Nicosia podmiňuje €150bn fond sjednocením

Bezvízové cestování, modernizovaná obchodní dohoda, spolupráce při migraci, přístup k obrannému fondu ve výši 150 mld. EUR. Evropská unie má vůči Turecku poměrně široký seznam pobídek. Kypr chce, aby se každá z nich odvíjela od pokroku při sjednocení rozděleného ostrova. Tento požadavek se o víkendu dostal do Bruselu, kam přijela zmocněnkyně OSN pro Kypr Maria Angela Holguinová zjišťovat, co je EU ochotna v jednáních nabídnout (Cyprus Mail, Philenews).

Holguinová poslední tři týdny pendlovala mezi Nikósií, Ankarou a Aténami. Připravuje možnou konferenci ve formátu „pět plus jedna“: obě kyperské komunity, Řecko, Turecko a Británie, pod vedením generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Vyjednávací formát drží OSN. Pobídky, které by mohly pohnout Tureckem, ale leží v Bruselu. A právě spor o to, zda je navázat na Kypr, rozděluje členské státy EU.

Co může Brusel zadržet

Unijní páky vůči Turecku spadají do čtyř oblastí. Obchod: modernizace celní unie, která upravuje bezcelní pohyb zboží. Cestování: vízová liberalizace pro turecké občany, která po letech nesplněných podmínek zůstává nedokončená (Evropská komise). Migrace: hlubší spolupráce při správě uprchlických toků. Obrana: možný přístup k nástroji SAFE, novému unijnímu fondu pro obranné investice krytému až 150 mld. EUR v úvěrech, který byl přijat v květnu 2025 (Rada EU). Země mimo EU mohou SAFE využít jen se souhlasem Rady, což znamená, že kterýkoli členský stát může vznést námitku.

V dlouho zablokovaném tureckém přístupovém procesu zůstává zmrazených osm kapitol, tedy částí jednání, které musí kandidátská země uzavřít před vstupem do EU. Zmrazené zůstanou, dokud Ankara nerozšíří svou celní dohodu také na Kypr (Evropská komise). Podmínky pro zadržení pobídek tedy existují. Otevřená je otázka, kdo je skutečně použije.

Nikósie sahá po páce

Kyperský prezident Nikos Christodulidis se o to v červnu pokoušel opakovaně. S předsedou Evropské rady Antóniem Costou jednal o roli EU v procesu vedeném OSN. Ministr zahraničí Constantinos Kombos podle serveru Proto Thema popsal záměrné „propojení“ mezi agendou EU–Turecko a jednáním o řešení kyperské otázky.

Právní opora pro takový postup existuje. V dubnu 2024 se lídři EU shodli, že zapojování Turecka má být „postupné, přiměřené a vratné“ (Evropská rada). Tato formulace umožňuje kterémukoli členskému státu brzdit tureckou agendu s odkazem na nesplněné podmínky. Kypr ji chce využít.

Pozici Nikósie posílila Francie, která začátkem června podepsala s Kyprem dohodu o obranné spolupráci a prohloubila tím svůj vojenský přístup ve východním Středomoří. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan proti tomu veřejně protestoval (Arab News). Paříž bere Kypr jako bezpečnostního partnera. Nikósie se toto partnerství snaží převést na politickou váhu v Bruselu.

Metropole, které Ankaru potřebují

Ne všechny vlády chtějí, aby se unijní pobídky pro Turecko vázaly na kyperský spis. Německo potřebuje Ankaru kvůli řízení migrace, koordinaci v NATO a stabilitě Blízkého východu (Bundesregierung). Berlín Turecko kritizuje kvůli mezinárodnímu právu, ale plošné zmrazení spolupráce odmítá (taz). Itálie má ve Středomoří energetické a bezpečnostní zájmy, kvůli nimž je pro ni Turecko důležité, a nechce, aby se každý spis EU–Turecko stal rukojmím jednání o sjednocení Kypru.

Rozpor je strukturální: státy, které nejvíce tlačí na kyperskou podmíněnost, nejsou ty, které by nejvíce pocítily ztrátu turecké spolupráce.

Turecká odpověď: nic

Veřejná pozice Ankary jde proti základní linii OSN, tedy proti bizonální a bikomunální federaci, v níž by dvě komunity sdílely jeden stát. Turecké ministerstvo obrany trvá na tom, že fungovat může jen dvoustátní řešení (Proto Thema). Ministerstvo zahraničí označuje pokusy obejít práva kyperských Turků za „nepřijatelné“ (Hürriyet Daily News). Když Turecko vyloučilo Kypr z přípravných jednání klimatického summitu COP31, unijní ministři Ankaru napomenuli. Spor o uznání Kypru tím znovu zasáhl i zdánlivě nesouvisející bilaterální agendu (Internazionale/Reuters).

Žádné autoritativní turecké vyjádření zatím neřeklo, kterou unijní výhodu by Ankara byla ochotna směnit za pohyb v otázce sjednocení.

Kypr se později letos ujme rotujícího předsednictví v Radě EU, což Nikósii dá kontrolu nad agendou jednání o obraně, migraci i jižním sousedství. Nastavování programu má význam: Kypr může rozhodovat, o čem se bude mluvit a kdy. Nemůže ale vynutit hlasování ani přehlasovat ostatní vlády. Rada bezpečnosti OSN bude o Kypru jednat 16. července (Cyprus Mail). Holguinová se na ostrov vrátí začátkem července.

Jednací stůl patří OSN. Pobídky kolem něj drží EU. Kypr se je snaží spojit do jednoho balíku, ale ten bude držet jen tehdy, pokud Turecko usoudí, že nabídka stojí za cenu.