Švédské bloky dělí jediné křeslo

Po sečtení zhruba 80 % volebních okrsků měla švédská opozice 175 mandátů, zatímco vládní strany 174 mandátů v 349členném Riksdagu, tedy parlamentu. Tyto předběžné výsledky zveřejnila SVT, rozdělení křesel se však ještě může změnit. Oba bloky dělí jediný mandát a strany se zároveň neshodují, kdo by se směl podílet na vládě. Poslední křeslo tak může rozhodnout, kdo dokáže zablokovat kandidáta na premiéra. Ani jednomu táboru ovšem současné vztahy mezi jeho členy nezaručují, že vlastního předsedu vlády prosadí.

Rozhodující sčítání

Ve středu 16. září začne švédský volební úřad sčítat zbývající hlasy odevzdané v předstihu a opožděné hlasy ze zahraničí. Práce se může protáhnout do čtvrtka (volební úřad). Samostatnou kontrolu a přepočítání poté provedou krajské volební komise. Výsledek nabude právní váhy teprve po formálním potvrzení volebním úřadem, které se očekává kolem víkendu 19. a 20. září (volební úřad).

Na přesném počtu mandátů záleží kvůli švédskému systému negativního parlamentarismu: premiér může nastoupit a setrvat ve funkci, pokud proti němu aktivně nehlasuje alespoň 175 poslanců. Kandidáta navrhuje předseda Riksdagu, švédsky talman, a o návrhu hlasuje parlament. Blok se 175 křesly může soupeřova kandidáta zastavit, musí však udržet všechny své poslance. Právě v tom spočívá nynější patová situace. Ani jedna strana si nemůže být jistá disciplínou vlastních partnerů.

Problém Anderssonové i Kristerssona

Na levici prohlásila předsedkyně sociálních demokratů Magdalena Anderssonová, že je ochotna spolupracovat se všemi stranami kromě Švédských demokratů (TT/Hallands Nyheter). Levicové straně však vzkázala, že ke vstupu do vlády má ještě „daleko“. Anderssonové stačí, aby proti ní hlasovalo méně než 175 poslanců. K tomu by ale museli ustoupit dva neochotní partneři: Levicová strana by přijala, že nezíská ministerská křesla, a Strana středu by strpěla její vliv z opozičních lavic. O volební noci s takovým uspořádáním veřejně nesouhlasila ani jedna z nich.

Na pravici slíbil premiér Ulf Kristersson, že Švédští demokraté poprvé získají místa ve vládě (AP, BBC). V letech 2022 až 2026 ovlivňovali vládní politiku, aniž by řídili ministerstva. Kristersson to chce změnit, své koaliční partnery však k souhlasu přimět nemůže. Liberálové, kteří ve stejném období ve vládě působili, nikdy veřejně nepřijali možnost, že by zasedli v kabinetu spolu s ministry za Švédské demokraty (SVT). I kdyby opožděné hlasy zajistily pravici 175 mandátů, odpor Liberálů může této většině zabránit, aby se proměnila ve vládu.

Veto unijního rozpočtu

Švédská koaliční matematika obvykle evropskou pozornost nepřitahuje. Tentokrát jde především o peníze. Švédsko se v srpnu připojilo k Německu, Rakousku, Dánsku, Finsku a Nizozemsku s požadavkem, aby Evropská komise ze svého návrhu téměř dvoubilionového sedmiletého rozpočtu EU ubrala několik set miliard eur (německé kancléřství). Víceletý finanční rámec musí podle článku 312 Smlouvy o fungování EU jednomyslně schválit všechny členské státy, takže Stockholm má právo veta (článek 312). Většina švédských stran odmítá navyšování unijního rozpočtu (Göteborgská univerzita), a tento postoj proto zřejmě přežije i změnu vlády. Proměnit se však může výběr programů, které bude Stockholm v menším rozpočtu chránit. Levicový kabinet závislý na Straně středu a Zelených by čelil tlaku na zachování výdajů na ochranu klimatu. Na pravicovou vládu ovlivňovanou Švédskými demokraty by naopak její partneři tlačili, aby je omezila.

U obrany se prostor pro změnu vlády zužuje. Vyšší výdaje podporuje sedm z osmi parlamentních stran a v březnu schválil Riksdag jednomyslně balík pomoci Ukrajině ve výši 12,9 miliardy švédských korun (Riksdag). Pro členství v NATO i pokračování podpory Ukrajiny existuje široká shoda, kterou by žádná z možných koalic neměla zvrátit.

Středeční sčítání ukáže, který blok je větší. Ke vzniku vlády však bude stále nutné, aby Levicová strana, Strana středu, Švédští demokraté nebo Liberálové ustoupili ze stanoviska, s nímž zakončili volební noc. Dokud to některá z těchto stran neudělá, bude mít Švédsko nový parlament, nikoli však schůdnou cestu k nové vládě.