Levnější ropa stáhla inflaci eurozóny

V eurozóně v červnu klesla inflace z květnových 3,2 % na 2,8 %, tedy víc, než čekali analytici (Eurostat, Irish Times). Hlavní důvod je jednoduchý: ropa Brent zlevnila z válečných maxim nad 120 dolarů za barel zhruba na 73 dolarů (tagesschau). Evropská centrální banka, která nastavuje úrokové sazby pro dvacet zemí platících eurem, ale tento pokles nečte jako obrat. Ceny služeb dál rostou o 3,2 %, jádrová inflace očištěná o kolísavé ceny energií a potravin zůstává na 2,4 % a prezident Bundesbanky Joachim Nagel varuje, že energetický šok „je stále v systému“ (CNBC, ECB Economic Bulletin). Přímý ropný náraz odeznívá. ECB se dívá hlavně na to, zda náklady, které po sobě nechal ve mzdách, službách a potravinách, udrží inflaci nad jejím dvouprocentním cílem až do roku 2027.

Jak se ropný šok mění ve mzdový problém

Mechanismus je přímočarý. Když zdraží energie, firmám rostou náklady na paliva, dopravu i vstupy. Část těchto nákladů promítnou do cen pro zákazníky. Zaměstnanci mezitím vidí, že jim klesá kupní síla, a tlačí na vyšší mzdy. U služeb, jako jsou restaurace, zdravotnictví nebo kadeřnictví, tvoří práce velkou část nákladů, takže růst mezd se rychle přelévá do cen. Prezidentka ECB Christine Lagardeová v Evropském parlamentu uvedla, že ceny energií zatěžují reálné příjmy a že krátkodobá inflační očekávání vzrostla „výrazně nad předválečnou úroveň“, zatímco dlouhodobá očekávání zůstávají poblíž 2 % (BIS/Lagarde).

Červnová prognóza ECB ukazuje, proč je pro banku těžké spěchat. Letos má inflace podle ní dosáhnout v průměru 3,0 %, v roce 2027 2,3 % a na 2 % se má dostat až v roce 2028. Odhad růstu pro rok 2026 banka snížila z březnových 0,9 % na 0,8 % (ECB projections). Ceny jsou pořád příliš vysoko na rychlé snižování sazeb, zatímco růst je příliš slabý na to, aby vyšší sazby ekonomika vstřebala bez bolesti.

Čtyři země, čtyři kanály

Průměr eurozóny zakrývá velmi odlišné národní tlaky.

Německo ukazuje průmyslovou stránku problému. Zakázky ve zpracovatelském průmyslu meziměsíčně klesly o 3,8 % a celková inflace zpomalila na 2,3 %. Ceny služeb ale stále rostly o 3,1 % (DIW, tagesschau). Továrny slábnou, zatímco každodenní výdaje domácností dál zdražují.

Itálie se z obvyklého vzorce odolné jádrové inflace vymyká. Jádrová inflace tam klesla na 1,6 % a celkový růst cen táhly hlavně nezpracované potraviny se 4,5 % (ISTAT). Skutečnou slabinou Itálie je dluh. Veřejné zadlužení ve výši 137,1 % HDP znamená, že delší období vyšších sazeb ECB se rychle promítá do dražšího refinancování státu (ECB Economic Bulletin). S každým dalším měsícem zvýšených sazeb platí Řím víc a užší rozpočtový prostor se pak přelévá i do úvěrových podmínek pro italské firmy a domácnosti.

Španělsko naráží hlavně na potravinový kanál. Červnový index spotřebitelských cen dosáhl 3,2 % a jádrová inflace 2,9 %, v obou případech nad průměrem eurozóny (DSN/INE). Madrid reagoval nouzovým balíkem ve výši 300 mil. EUR pro zemědělce a rybáře zasažené cenami nafty a hnojiv (MAPA). Rizika spojená s vlnami veder a jevem El Niño mohou ceny potravin dál zvedat, žádná instituce je ale pro rok 2026 zatím nevyčíslila (EEA).

Belgie má nejautomatičtější přenos do mezd. Její systém indexace zvyšuje mzdy ve veřejném sektoru, penze a sociální dávky o 2 %, jakmile ceny překročí stanovený práh; podle současných předpokladů k tomu dojde v září (Bureau fédéral du Plan, 21news). Indexované zaměstnance tento systém chrání. Současně ale uzamyká vyšší náklady v ekonomice na delší dobu.

Kdo nakonec platí

Rozdíly mezi zeměmi ukazují, kdo nese náklady. V Belgii jsou indexovaní zaměstnanci chráněni, zatímco účet dopadá na zaměstnavatele a veřejné rozpočty. V Itálii platí stát a dlužníci přes vyšší náklady refinancování. Ve Španělsku jsou pod tlakem zemědělci i kupující potravin. Ve všech čtyřech případech ztrácejí nejvíc chudší domácnosti, protože větší část příjmů vydávají za potraviny a energie, tedy položky, které stále zdražují nejrychleji.

Celková inflace se pohybuje správným směrem. Prostor ECB ke snižování sazeb je ale menší, než naznačuje samotné číslo 2,8 %. Podle vlastních prognóz banky se dozvuky energetického šoku ve mzdách, službách a potravinách z ekonomiky nevytratí před rokem 2028.