Silám NATO chybí obrana, neidentifikované drony pronikly do šesti členských států Aliance

Během dvou květnových týdnů roku 2026 pronikly drony na území nejméně šesti členských států NATO, zřítily se tam nebo jím proletěly. Ukrajinský námořní dron s výbušninami skončil v jeskyni v Řecku. Ruské útočné drony zasáhly cíle 50 kilometrů od slovenské hranice. Finsko během 48 hodin dvakrát vyslalo stíhačky kvůli zvukům neidentifikovaných dronů. Evropská protivzdušná obrana vznikala hlavně proti letadlům a raketám. Pro levné bezpilotní prostředky v ní zůstává mezera, kterou současné právo ani vojenská doktrína neumějí rychle zavřít.

Co ukázalo cvičení Aurora 26

Nejostřejší varování přišlo zevnitř Aliance. Během cvičení Aurora 26 na Gotlandu, které se konalo od 27. dubna do 13. května a účastnilo se ho zhruba 18 tisíc vojáků ze 13 zemí, byly švédské jednotky záměrně nasazeny bez protidronového vybavení. Cílem bylo ověřit, jak zranitelné skutečně jsou. Výsledek shrnul čtyřiadvacetiletý ukrajinský pilot FPV dronů s volacím znakem „Tarik“: „Cvičení zastavili třikrát, aby vojáci zjistili, co mají dělat lépe. Kdyby to ale bylo doopravdy, všichni by byli mrtví“ (TV4, Omni).

Švédský vrchní velitel Michael Claesson mluvil podobně přímo: „Všechny západní armády se musejí velmi rychle naučit vést operace s drony i proti dronům. Nejrychlejší cesta je poslouchat Ukrajince“ (United24 Media). Americký brigádní generál Curtis King mezeru potvrdil slovy: „Ještě tam nejsme“ (AviacionLine).

Cvičení ukázalo problém závažnější než jednotlivé narušení hranic. Pozemním silám NATO chybí doktrína, detekční systémy i vycvičení operátoři pro bojiště, na kterém levné drony patří k hlavním prostředkům zabíjení.

Právní zeď na hranici

Ruské dronové údery na Užhorod na západní Ukrajině dopadly 13. května do vzdálenosti 50 kilometrů od Slovenska. Slovensko na ně reagovalo uzavřením všech hraničních přechodů s Ukrajinou (Topky.sk).

Vedle vojenské slabiny se tím otevřel i právní problém. Prezident Peter Pellegrini žádal rychlou změnu zákona, která by slovenské armádě umožnila sestřelovat drony i v době míru. Současná úprava jí to mimo vyhlášený válečný stav neumožňuje (TA3). Podobné omezení má většina členských států NATO. Rumunsko sice v roce 2025 přijalo pravomoc sestřelovat drony i v míru, zákon však zatím neprošel reálnou zkouškou a alianční rámec neexistuje.

Ve Finsku spustil zvuk dronu nad obcí Lemi, asi 30 kilometrů od ruské hranice, v noci na 17. května pátrání vrtulníkem. Stalo se to jen 48 hodin poté, co letiště Helsinky-Vantaa zastavilo provoz kvůli jiné dronové hrozbě. Ani v jednom případě se dron nenašel, ministerstvo obrany ale potvrdilo „zesílený dohled“ podél východní hranice (Yle).

V Řecku našli 7. května rybáři v jeskyni u Lefkady ozbrojený ukrajinský námořní dron typu Magura. Nesl výbušniny a komunikační systém Starlink. Ministr obrany Nikos Dendias jej veřejně označil za ukrajinský a požadoval vysvětlení od Kyjeva. Ukrajina odpovědnost veřejně odmítla, podle zpravodajství Sky Greece ji však v neveřejné diplomatické komunikaci připustila (The Toc, Capital.gr).

Riziko určení původu

Hlavní riziko eskalace leží v atribuci, tedy v určení, komu incident skutečně přičíst. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil narušení baltského vzdušného prostoru za důsledek „ruského elektronického boje, který záměrně odklání ukrajinské drony“ (RBC Ukraine). Rozdíl mezi rušením GPS, tedy prokazatelnou ruskou schopností způsobující rozsáhlé výpadky navigace, a cíleným naváděním dronů k objektům NATO je zásadní. První vytváří zónu, v níž navigace nefunguje. Druhé by znamenalo nepřátelský akt proti území Aliance.

Právě tato hranice rozhoduje, zda incidenty s drony zůstanou na úrovni článku 4 Severoatlantické smlouvy, který umožňuje členskému státu požádat o konzultace, nebo se začnou blížit článku 5 o kolektivní obraně. Simulace think-tanku CEPA z dubna 2026 dospěla k závěru, že aktivace článku 5 je u hybridních dronových incidentů politicky málo pravděpodobná, zatímco konzultace podle článku 4 dávají smysl (CEPA). V Lotyšsku už kvůli selhání při zachycení dronu, který zasáhl palivový sklad v Rēzekne, padla vláda (Defense News).

Rumunsko s Ukrajinou mezitím vyjednávají dvoustranný protidronový štít, který má zahrnovat společnou továrnu na drony i předání ukrajinského know-how. Dohoda má být dokončena do srpna (Economica.net). Nová maďarská vláda strany Tisza si po útocích na Zakarpatsko předvolala ruského velvyslance, což vláda Viktora Orbána za čtyři roky neudělala ani jednou (Telex). Zatím jde o dvoustranné reakce, improvizované stát od státu. Alianční protidronová doktrína ani společný právní rámec je nenahrazují. Dokud na ně členské země čekají, píší si vlastní pravidla pro hrozbu, která hranice příliš nebere v úvahu.