NATO mění obranu Baltu

Baltské státy se od roku 2004 opírají o model, který v době míru dával smysl: alianční stíhačky na základnách v Litvě a Estonsku startovaly ve chvíli, kdy se u hranic objevilo ruské letadlo bez zapnutého odpovídače, vizuálně ho identifikovaly a doprovodily pryč. Na letošním summitu NATO aliance tuto misi překlasifikovala z hlídkování vzdušného prostoru na protivzdušnou obranu (LRT). Německý kancléř Friedrich Merz to označil za milník vyvolaný ruskými provokacemi (Bundesregierung). U takových milníků je ale rozhodující, co se změní na zemi a ve vzduchu, ne jak se o nich mluví na summitu.

Co stará mise uměla a neuměla

Litva, Lotyšsko ani Estonsko nemají vlastní bojové letectvo. O ochranu jejich vzdušného prostoru se proto starají spojenci, kteří se v Pobaltí střídají ve čtyřměsíčních rotacích. NATO tuto činnost dosud popisovalo jako air policing: odhalit letoun, vyslat stíhačku, vizuálně ho identifikovat a doprovodit (NATO). Pro ruský vojenský letoun tento postup stačí. U nízko letícího dronu nebo přilétající střely s plochou dráhou letu je pohled pilota pozdě a málo.

Protivzdušná obrana v aliančním systému integrované protivzdušné a protiraketové obrany řeší právě tento těžší problém: propojuje velitelská centra, senzory, stíhačky a pozemní prostředky tak, aby dokázaly drony, střely i letadla nejen zachytit, ale také zničit (NATO IAMD). Rozdíl mezi oběma režimy se v praxi měří v sekundách, během nichž musí někdo rozhodnout.

V květnu sestřelil rumunský F-16 nasazený v baltské rotaci dron v estonském vzdušném prostoru. Šlo o první sestřel v rámci této mise za více než dvě desetiletí (Romania Insider, defence-industry.eu). O několik dní později tři baltské prezidentské kanceláře společně požádaly o povýšení mise na protivzdušnou obranu. NATO nevysvětlilo, zda sestřel proběhl podle nově nastavených pravidel, nebo na základě jednorázového povolení. Událost ale ukázala hlavní napětí: mise navržená k doprovodu letadel dostala úkol bojovat s drony.

Odkud by přišel rozkaz

Bývalý velitel estonského letectva Jaak Tarien řekl stanici ERR, že praktickým přínosem změny má být jasnější řetězec velení v době míru: kdo hrozbu vidí, kdo ji vyhodnotí a kdo dá rozkaz ke střelbě (ERR). Tento řetězec vede přes CAOC Uedem, severní alianční středisko vzdušných operací v Německu, které řídí spojeneckou aktivitu ve vzduchu od Arktidy po Alpy (CAOC Uedem).

V praxi to znamená jednoduchý, ale časově tvrdý scénář. Baltský radarový operátor zachytí neznámý dron. Stopu předá Uedemu. Důstojník v operačním centru musí vědět, zda má předem dané oprávnění nařídit zničení cíle. Ve starém režimu hlídkování byla odpověď v zásadě pořád stejná: pošlete stíhačky a podívejte se. Protivzdušná obrana vyžaduje rychlejší rozhodnutí.

Aliance už části této architektury cvičí. V červnu spolu při manévrech v Baltském i Černém moři operovaly stíhačky, pozemní prostředky protivzdušné obrany a alianční vzdušné radary (IRIA, defence-industry.eu). Plánovaný nákup letounů včasného varování Saab GlobalEye míří právě na nízko letící hrozby, které pozemní radary zachycují obtížně (GP). Jednotlivé prvky tedy existují. Otevřenou otázkou zůstává, zda budou fungovat podle stálého oprávnění, nebo dál podle improvizovaných povolení.

Co NATO zatím neukázalo

Žádný z konzultovaných zdrojů nepotvrdil změny, které by novému označení daly skutečný obsah: nová pravidla nasazení v době míru, konec požadavku na vizuální identifikaci, trvalé rozmístění pozemní protivzdušné obrany v Pobaltí nebo předem delegovanou pravomoc, aby důstojník CAOC mohl nařídit sestřel bez telefonátu do národní metropole. Tarien upozornil, že citlivé detaily pravděpodobně zůstanou utajené. U pravidel nasazení je to pochopitelné. U otázky, zda jsou v Pobaltí skutečně rozmístěny baterie protivzdušné obrany, už méně.

Ruské dronové lety nad spojeneckým územím míří právě do této mezery. Zpráva IISS je popsala jako průzkum bojem, který testuje, jak dlouho NATO potřebuje k přechodu od zachycení cíle k rozhodnutí střílet (Forsal). Polská obranná debata dochází ze strany výzbroje ke stejnému závěru: rychlejší rozhodování nemá velkou cenu bez baterií, senzorů a munice, které rozhodnutí dokážou provést (Defence24).

Politické povýšení mise už NATO provedlo. Květnový rumunský sestřel ukázal, že starý model se v praxi začal rozpadat. CAOC Uedem a spojenecké vlády, které do Pobaltí posílají letadla a baterie, teď musí dodat operační důkaz: rozmístěné systémy tam, kde je lze ukázat, stálá pravidla tam, kde jsou nutná, a doktrínu, která nečeká, až pilot vyřeší problém střely vlastním zrakem.