Blokáda námořní dopravy na Blízkém východě ohrožuje německé automobilky, zásoby maziv docházejí

V německých automobilkách mohou být na lince připravené motory, karoserie i baterie. Bez jedné méně viditelné položky ale hotové auto z továrny neodjede: syntetického motorového oleje. Evropa brala 72 % základových olejů skupiny III z rafinerií v Perském zálivu, které jsou dnes mimo provoz nebo za blokádou (Focus). Právě z těchto specializovaných maziv se vyrábějí oleje, které se lijí do každého nového auta před předáním. Podle Argus Media by evropské zásoby mohly dojít už na začátku června (Motorcycles News).

Hormuzský průliv je už více než dva měsíce fakticky uzavřený. Bezprostřední problém přitom není surová ropa. Německo získává z Blízkého východu jen 6 % své ropy (Bundesregierung). Slabé místo leží jinde: v rafinovaných a specializovaných produktech, jako jsou základové oleje pro maziva, močovina pro hnojiva nebo síra pro chemickou výrobu. Tyto komodity nemají rychlou náhradu a přes Hormuz proudí téměř výhradně. Dopad se proto šíří z výrobních hal přes ceny hnojiv až k potravinám a nakonec i do rozhodování Evropské centrální banky.

Úzká místa, na kterých záleží

Cena ropy Brent byla 15. května na 109 dolarech za barel (MarketScreener), zhruba o 45 % výše než před krizí. Itálie ale ukazuje, proč samotná ropa nevysvětluje celý problém: z Perského zálivu dováží jen 10 % surové ropy, ale 25 % rafinovaných produktů přichází právě přes tamní vody (Corriere della Sera, Banca d'Italia). Právě rozdíl mezi závislostí na ropě a závislostí na hotových produktech ukazuje, kde se tlak soustředí.

Evropské ceny močoviny, základní dusíkaté suroviny pro hnojiva, během několika týdnů vyskočily z 380 na 1 000 eur za tunu (Confagricoltura via Open.Online). V Polsku dnes tuna močoviny stojí tolik jako 3,5 tuny pšenice, tedy dvojnásobek loňského poměru (Agroprofil). Německé automobilky mezitím hledají jiné zdroje maziv; pokud je nenajdou, hrozí zkrácená práce a zastavení linek (Kettner Edelmetalle). Institut ifo uvádí, že v dubnu mělo 13,8 % německých průmyslových firem potíže se zásobováním, více než dvojnásobek lednové hodnoty (n-tv).

Kdo platí a jak nerovnoměrně

Celková inflace v eurozóně v dubnu dosáhla 3,0 %. Hlavním zdrojem byly energie, jejichž ceny meziročně vzrostly o 10,9 % (Eurostat). Jádrová inflace, tedy ceny očištěné o energie a potraviny, zůstává na 2,2 %. Šok se tak zatím naplno nepřelil do mezd a služeb.

Mezi státy jsou rozdíly značné. Rumunsko čelí inflaci nad 10 %. Italské spotřebitelské organizace odhadují, že domácnosti letos kvůli dražším energiím a potravinám zaplatí navíc 926 až 1 225 eur (Adnkronos). V Polsku je nafta téměř o 60 % dražší než loni (Money.pl) a pohonné hmoty už tvoří 45 až 50 % provozních nákladů dopravních firem (Visline). Nejvíce trpí země, které spojují tři slabiny: vysokou závislost na dovozu fosilních paliv, nízké daně z pohonných hmot, takže zdražení rychle dopadá na spotřebitele, a slabší měny, které zdražují komodity obchodované v dolarech.

Past pro ECB

Evropská centrální banka v dubnu ponechala depozitní sazbu na 2,00 %, Christine Lagardeová ale novinářům řekla, že se „rozsáhle“ debatovalo i o možném zvýšení (ECB). Průzkum Bloombergu nyní počítá se dvěma zvýšeními po 25 bazických bodech v červnu a září (Bloomberg). Prezident Bundesbanky Joachim Nagel tlačí otevřeně: „Nikdo nechce zvyšovat sazby, když je růst slabý. Naším mandátem je ale cenová stabilita“ (Finanznachrichten).

Vyšší sazby ropu nezlevní. Zpomalí ale ekonomiku, která už je pod tlakem. Nepříznivý scénář italské centrální banky počítá při delším konfliktu s inflací v eurozóně na 4,5 % a růstem -0,5 % (Banca d'Italia). Světová banka mluví o „největším narušení dodávek v historii světového ropného trhu“ (World Bank).

FAO varuje, že skokové zdražení hnojiv se do sklizní propisuje se zpožděním šesti až devíti měsíců (Open.Online). Dopad na pšenici a kukuřici tak přijde mezi srpnem 2026 a únorem 2027. Fyzická infrastruktura rychlou úlevu nenabízí: obchvatný ropovod Spojených arabských emirátů nepřidá další kapacitu dříve než v roce 2027 (CNBC). Evropské strategické zásoby na 90 dní poskytují polštář, ale ten se ztenčuje, nikoli doplňuje. Jak píše Chatham House, „hormuzský inflační šok teprve začíná“ (Chatham House). Červnové rozhodnutí ECB proto ukáže, kterou bolest evropští tvůrci politiky zvolí: delší inflaci, nebo vlastní zpomalení růstu přidané k vnějšímu šoku.