Nikósie odmítá turecký plán pro Kypr

Když si Kypr připomínal 52 let od turecké vojenské intervence, prezident Nikos Christodoulides vymezil tři hranice: Kypr zůstává jednou republikou, nepřipadá v úvahu řešení ve formě dvou států a Nikósie nepřijme ani „skrytou konfederaci“, v níž by federální nálepka zakrývala dvě suverénní vlády (Euronews FR, Philenews). Nejde jen o kyperskou vnitřní otázku. Tyto podmínky určují horní mez celého vztahu mezi Evropskou unií a Tureckem, protože Kypr má nástroje, jak ji udržet.

Jeden členský stát, dva typy zámků

Evropská unie považuje Kyperskou republiku za členský stát pro celý ostrov. V severní části kontrolované Tureckem je však unijní právo převážně pozastaveno až do sjednocení ostrova, a to podle protokolu č. 10 k přístupové smlouvě (Protocol No 10).

Nikósii to dává přímé veto u každého rozhodnutí EU, které vyžaduje jednomyslnost, tedy souhlas všech členských států. Do této kategorie spadají turecká přístupová jednání, společné zahraničněpolitické postoje i přístup k obranné spolupráci (TEU Article 24). Kypr může každý z těchto kroků zablokovat sám.

U jiných témat, například modernizace celní unie nebo vízové liberalizace, Kypr formální veto nemá. Evropská rada, v níž směr EU určují hlavy států a vlád, ale pracuje na základě konsenzu. Pokud jedna vláda namítá, může tím zabránit, aby se věc vůbec dostala na stůl (TEU Article 15). Lídři se k takovým návrhům vracejí jen zřídka, když jedna metropole dopředu říká ne.

Dosavadní vývoj to potvrzuje. V roce 2018 Rada zmrazila přístupové kapitoly i práci na celní unii (Council, June 2018). V roce 2019, po tureckých vrtech v kyperských vodách, pozastavila dialog na vysoké úrovni a snížila předvstupní financování (Council, July 2019). Letos v červenci Turecko získalo jen úzkou dohodu o celní spolupráci, nikoli rozšíření celní unie, vízovou cestu ani přístup k obranným projektům, o které Ankara stála (DG TAXUD).

Paříž zámek podporuje, Berlín ho chce obejít

Francie bere Kypr jako test suverenity. Francouzská velvyslankyně v Nikósii popsala obranné partnerství jako „neobvykle silné“ a zdůraznila, že jakékoli řešení musí vycházet z rámce OSN: dvouzónové a dvoukomunitní federace s jedinou suverenitou (French Embassy Cyprus). Paříž nevidí důvod oddělovat spolupráci s Tureckem od pokroku v kyperské otázce (Euronews FR).

Německo tlačí opačným směrem. Berlín uznává Kyperskou republiku jako jedinou legitimní vládu ostrova (German Foreign Ministry), zároveň však chce s Ankarou spolupracovat na migraci, energetice a obraně v rámci NATO, aniž by čekal na kyperskou dohodu (Eurotopics).

Itálie stojí mezi těmito dvěma póly. Komise 13. července jmenovala italského místopředsedu Raffaeleho Fitta zvláštním zástupcem pro Kypr. Jeho úkolem je podporovat mírový proces vedený OSN a hlídat, aby případné řešení odpovídalo právu EU (EUAlive, Formiche). Turecko jmenování rovnou odmítlo. Podle tureckého ministerstva zahraničí EU ztratila nestrannost ve chvíli, kdy Kypr vstoupil do Unie, a řešení podle Ankary vyžaduje dva suverénní státy v rovném postavení (Turkish MFA). Tureckokyperské úřady označily Fittovu roli za nelegitimní (Euractiv).

Co může a nemůže odemknout Guterresova návštěva

Generální tajemník OSN António Guterres navštíví Kypr ve dnech 27. až 29. července. Formální mediační mandát drží jeho zmocněnkyně María Angela Holguínová (DW). Fitto je nemůže nahradit. Význam bude mít až ve chvíli, kdy se diplomacie pohne: Komise díky němu bude mít člověka, který zvládne právní práci, již by případná dohoda v unijním systému spustila.

Dokument přijatý všemi 27 členskými státy podle kyperského tisku uvádí, že EU přikládá „zvláštní význam“ obnovení rozhovorů o Kypru jako kroku k posílení spolupráce mezi EU a Tureckem (CNA, Politis). Formální podmínka to není. Vývoj od roku 2018 je ale čitelný: přístupová jednání a obrana jsou tvrdé zámky, u nichž má Kypr smluvní veto; celní a vízová agenda jsou politické zámky, u nichž Kypr rozhoduje, zda lídři vůbec otevřou dveře. Spor o suverenitu na ostrově s méně než milionem obyvatel tak dál určuje vztah EU s 85milionovým spojencem v NATO. Christodoulidesův výroční projev Ankaře i Berlínu říká, že strop se neposunul.