Moskevský útok odhalil nedostatek interceptorů v Evropě

V noci z 19. na 20. září podnikla Ukrajina dosud největší dálkovou dronovou operaci proti Rusku. Zasáhla Moskvu a více než deset dalších regionů. Ruští představitelé útok označili za největší, jaký kdy mířil na hlavní město (ABC News, NPR). V rafinerii Kapotňa, vzdálené přibližně 15 kilometrů od Kremlu, vypukly požáry. Na čas se uzavřela čtyři moskevská letiště. Po zásahu bytového domu v Moskevské oblasti zemřeli dva lidé a zhruba 400 obyvatel muselo opustit své domovy (The Irish Times).

Operace ukázala, že Ukrajina dokáže vlastními zbraněmi zasahovat cíle hluboko na ruském území. Nejpůsobivější tvrzení, které se po náletu rozšířilo — že do moskevské protivzdušné obrany pronikla balistická střela — však zatím nemá oporu v důkazech. Ověřené škody ukazují na jiný problém, který Evropa dosud nevyřešila: na rozdíl mezi počtem protiletadlových střel, které dokáže vyrábět, a počtem útoků, jimž bude muset Ukrajina čelit před zimou.

Co je doloženo a co se šíří bez důkazů

Moskevský starosta Sergej Sobjanin uvedl, že při přiblížení k hlavnímu městu bylo zničeno 450 dronů. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že po celé zemi zachytilo 1 110 dronů. Čísla se týkají různých míst a časových úseků a žádná z nich nebyla nezávisle ověřena (ABC News, NPR). Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjmenoval deset typů zbraní použitých při operaci, včetně dronů a střel domácí výroby. Neuvedl však, která zbraň zasáhla který cíl (Los Angeles Times).

Ukrajinský generální štáb oznámil zásahy konkrétních výrobních jednotek rafinerie Kapotňa. Provozovatel se k nim dosud nevyjádřil, takže rozsah případného omezení výroby není znám.

Tvrzení o balistické střele se objevilo ve chvíli, kdy začala některá média předbíhat dostupné důkazy. Zmínku Volodymyra Zelenského o systému „Pelican“ vyložily některé sekundární zdroje jako odkaz na balistickou střelu krátkého doletu FP-7 od společnosti Fire Point a spojily ji s útokem na Moskvu. Podle Charter97 má FP-7 uváděný dolet přibližně 200 až 350 kilometrů, což nestačí na zhruba 500 kilometrů mezi územím kontrolovaným Ukrajinou a ruským hlavním městem. Zásah Moskvy balistickou střelou nepotvrdily ani geolokalizované trosky, satelitní snímky nebo oficiální vyjádření ukrajinské strany. Ověřené důkazy tedy potvrzují rozsáhlý dronový útok, nikoli úspěšný zásah Moskvy balistickou střelou.

Skutečným problémem je nedostatek evropských protiletadlových střel

Pro Evropu je nálet důležitý méně jako důkaz ukrajinských útočných schopností než jako připomínka slabin evropské obrany. Německo dodalo Ukrajině tři kompletní systémy protivzdušné obrany Patriot a další odpalovací zařízení. Ministr obrany Boris Pistorius však další dodávky podmínil rychlou náhradou ze Spojených států, aby zůstalo zachováno pokrytí NATO (Bundesregierung, Deutschlandfunk). Německo a jeho spojenci společně dodali přibližně 35 střel pro systém Patriot — zhruba tolik, kolik může spotřebovat jediný masivní útok (Tagesschau).

Francie a Itálie přislíbily baterie SAMP/T, tedy společně vyvinutý systém protivzdušné obrany, a protiletadlové střely Aster. Výrobce MBDA ale i po urychlení výroby stále potřebuje na jednu objednávku méně než 18 měsíců (MBDA). Výroba pokročilých protiletadlových střel trvá roky. Útočné drony lze vyrobit během několika týdnů.

Tento rozdíl vysvětluje, proč se výroba v Německu posouvá k levnějším systémům. U Mnichova zahájily společnost Auterion a ukrajinský partner Airlogix začátkem tohoto měsíce sériovou výrobu více než 5 000 bojových dronů. Zakázka má hodnotu přibližně 300 mil. EUR (Die Zeit). Výroba začala 3. září. Není známo, zda se některé z těchto dronů dostaly na Ukrajinu včas pro útok na Moskvu. Dostupné informace také neuvádějí, kdo zakázku zadal nebo financoval, kromě obou zúčastněných firem.

Co prověří zima

Rusko nemusí opakovat ukrajinské údery, aby způsobilo větší škody. Institut pro studium války (ISW) zaznamenal jen na začátku září smíšené salvy čítající 108 a 149 dronů a střel (ISW). Při útocích na ukrajinskou energetiku se Rusko podle dostupných informací zaměřilo na menší elektrické rozvodny, které se hůře chrání (OSW). Ukrajina může prostřednictvím synchronizované sítě propojující ji se sousedními evropskými zeměmi dovážet přibližně 2,1 GW elektřiny. Dovoz však nenahradí zničené výrobní kapacity (Green Deal Ukraina).

Ukrajina ukázala, že dokáže připravit rozsáhlý útok kombinující několik typů zbraní a zasáhnout bráněné cíle hluboko v Rusku. Pro Evropu je praktickým problémem opačný nepoměr: mezi počtem protiletadlových střel, které dokáže dodat, a počtem útoků, jimž bude Ukrajina v nadcházejících měsících čelit.