Kmen Bundibugyo obchází 3,5 milionu vakcín

Více než 1 000 podezřelých nákaz. Přes 240 úmrtí. Oblast aktivního ozbrojeného konfliktu, kam se zdravotníci dostávají jen obtížně. A žádná schválená vakcína proti viru, který epidemii vyvolává. Ohnisko ve východním Kongu ukazuje slabé místo, které deset let příprav na ebolu neodstranilo: všechny vakcíny a léčby ve světových zásobách míří na jiný druh viru, než jaký se teď šíří.

Klíč vyřezaný pro jiný zámek

Virus, který koluje v provincii Ituri v Demokratické republice Kongo, patří k druhu Bundibugyo. Ten byl poprvé popsán v Ugandě v roce 2007. Od té doby se objevil jen dvakrát, vždy v menších epidemiích, které mimo region téměř nezaznamenaly pozornost. Právě vzácnost je dnes problém. Každá vakcína proti ebole vyvinutá po ničivé západoafrické epidemii z roku 2014 cílí na druh Zaire.

Vakcíny fungují tak, že imunitní systém naučí rozpoznat konkrétní bílkovinu na povrchu viru, takzvaný glykoprotein. Ervebo od společnosti Merck, vakcína, která pomohla zastavit nedávné epidemie způsobené druhem Zaire, učí tělo rozpoznat právě jeho glykoprotein. U Bundibugya se tato část viru v genetické sekvenci liší zhruba o 30 procent. To stačí k tomu, aby byla imunitní odpověď nespolehlivá: klíč je vyřezaný pro jiný zámek.

Světová zdravotnická organizace svolala na konci května experty a dospěla k závěru, že důkazy o křížové ochraně jsou „velmi omezené a nedostatečné“. Malá studie na primátech ukázala po podání vakcíny proti druhu Zaire částečné přežití, všechna očkovaná zvířata ale přesto onemocněla. U schválených protilátkových léčiv Inmazeb a Ebanga se podobně neočekává, že budou účinná. V globálních zásobách je přes 3,5 milionu dávek Erveba, všechny však byly navrženy proti patogenu, který nyní nekoluje.

Rychlejší než reakce

WHO vyhlásila epidemii za stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu 17. května, jen dva dny poté, co ji oficiálně oznámila vláda DRK. Taková rychlost není běžná. Odráží hlavně to, jak daleko se virus stihl rozšířit, než ho laboratoře zachytily. V době, kdy testy potvrdily Bundibugyo, už byl počet případů vysoký. Na začátku června bylo laboratorně potvrzeno zhruba 282 případů a 42 úmrtí, zatímco podezřelých nákaz bylo více než 1 000.

Ozbrojený konflikt každou část reakce komplikuje. Povstalecké hnutí M23 ovládá města v sousedních provinciích včetně Gomy, města s více než milionem obyvatel u hranic s Rwandou. Bojovníci ADF zabili v Beni sedm lidí, tedy v oblasti, kterou epidemie rovněž zasáhla. Stovky diagnostických vzorků stále čekají na vyšetření. Uganda potvrdila devět případů a uzavřela hranici.

Ve zrychleném režimu se nyní připravují dva kandidáti na vakcínu. Oxfordská platforma ChAdOx1, upravená z technologie vakcíny AstraZeneca proti covidu, by mohla dodat dávky pro klinické zkoušky za dva až tři měsíce. Druhý kandidát od organizace IAVI, který využívá neškodný virus hospodářských zvířat jako nosič pro bílkoviny Bundibugya, potřebuje sedm až devět měsíců. Ani jeden se dosud netestoval u lidí. Gavi slíbila 50 milionů dolarů na urychlení výroby, jakmile budou k dispozici data o účinnosti.

Co Evropa zjistila, že neumí

Na území EU se dostal jeden potvrzený případ eboly: americký zdravotník, kterého 20. května přijala berlínská nemocnice Charité. Italská chirurgyně Lékařů bez hranic evakuovaná do římského institutu Spallanzani měla test negativní. Dva podezřelé případy v Brazílii se ukázaly jako meningitida a malárie. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí hodnotí riziko pro obyvatele Evropy jako velmi nízké.

V Evropě se epidemie pravděpodobně šířit nebude. Přesto odhalila nepříjemnou mezeru v evropské zdravotní architektuře po covidu. Úřad HERA, který vznikl proto, aby v krizích zajišťoval vakcíny a další zdravotnické prostředky, vybudoval společné nákupní mechanismy a 22 strategických zásob v členských státech. U opičích neštovic v roce 2022 tento systém fungoval, protože schválená vakcína už existovala. U Bundibugya není co nakoupit. EU proto místo toho vyčlenila 7,4 milionu eur pro WHO na klinické zkoušky, čímž problém, který sama neumí vyřešit, fakticky posouvá ven.

Národní reakce zůstávají roztříštěné. Itálie zavedla pětistupňovou klasifikaci rizika a povinná zdravotní prohlášení pro cestující přijíždějící z DRK a Ugandy. Německo se opírá o sedm specializovaných izolačních stanic. Francie posílila dohled na Mayotte, ale s ostatními členskými státy nemá sladěný jednotný karanténní protokol.

Svět utratil miliardy za přípravu na minulou ebolu, nikoli na tu příští. Bundibugyo byl podle německých zdravotnických expertů „komerčně nezajímavý“ druh, a proto zůstal stranou zájmu, dokud stranou zájmu být nepřestal. Zda nynější krize spustí investice do širokospektrálních vakcín proti ebole, nebo po odeznění nouze zmizí z paměti, řekne o připravenosti na pandemie víc než jakýkoli institucionální rámec na papíře.