný přístup. Odmítl nové půjčky, zároveň však řekl, že Bulharsko nebude bránit ostatním státům v postupu (Bulharský národní rozhlas). Připomněl pomoc, kterou Sofie už poskytuje dodávkami elektřiny a podporou ukrajinských rodin.

Česko a Maďarsko stojí mezi těmito postoji. Český premiér Andrej Babiš podpořil dlouhodobou pomoc EU Ukrajině, odmítl však podmiňovat dohodu o rozpočtu předchozí dohodou o Ukrajině (česká vláda). Maďarský Péter Magyar při setkání s Merzem v Berlíně souhlasil s humanitární pomocí, odmítl ale nové zadlužení Maďarska nebo státní záruky (HVG). Ani jeden z nich nevyhrožoval vetem a ani jeden se nezavázal přispět.

Pochybnosti zaznívají i od spojenců Ukrajiny. Náměstek polského ministra pro evropské záležitosti Ignacy Niemczycki varoval, že spojení obou jednání může dohodu ztížit (Euronews Polska). Varšava chce, aby Ukrajina dostala peníze. Pochybuje však, že podmínění rozpočtu dohodou o Ukrajině k tomuto cíli povede rychleji.

Costa se snaží obě jednání oddělit. Na 13. listopadu v Dublinu připustil širší debatu o Ukrajině, podrobné rozhovory o financování ale přesunul na mimořádný summit 26. a 27. listopadu (Euronews, Rada EU).

Co Merz může a nemůže prosadit

Merz může příští rozpočet EU zdržovat tak dlouho, jak dlouho bude ochoten nést politické náklady. Ostatní vlády o této páce vědí. Sama o sobě ale nedonutí každý stát, aby přistoupil na půjčku. Dosavadní půjčka ve výši 90 miliard EUR ukazuje, že unijní právo umožňuje půjčit Ukrajině i skupině ochotných států, zatímco ostatní zůstanou stranou. Merzův požadavek na účast každé země je tedy politický, nikoli právní.

Obě strany zároveň narážejí na jednu nejistotu. Dokud Evropská komise nepředloží plán, jak zajistit dodatečné peníze na rok 2027, žádná vláda neví, kolik by ji „spravedlivý díl“ stál. Skutečné vyjednávání začne teprve potom. Merz už ale předem stanovil cenu za odmítnutí dohody.